Skvělý úspěch zapsala česká dráhová cyklistka Gabriela Bártová na juniorském světovém šampionátu v Káhiře, ve vylučovacím závodě totiž vybojovala bronzovou medaili. Ziskem bronzu navázala na svůj loňský úspěch, když na mistrovství Evropy juniorů skončila stříbrná. „Bronz je z mistrovství světa, takže pro mě znamená víc,“ vysvětluje úspěšná jezdkyně.

Gabrielo, vy jste původně měla letět do Káhiry už v sobotu, ale nakonec jste tam odletěla až v pondělí? Co se přihodilo?

Začala bych možná už odletem. Na letišti se stalo takové nedorozumění, takže v sobotu jsem nemohla s ostatními účastníky reprezentace odletět. Odletěla jsem až v pondělí a dorazila jsem až v úterý ve čtyři hodiny ráno. Měla jsem asi dva dny skluz, kdy jsem nemohla být v Egyptě. Další den jsem měl skreč, kdy jsem se celkem dobře rozjela. Byla jsem osmá, hlavně jsem se ovšem připravovala na vylučovačku. A ta nakonec cinkla. (směje se)

Jak ten závod vypadal? Užívala jste si ho?

 Byl to strašně chaotický závod. I v tom skreči nám dvakrát zvonili na jedno kolo. Neřešili to, že dva vyjeli nahoru… Bylo to zkrátka velmi chaotické. V pátém kole jsme spadly. Holky se tam loktovaly, a pak to tam spadlo na mě. Měla jsem v krvi adrenalin a byla jsem naštvaná, protože na Evropě jsem taky spadla ve vylučovačce. Teď zase, i když ne mou vinou. 

Pak jsem si už hlídala, ať mě nezavřou, abych měla vždycky kam jet. Když nás bylo osm, raději jsem si vjela na první pozici a hlídala jsem si to zepředu, protože je to otevřená dráha a foukalo. Každé kolo samozřejmě ubývaly síly, a jak foukalo, bylo to na špici hodně těžké.

Když jsem viděla, že jsme tam čtyři, úplně ze zbytku sil jsem tam poslala ještě posledního špurta, a pak už jsem dojela úplně popravená a spokojená se třetím místem. Hlavně jsem si říkala, ať nejsem čtvrtá… To byl poslední moment, kdy jsem do toho dala úplně všechno a zvládla jsem to.

Se třetím místem jste tedy spokojená? Cítila jste, že na víc už to nebude?

Dala jsem do toho fakt všechno, takže jsem ráda, že to vyšlo. Se třetím místem jsem velice spokojená.

Cyklistice se věnuje i váš bratr Tomáš. Hlásil se vám hned po závodě s gratulací?

Můj brácha je moje velká podpora. Před závody řešíme, která by tak mohla být nejlepší. A první, co mi napsal po závodě, bylo, že jsem skvělá, a že jsem mu udělala radost. To mě vždycky moc potěší. (směje se) Napsali mi rodiče, ale i přátelé, maséři, fyzioterapeuti, trenér, reprezentanti i další lidé. Přišlo mi fakt hodně zpráv, což mi udělalo velkou radost.

Loni v italské Fiorenzuole jste získala stříbro. Jak byste oba závody srovnala a co považujete za větší úspěch?

Větší úspěch je určitě tenhle závod, protože nás bylo asi dvacet jezdkyň. Loni v Itálii to bylo na dřevěné dráze a taky foukalo, takže to bylo podobné. V Itálii jsem měla štěstí, že Holanďanka mi dole nechávala místo. Byla jsem v klidu, že mě nezavřela a vždy mi tam pod sebou nechala místo, čímž mě zachránila. Letos jsem o hodně víc dřela, a tím, že nás bylo hodně, přibylo i více vylučování prakticky každé druhé kolo. Bylo to o hodně těžší, navíc tohle je mistrovství světa, v Itálii to bylo mistrovství Evropy, takže tenhle závod pro mě znamená víc.

V minulosti jste startovala na Olympiádě dětí a mládeže, kde jste jela i na silnici, letos jste na ni získala i republikový titul. Jak to plánujete do budoucna? Chcete se specializovat na dráhu, nebo uvažujete i nad dalšími disciplínami?

Určitě bych to ráda nějak kombinovala s dráhou, ale uvidíme. Momentálně nemám vyřešený tým. Uvidíme, kam půjdu. Na dráhu ani na silnici bych ale nechtěla zapomenout, ráda bych jezdila obojí.

Takže vás čeká přestup z Tufo Pardus Prostějov?

Zatím to úplně neřeším, ale asi budu muset přestoupit. Ve stávajícím týmu jsem velice spokojená, ale bohužel nemají ženy… Uvidíme, kam mě vítr zavane.

Co vás nyní v nejbližší době čeká?

V sobotu mě čeká bodovačka, kdy si moc nevěřím. Bude celkem teplo a pojedeme celkem dost kol. Jsou tam i rozjížďky, takže mě čekají dva závody v jednom dni. Uvidíme, jak to v tomhle vedru zvládnu. Poslední den pojedeme dvojice s Barčou Němcovou. Tam taky vidím šanci, že bychom mohly urvat medaili, ale uvidíme, jestli to půjde. Za zhruba dva týdny mě pak čeká mistrovství světa na silnici v Belgii.

Autor článku: Admin

Související

Doporučené