Vrchol současné cyklokrosové sezony je tu. Ve středočeských Jabkenicíh si muži a ženy rozdělí mistrovské medaile a šampionát to bude jubilejní. Prvním mistrem, tehdy ČSSR, se v roce 1952 v Jihlavě stal Vlastimil Růžička, letos se o cenné kovy bude bojovat v sobotu 9. ledna posedmdesáté. Ženy vyrazí na trať ve 12:00, muži startují ve 13:25.

A nový je i pořadatel. Jabkenice jsou dvaatřicátým městem či obcí kde se o medaile pojede. V roce 1962 se poprvé o medaile jelo v Mladé Boleslavi a město automobilů se následně stalo nejčastějším pořadatelem, mistrovské trikoty se zde rozdělovaly již dvanáctkrát. V tomto pořadí pak stojí dále se sedmi šampionáty Třebíč, pětkrát se mistrovství uskutečnilo v Táboře, čtyři mistrovství viděli diváci v Plzni, Kolíně, Praze a Hlinsku. Naposledy se o medaile bojovalo před rokem v Jičíně.

Jabkokros je již proslulý vysokou sportovní úrovní i výbornou organizací, závody se zde jezdí od roku 2009. Prvním vítězem cyklokrosu v této obci byl Vladimír Kyzivát, který pak ob rok vyhrál ještě třikrát a mezi něj se vklínili postupně na nejvyšší stupeň Karel Hník, Martin Bína a Adam Ťoupalík. Poté vyhrál v roce 2016 Radomír Šimůnek ml. a dále dvakrát Tomáš Paprstka a před rokem Michael Boroš.

„Výhodou pořádání cyklokrosu v Jabkenicích je, že probíhá v katastru obce. Odpadá tedy administrativa v podobě jednání s Policií ČR o uzavření komunikace, dále pak jednání se správou silnic a pod. O co méně je běhání po úřadech o to více je práce při přípravě trati a to nemluvím o kolíkování okruhu, to je už třešnička na dortu. V průběhu celého roku se musí okruh udržovat. Občas je potřeba posekat křoví a trávu, vykopat kořen a když se v mé hlavě zrodí nějaký nápad na zpestření tratě tak ho hned zrealizovat,“ říká duchovní otec cyklokrosu v Jabkenicích Radek Beneš, který je ředitelem závodu. „Mým snem od začátku všech aktivit v cyklokrosu je uspořádat závod za umělého osvětlení. A věřte, že jednoho dne to bude,“ dodává Radek Beneš.

„Trať je v základu stejná, jako byla v loňském roce. Tam kde to šlo jsme ji rozšířili, aby se dalo snadněji předjíždět a v zatáčkách se neztrácelo na rychlosti. Těch zatáček dost ubylo a ty co zůstaly jsou povětšinou hodně otevřené, žádný ostrý skoby,“ říká ředitel závodu Radek Beneš.

Ale šampionát má jednu hádanku. Na jakém povrchu se pojede? „Nyní je okruh mokrý a při středečním tréninku jezdci museli klopenky běhat. Napadlo trochu sněhu, ale je to mokré, takže se to rychle rozjíždí do bláta. Ovšem pozor. Z pátku na sobotu má být přes noc až -7 stupňů a to situaci mění. Pokud se předpověď vyplní, tak se dá očekávat, že to zmrzne a bude se jezdit ve vyjetých kolejích,“ předpovídá Radek Beneš.

Okruh pro letošní mistrovství měří 2730 metrů a v každém z nich čeká na startující patnáctimetrové převýšení a již tradiční zajímavá místa – Myší díra, Psí schody, Srnčí stezka, Smetanova procházka, Tříhrbý velbloud.

A kde hledat favority? Tím jednoznačným mezi muži je Michael Boroš (ČEZ Cyklo Team Tábor), v posledních sezonách jasná česká jednička. Na svém kontě již má tři tituly a kromě toho má ještě dvě stříbra a dva bronzy. Ale ve startovní listině jsou další zajímavá jména. Pojedou bratři Adam a Jakub Ťoupalíkové (Elkov Kasper), kteří jsou již silničáři, ale Adam má mistrovský titul z roku 2015 a k tomu dva bronzy. Do terénu se po dlouhé době vrací Karel Hník nově v drezu D2mont Merida cycling team (v roce 2011 třetí na MS U23 a o rok bronzový na domácím šampionátu). Pokud bude mít negativní test na Covid-19, tak pojede i biker Jan Škarnitzl (Cyklostar Trek Pirelli), nastoupí i dlouholetý reprezentant Tomáš Paprstka (GAPP System – KOLOFIX MTB Racing Team), který před rokem přesedlal na horská kola, ale doma má dvě stříbra z minulých let.

Rekordmany v počtu zisku zlatých medailí jsou Radomír Šimůnek starší a Zdeněk Štybar, kteří stáli na nejvyšším stupni shodně sedmkrát, pěti tituly se mohou pochlubit Karel Bouška, Jaroslav Antoš, Vojtěch Červínek, Miloš Fišera a současný reprezentační kouč Petr Dlask. Před rokem vyhrál Emil Hekele před Tomášem Kopeckým a Borošem.

Nejčastějším návštěvníkem stupňů vítězů je ovšem Pavla Havlíková (LAWI junior team), která se může pochlubit stejně jako Šimůnek a Štybar sedmi tituly, ale navíc v její sbírce je šest stříbrných medailí a dva bronzy.

A mezi ženami bude jasnou favoritkou i tentokrát. Největšími soupeřkami by jí měl být Karla Štěpánová (Maloja Pushbikers MTB), která vyhrál seriál Toi Toi Cupu, Nikola Nosková (SD Worx), která má z minulých šampionátů jedno stříbro a tři bronzy a zamíchat pořadím může zcela jistě v poslední době stále se lepšící Tereza Tvarůžková (EXPRES CZ – TUFO Team Kolín.). Před rokem vyhrála Havlíková před Terezou Švihálkovou a Nikolou Bajgerovou.

Autor článku: Jaroslav Cícha

Související

Doporučené