Splněný sen v podobě Tour de France! Pavel Bittner, dvaadvacetiletý cyklista týmu Picnic PostNL, pojede Tour de France! Jako čtrnáctý Čech v historii! „Zkusím vyhrát etapu. Proto mě tým na Tour posílá,“ říká odhodlaně dvaadvacetiletý rodák z Olomouce před bitvou startující 5. července v Lille.

Po mistrovství republiky, na němž vybojoval v Bánovcích nad Bebravou pátou příčku, zamířil do Belgie, kde absolvoval poslední tréninky před cestou na Grande Boucle. Ve středu večer se připojí k týmu, ve čtvrtek absolvuje týmovou prezentaci v dějišti první etapy.

Nominaci na Tour de France 2025 oznámil tým Picnic PostNL v pondělí. Od kdy jste věděl, že budete závodit na největší etapové bitvě planety?

Měl jsem to v hlavě už od zimy, kdy mi vedení během přípravy naznačilo, že Tour je jednou z variant. Původní program zahrnoval primárně Vueltu. Ale tým byl spokojený, jak jezdím v první části sezony. Takže někdy v průběhu dubna jsem dostal informaci, že pojedu Tour de France a celá příprava se startu uzpůsobila. V květnu jsem měl volno, abych měl prostor na trénink zaměřený vyloženě k Tour.

Co pro vás znamenala nominace na Tour de France?

Jde o největší závod světa. Když se jeho název vysloví, každý hned ví, o čem je řeč. Je to jiný level než Vuelta, kterou jsem absolvoval minulý rok. Od dětství jsem na Tour koukal v televizi. Nikdy jsem se nebyl jako divák podívat ani u trati. A teď budu její součástí. Jde o vzpomínku na celý život. Být jeho součástí něco znamená. Doufám, že v budoucnosti bude příležitostí více.

Na Tour de France nastoupíte jako čtrnáctý závodník z Česka. Studoval jste si historii výsledků vašich předchůdců?

Ano. Když vyhrál Zdeněk Štybar, tak jsem jeho úspěch sledoval v televizi. Mám v hlavě obrázek, jak tehdy v LeHavru dojížděl do cíle. Je to přesně deset let. Bylo by super, kdybych na něj dokázal navázat. Pochopitelně vím, že Roman Kreuziger jezdil na celkové pořadí a má nejvíce účastí. V televizi jsem sledoval i pěkné výsledky Jana Bárty a Leopolda Königa. Vím, že Svorada vyhrál tři etapy.

Jaké budou taktické záměry vašeho týmu?

Nepojedeme na celkové pořadí, budeme se snažit sbírat etapy. Do hor je připraven Frank van den Broek, Warren Barguil a Oscar Onley. Pro sprinty jsme určení jako dva lídří já a Tobias Lund Andresen. On bude můj poslední leadout, já naopak jeho v dojezdech, kde budou malé kopečky. Je podobný ve sprintu jako já. Jezdí hodně intuitivně. Umí si najít škvíru a protáhnout se.

V kterých etapách budete jasnou jedničkou?

Hned v první etapě. Pak asi ve třetí. Studoval jsem si itinerář závodu a řešil vše i se sportovním ředitelem. Už během prvního závodního bloku budu mít tři příležitosti k útoku na etapu, stejně tak Tobias.

Tour de France 2025 startuje etapou, která dává velkou naději na zisk žlutého trikotu lídra závodu některému ze sprinterů. Jde pro vás o velkou motivaci?

Šance pro sprintery je vážně obrovská. Ale pravděpodobnost, že člověk vyhraje první etapu kariéry na Tour de France, je velmi malá. Ale nic není nemožné. Před loňskou Vueltou bych si rovněž netroufnul říct, že vyhraju etapu. A vyšlo to. Budu se snažit ze všech sil a uvidím, jak se vše vyvine. Myslím, že během prvního týdne se žlutý dres bude často měnit. Během úvodních tří etap může být v čele pokaždé někdo jiný.

Až budete hodnotit premiérové vystoupení na Tour, jaká bude hranice úspěchu?

Neumím před startem říct, jaký výsledek mě uspokojí. Rozhodně jakékoliv umístění v etapě mezi pěti nejlepšími by bylo naprosto boží. Pokud budu v závěrech etap předvádět dobré výkony a lépe nebudu schopný dojet, budu spokojený. Ale řešit konkrétní čísla nechci.

Je velkou komplikaci pro sebevědomí, že jste v průběhu jara neslavil žádné vítězství?

