Sabina Košárková je nejlepší českou závodnicí v BMX, mistryní světa v pumptracku a úspěšně kombinuje několik cyklistických disciplín včetně downhillu. Nejen o svých sportovních snech, ale i o předzávodních rituálech, cestování, stěhování do Austrálie, ale i třeba o sociálních sítích hovoří v následující otevřené zpovědi.

Jaká vůbec byla vaše cesta k cyklistice?

Dostala jsem se k ní ve třech letech, přivedl mě k ní táta. Závodila jsem do 12 na bikách, dělala jsem i cyklokros. Postupně jsem se dostala k bikrosu, to mi bylo asi 10. Ten mě chytil nejvíc. Byly to kratší závody, spousta adrenalinu a já v bikrosu začala vidět svou šanci. Nějak mi otevřel oči a cítila jsem, že bych v tom mohla být jednou dobrá.

Kombinujete hned několik disciplín. Jaké v nich máte priority?

Nejvíc se věnuju tomu, kde vidím šanci se zlepšovat, a to je BMX. Pumptrack je k tomu takový doplněk a sjezd je spíš jen tak pro zábavu. V budoucnu bych ráda zkusila i dráhovou cyklistiku, ale zatím to nechávám otevřené.

Máte nějaké speciální rituály před závodem?

Nejčastěji se rozšlapu na válcích, udělám rozcvičku, podívám se na předchozí jízdu a zanalyzuji, co bych mohla zlepšit. Občas taky poslouchám nějaké písničky, nebo se ráda s někým pobavím a zasměju. Když mám nějakou zábavu, připravím se na závod líp. Mám nového australského trenéra, který je i mentální kouč, hodně mi v přípravě pomáhá. Dělám i různá dechová cvičení, promítám si v hlavě závod, ze které lajny pojedu, kde mohu předjet…

Zmínila jste australského trenéra. V Austrálii už jste se několikrát chystala na sezonu a teď tam plánujete být delší dobu. Kvůli lepším tréninkovým podmínkám?

Jezdím tam hlavně kvůli počasí v zimě, u nás se nedá pořádně trénovat. Tam je pořád teplo, k dispozici mám několik drah… Letos tam plánuji být od listopadu do března. Pak se vrátím na chvilku domů. Je to i kvůli tomu, že v Brisbane je příští rok mistrovství světa a v roce 2032 olympiáda. Myslím, že jsem si vybrala ideální lokaci. Je tam řada skvělých jezdců, se kterými můžu trénovat, i lidi jsou v Austrálii moc fajn.

Očividně jste tam i vypilovala angličtinu. V příspěvcích na sociálních sítích nebo rozhovorech po závodech hovoříte jako rodilý mluvčí…

Já s angličtinou začala už na základce, chodila jsem i na soukromé lekce. Od 15 jsem začala cestovat po světě, měly jsme výměnné sportovní pobyty, a to mi hodně dalo. Pak jsem se začala sama ještě víc učit a přišlo velké zlepšení. Jak teď cestuji pořád po světě a angličtinu pořád používám, jde to samo. Někdy už se mi anglicky mluví líp než česky.

Při vašem závodním vytížení jste skoro pořád na cestách. Zvládáte to bez problémů?

Když se cestuje na jiný kontinent, náročné to je. Spousta hodin v letadle, přestupy. Někdy bojujete s jet lagem. Ale zase je to skvělá životní zkušenost. Člověk se musí umět postarat sám o sebe, zvlášť, když tam zůstává déle. Je to dobrá škola do života.

Hodně aktivní jste na sociálních sítích, našla jste se v tom?

Je to i kvůli sponzorům, abych je propagovala. Ale snažím se sdílet také svůj život, cestování. Vím, že mě sleduje spousta mladých lidí, dostávám od nich zpětnou vazbu, komentují mi příspěvky. Třeba můžu být pro někoho i inspirací.

O minulém víkendu jste absolvovala MS v BMX, co vás čeká dál?

Mám sezonu teprve v půlce… Už teď závodím na Crankworx v Kanadě, kde mě čeká víc disciplín než obvykle. Pak bude mistrovství svět na pumptracku, Světový pohár BMX v Argentině a pak ještě závod v Číně společně s pumptrackem. Odtamtud už bych jela rovnou do Austrálie.

Co vás dělá šťastnou?

Cyklistika. Baví mě odmalička, je to můj život. Baví mně na tom ten adrenalin, výzvy… Člověk by měl ten sport dělat hlavně pro radost a zábavu než pro peníze. To je takové moje motto.

A jaký máte sportovní sen?

Stát se mistryní světa v BMX.

Foto: Flip Bezděk

Autor článku: Jan Krůta

Související

Doporučené