Petr Vakoč nečekaně končí kariéru: Myslím, že nastal správný čas na nové výzvy

Středeční jednorázovka Giro del Veneto v Itálii bude posledním závodem v profesionální kariéře Petra Vakoče. V červenci mu bylo teprve devětadvacet, přesto v úterý nečekaně oznámil: Končím! A šokoval tím řadu lidí ze světa cyklistiky. Odcházet přitom nemusel. Vítěz Brabantského šípu nebo Czech Tour na stole měl návrh nové smlouvy v týmu Alpecin-Fenix. Ale rozhodl se jít jinou cestou.

Petře, kolik lidí vědělo, že chcete skončit?

Měsíc zpátky třeba jen pět lidí, hlavně moji nejbližší. Ale poslední dobou už jsem řekl více lidem. Definitivní rozhodnutí jsem udělal asi před měsícem.

V týmu to věděli všichni?

V první chvíli jen šéf, se kterým jsme řešili kontrakt na příští rok. Řekl jsem mu, že si nejsem příliš jistý, jestli chci pokračovat, A jak plynul čas, tak jsem čím dál víc věděl, že u mě už přišel ten správný čas na konec.

V devětadvaceti?

Já to nikdy neměl v hlavě nastavené tak, že chci jezdit, dokud to půjde. Říkal jsem si, že budu jezdit tak do třiceti. Vždycky jsem měl hodně zájmů i mimo kolo a podvědomě jsem věděl, že chci v životě zkusit i nějaké nové projekty.

Přitom jste se letos po pětileté pauze dokázal vrátit až na Tour de France. Ani to vás nezviklalo?

Tour byla úžasná a završila mou cestu k návratu po zranění z roku 2018 (na soustředění v JAR po srážce s autem), která nebyla rozhodně lehká. Po Tour jsem si začal říkat, co bude dál a cítil jsem, že jsem připraven vydat se na nové dobrodružství. Představa, že budu příští rok dělat něco jiného, mě nadchla víc než pokračovat v profesionální kariéře.

Bylo to těžké rozhodování?

Hodně jsem přemýšlel. Byl to souboj hlavy a srdce. Hlava by pořád chtěla závodit a srdce cítilo, že je čas vydat se jinou cestou a trošku zvolnit. Bylo složité to finální rozhodnutí udělat, ale jsem přesvědčen, že je správné.

Ani finanční hledisko nehrálo roli?

Peníze nejsou všechno. Je pravda, že si příští rok na 99 procent nevydělám to, co bych měl jako závodník. Ale cyklistika se určitě nedá dělat kvůli penězům. U mě nad vším zvítězily nové výzvy. Navíc jsem měl pocit naplnění, spokojenosti a taky chuť odejít v tom nejlepším.

Kam tedy povedou vaše další kroky?

Láká mě oblast mentální přípravy, kterou jsem dennodenně aplikoval během svého návratu po zranění. Rád bych v této oblasti pomohl jiným. A taky ve zdravé výživě, kterou jsem hojně využíval a mám s ním dost zkušeností.

Na kole budete jezdit aspoň pro radost?

To určitě. Ještě nemám úplně přesné plány, ale lákají mě závody v terénu, možná maratony nebo gravel biky. Nějaké závody bych rád jezdil a uvidíme, co se namane. Brácha žije dlouhodobě v Americe, tak kdyby se nějaká možnost objevila tam, měl bych u něj zázemí. Ale je to předčasné, ještě nemám jasno. Každopádně se chci držet ve formě. Užiju si volno a budu spřádat plány na budoucnost.

Je tedy možné, že bude Petr Vakoč i příští rok někde bojovat o stupně vítězů?

Možné to je, i když už nemyslím na nějakou profi kariéru. Ale bylo by to jinde než na silnici. A taky bych rád ještě jel nějaký závod před českými fanoušky, abych se rozloučil.

Jaké jste zaznamenal reakce od lidí z branže?

Některým jsem to řekl dopředu. Z českých kluků to věděl Štyby od mistrovství světa, Honzovi Hirtovi jsem to řekl na Lombardii. Věděl to i reprezentační trenér Tomáš Konečný. Než jsem to oznámil na sociálních sítích, pár lidem jsem to napsal. Třeba šéfovi Quick Stepu Patricku Lefeverovi. Ten mi hned psal zpátky, že mi přeje štěstí v dalších etapách života.

Jak reagoval váš velký kamarád a staronový mistr světa Julian Alaphilippe?

Věděl, že o konci uvažuju, ale finální rozhodnutí jsem mu řekl až teď. Mluvili jsme spolu, popřál mi štěstí. Mrzelo ho, že se už nebudeme vídat v pelotonu, ale říkal, že se dál budeme vídat mimo něj. To mi udělalo velikou radost. Stejně jako reakce od dalších závodníků i fanoušků. Všem moc děkuju za slova podpory.

Autor článku: Jan Krůta