Několikrát byly moje dojezdy v závodech hodně těsné. Byl jsem opakovaně druhý, třetí, pátý, šestý, sedmý… Jdu do každého závodu s ambicí vyhrát. Proto mě tým posílá na start. Uvidíme, v který moment vítězství přijde. A já doufám, že přijde. Současně je třeba vidět sílu soupeřů. Jonathan Milan, Jasper Philipsen, Tim Merlier a další. Všichni jsou neskuteční. Sprinterů je tolik, že pravděpodobnost výhry není velká. Ale současně právě množství tak excelentních kluků pro dojezd dává spoustu variant finiše. A já či Tobias můžeme překvapit.

Budete závodit proti nejlepším sprinterům světa. Těšíte se?

Je to skvělý pocit. Jsem rád, že dostanu šanci se s ními porovnat. Jsem rychlejší než jsem byl minulý rok. Docela o dost. Ale současně nejde o nic snadného a příjemného. Alpecin, Quick Step i další jsou ve sprinterských dojezdech výborní, je to s nimi ostré. Ale jedeme na Tour s klukama, kteří se toho nebojí, proto se těším.

Jakkoliv je letošní ročník bitvy o maillot jaune přívětivý nadějím sprinterů, současně jsou v itineráři i legendární vrcholy. Máte plán, jak zvládnout horské etapy, aby zůstala síla na další dny?

Při účasti Tadeje Pogačara a Jonase Vingegaarda jde o složitou otázku, protože z velké míry se závod bude odvíjet podle jejich závodění. Každopádně v horách půjde pro sprintery o velký boj. Ale jsem určitě na lepším výkonnostním levelu v dlouhých kopcích ve srovnání s minulým rokem, kdy jsem absolvoval Vueltu. Tudíž se nijak nebojím. Snad nebudu mít problém najít si pokaždé skupinu, s níž dorazím v limitu do cíle. Každopádně třeba na Col de la Loze půjde o velký závod i pro ty z nás, kteří nebudou v živém televizním přenosu. Je jasné, že i sprinter může mít slabý den, a pak to bude velký boj. Zejména, pokud se vpředu bude drsně závodit.

Jedním z typických znaků Tour je závodění ve velkých vedrech. Snášíte závodění v extrémních podmínkách dobře?

Máme kombinézy z lehčího materiálu. Iontové nápoje dostáváme v podobě ledové tříště, aby se tělo ochlazovala. Samozřejmost je led za krk nebo do podpaží. Je třeba na ochlazování pamatovat, protože jak se tělo začne přehřívat, jde o limitující faktor. Posledních pár týdnů je v Evropě docela vedro, takže tělo si postupně zvykalo. Já navíc absolvoval i speciální tréninky na trenažéru.

Kvůli Tour de France jste tedy i přes příznivé klimatické podmínky jezdil doma na stacionárním kole?

Ano. V Belgii jsem absolvoval čtyři hodiny na kole v rámci tréninku v šestatřiceti stupních. A po návratu domů jsem kolo upnul do trenažéru a dalších pětačtyřicet minut ještě šlapal. Měl jsem podvlak kvůli pocení, dres, bundu a pláštěnku. Když tuhle chuťovku člověk absolvuje podesáté, říká si, že už to bude lepší. Ale není. Jednou mě tenhle trénink málem vypnul…

Takže nejde o pouhé točení klikami pedálů?

Ani náhodou. Je přesně daný tréninkový protokol. Pět minut roztočit nohy, pak pět minut rampa v intenzitě, abych se dostal na sto osmdesát pět až sto devadesát pět tepů. Následně držím srdeční frekvenci na určité hodnotě. Máme senzory středu těla, které měří teplotu. Musím ji vyhnat na osmatřicet a půl, nebo devětatřicet. Vlastně čekám, až se začnu vařit. Nejde pro mě o žádnou novinku. Už jsem vše absolvoval minulý rok před Vueltou. A moc to pomohlo.

V minulosti byla poslední etapa v Paříži pomyslným mistrovstvím světa sprinterů. Letos však organizátoři charakter finálního dějství změnili a na posledních čtyřiceti kilometrech se třikrát pojede kilometrový kopec na Montmartre s průměrným sklonem 4,8 procent. Asi nepůjde o pohodový dojezd určený rychlým mužům?

Předně musím říct, že bude složité vůbec dojet do Paříže. Vždy jsem viděl finální etapu jen v televizi a těšil se, že jestli jednou dostanu příležitost, poslední sprinterskou etapu si užiju. Z vyprávění jiných kluků vím, že tam byla možnost pokecat o celé Tour. Nedokážu vůbec odhadnout, zda po tolika kilometrech půjde o závěr pro klasikáře nebo kluky pro celkové pořadí. Každopádně pokud se na Montmartre dostanu, bude to pecka, protože objedu celou Tour de France!

Autor článku: Redakce

Související

Doporučené