Bábek po olympiádě: Jsem zklamaný. Je to ale zkušenost, která ke keirinu patří

PŘÍMO Z TOKIA - Evropský šampion Tomáš Bábek toužil na OH zabojovat ve své disciplíně - keirinu - o medaili, bohužel však jeho pouť závodem skončila už v opravných rozjížďkách.

Tomáši, jaké jsou vaše dojmy a pocity, poté co jste nepostoupil ani do čtvrtfinále keirinu?
Nemůžu to skrývat, je to zklamání. Na druhou stranu vím, že jsem pro to udělal maximum, dal jsem do toho všechno. Celý tým pracoval na maximum, ale takový je prostě keirin. Jako jediný stát ze zúčastněných nemáme svou vlastní dráhu a právě kvůli tomu, jak je keirin nevyzpytatelný, máme šanci. Můj kamarád Matthijs Buchli měl na minulé olympiádě stříbro a letos taky nepostoupil do čtvrtfinále.

Co bylo v sobotních jízdách špatně?
Nemyslím si, že by tam bylo něco extrémně špatně. Co ale vnímám jako dost nefér je, že jsem jel poslední rozjížďku a hned mě nasadili do první opravy. Mezi jízdami jsem měl patnáct minut a nestihl jsem zregenerovat tak, jak bych potřeboval. Což je škoda, protože v první jízdě byly nohy super.

Co můžete říct ke zvolené taktice? V první jízdě jste jel ze špice a soupeři vás zavřeli, ve druhé jste nastoupil tři kola před koncem. Nebylo to brzy?
Bylo to dvě a půl kola, ale soupeři čekali na to, co udělám. Já jsem nechtěl zůstat vzadu. V opravě jsem očekával, že Malajec, který měl předtím docela dost velkou pauzu, rozjede senko a já už se tam nedostanu. Proto jsem zabojoval, abych se dostal dopředu. Na cestě jsem ale měl kolizi s Kwesi Brownem, což se prostě děje.

Měl právě ten kontakt s Brownem nějaký vliv na vaši jízdu?
Určitě to vliv mělo, protože jsem se nedokázal dostat tam, kam jsem potřeboval. Nicméně tohle ke keirinu patří. Dostal jsem spoustu dotazů, jestli jsme si byli stěžovat a podobně, ale tohle je prostě náš sport. Kontakt byl vzájemný a je to tak, jak to je.

Projevila se na vás nějak devítiměsíční závodní pauza?
To teď nejsem schopen posoudit, ale samozřejmě to bylo horší, co se týče startovní intenzity. 

Jak na tom byli po výkonnostní stránce soupeři? Bylo těžké je odhadnout?
Odhadnout je bylo hodně těžké. Myslím si, že výkonnost byla u všech velmi dobrá, a to včetně mě. V první jízdě se mi jelo fakt skvěle i přesto, že byla extrémně rychlá. Na olympiádě máte díky omezených kvótám výběr nejlepších z nejlepších a nedá se čekat, že tady bude někdo slabý.

Jak vám sedla zdejší rychlá dráha?
Docela mi sedla. Tahle dráha je dobrá, já ji mám rád.

Co atmosféra na velodromu?
Ta byla docela v pohodě, i když musím říct, že jsem ji tolik nevnímal, protože jsem byl velmi koncentrovaný. Jak se moderně říká, podařilo se mi dostat do flow. Okolí jsem v podstatě nevnímal a byl jsem přítomný jen v daném okamžiku, který se zrovna děl. Všechno ostatní se kolem mě jen míhalo. 

Jak moc jste celkově zklamaný?
Jsem samozřejmě hodně zklamaný, ale tohle je jedna z variant, se kterou musí každý sportovec počítat. Může se stát, že se na něco dlouho připravujete, dáte pak svou kůži na trh a nezadaří se. Tohle je jedna stinná stránka sportu. Musíme to přijmout. A já to přijímám, i když je to dost těžké.

Budete se dlouho vzpamatovávat?
To je dobrá otázka. Asi ne tak dlouho, jak když mi zemřel brácha.

Co si berete z této olympijské zkušenosti a jaký je výhled do dalších závodů, případně směrem k LOH 2024 v Paříži?
Je to zkušenost, která ke keirinu patří. Zažil jsem ji hodněkrát. A co se týče Paříže... Šéf týmu už mi říkal, že jedeme dál, jedeme do Paříže. Na to jsem mu odpověděl, že máme mladé závodníky, ale on mi připomněl, jak jsem říkal, že věk je jenom číslo. Uvidíme. Vzhledem k tomu, že má výkonnost se každý rok o něco zlepšuje, tak by asi bylo blbé končit. Určitě ale budu potřebovat nějakou dobu na to, abych si to srovnal a trošku vypustil. Poslední tři roky byl na mě opravdu extrémně tlak i v rámci dlouhodobé kvalifikace.

Autor článku: Admin