![\"\"](\"http:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/wp-content\/uploads\/2022\/12\/BrychtaJan_ForBikes_20220325_123518_DSC_2394-scaled-e1671716357345-1024x640.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n2023 – Iva Zaj\u00ed\u010dkov\u00e1<\/h2>\n\n\n\n
Nar.: 9. b\u0159ezna 1948 v Brn\u011b-Kr\u00e1lovo Pole<\/p>\n\n\n\n
Brn\u011bnsk\u00e1 roda\u010dka byla hv\u011bzdou dom\u00e1c\u00edch i zahrani\u010dn\u00edch cyklistick\u00fdch drah; v letech 1971 \u2013 1978 z\u00edskala dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a \u010dty\u0159i bronzov\u00e9 medaile na mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu. Jej\u00edmi nejv\u011bt\u0161\u00edmi soupe\u0159kami byly sov\u011btsk\u00e9 z\u00e1vodnice Galina Carevov\u00e1 a Galina Jermolajevov\u00e1 a Ameri\u010danky Sheila Youngov\u00e1 a Sue Novaraov\u00e1. Vybojovala i p\u011bt bronzov\u00fdch medail\u00ed ze sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1t\u016f; nejbl\u00ed\u017ee titulu byla v roce 1973 v San Sebastianu, kdy v prvn\u00ed fin\u00e1lov\u00e9 j\u00edzd\u011b porazila Sheilu Youngovou, ale rozhod\u010d\u00ed v\u00fdsledek anulovali pro \u00fadajn\u00e9 k\u0159\u00ed\u017een\u00ed dr\u00e1hy. Na MS v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b obsadila v Leicesteru v roce 1970 10. m\u00edsto.<\/p>\n\n\n\n
Iva Zaj\u00ed\u010dkov\u00e1 je \u017eena mnoha z\u00e1jm\u016f a nezdoln\u00e9 energie. Je osmin\u00e1sobnou mistryn\u00ed sv\u011bta v z\u00e1vodech na historick\u00fdch kolech v\u010detn\u011b vysok\u00fdch kostit\u0159as\u016f. Jako horolezkyn\u011b zdolala dvakr\u00e1t nejvy\u0161\u0161\u00ed horu Afriky Kilimand\u017e\u00e1ro, vystoupila rovn\u011b\u017e na Mont Blanc a na Lenin\u016fv \u0161t\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
B\u011bhem z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry vystudovala v Brn\u011b elektrotechnickou fakultu a v roce 1975 byla promov\u00e1na in\u017een\u00fdrkou. Roku 1980 emigrovala do Rakouska, kde \u017eila patn\u00e1ct let. Pot\u00e9, co restituovala ve \u017dd\u00e1nici d\u016fm po prarodi\u010d\u00edch, se vr\u00e1tila dom\u016f a anga\u017euje se v komun\u00e1ln\u00ed politice, v letech 2010 \u2013 2014 byla starostkou.<\/p>\n\n\n\n
\u201eKdybych m\u011bla dne\u0161n\u00ed cyklisty srovnat s dobou, kdy jsem jezdila j\u00e1, tak v sou\u010dasnosti je na tom \u010desk\u00e1 cyklistika o n\u011bco h\u016f\u0159e. Ale samoz\u0159ejm\u011b konkurence je velk\u00e1 a je t\u011b\u017ek\u00e9 se dostat mezi nejlep\u0161\u00ed. Ale mysl\u00edm, \u017ee na \u0161pici se po\u0159\u00e1d nach\u00e1z\u00edme,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Zaj\u00ed\u010dkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 25. listopadu 1946 v B\u0159eclavi \u2013 zem\u0159el 5. \u00fanora 2022 v Brn\u011b <\/p>\n\n\n\n N\u011bkdo \u010dek\u00e1 na nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00fasp\u011bch nekone\u010dn\u011b dlouho. Ten Ku\u010d\u00edrk\u016fv p\u0159i\u0161el v roce 1980, kdy\u017e mu bylo \u010dty\u0159iat\u0159icet let a u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011b\u0159il, \u017ee by je\u0161t\u011b mohl startovat na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Nominace se do\u010dkal teprve pot\u00e9, co s osmn\u00e1ctilet\u00fdm partnerem Pavlem Mart\u00ednkem porazili na mistrovstv\u00ed republiky mistry sv\u011bta Va\u010dk\u00e1\u0159e s Vymazalem.<\/p>\n\n\n\n Za\u010d\u00ednal s n\u011bkolika sporty \u2013 hr\u00e1l fotbal, hokej, plaval, u\u017e jako \u017e\u00e1k a dorostenec absolvoval prvn\u00ed cyklistick\u00e9 z\u00e1vody na silnici. A\u017e kdy\u017e v patn\u00e1cti uvid\u011bl v Brn\u011b na velodromu dr\u00e1ha\u0159e, rozhodl se, \u017ee bude sprinterem. V osmn\u00e1cti, v roce 1964 u\u017e jel na MS do Pa\u0159\u00ed\u017ee. V rozj\u00ed\u017e\u010fce ho porazil obh\u00e1jce mistrovsk\u00e9ho titulu Belgi\u010dan Patrik Sercu tak t\u011bsn\u011b, \u017ee rozhodovala c\u00edlov\u00e1 fotografie. Z oprav Ku\u010d\u00edrek postoupil mezi posledn\u00edch osm.<\/p>\n\n\n\n Neda\u0159ilo se mu na OH 1964 a 1968, v obdob\u00edch mezi mistrovstv\u00edmi sv\u011bta por\u00e1\u017eel ty nejlep\u0161\u00ed, ale z vrcholn\u00fdch z\u00e1vod\u016f st\u00e1le jezdil s pr\u00e1zdnou. A\u017e roku 1971 na MS ve Varese z\u00edskal bronzovou medaili ve sprintu. P\u016fvodn\u011b tam odjel jako tandemista s Vladim\u00edrem Popelkou a sprint m\u011bl absolvovat jen dopl\u0148kov\u011b. Jezdil i s Milo\u0161em Jel\u00ednkem, maj\u00ed spolu st\u0159\u00edbro z roku 1976.<\/p>\n\n\n\n Na MS 1980, kde z\u00edskali sv\u00e9 prvn\u00ed zlato, byl Ku\u010d\u00edrek nejstar\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem, Mart\u00ednek nejmlad\u0161\u00edm. Ale tohle spojen\u00ed fungovalo b\u00e1je\u010dn\u011b, triumf zopakovali o rok pozd\u011bji doma v Brn\u011b a zlat\u00fd hattrick uzav\u0159eli roku 1982 v Leicesteru. Spolupr\u00e1ci zakon\u010dili roku 1983 st\u0159\u00edbrem z mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Z dom\u00e1c\u00edch \u0161ampion\u00e1t\u016f m\u00e1 21 titul\u016f.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky roku 1971.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 27. \u0159\u00edjna 1962 v Lounech<\/p>\n\n\n\n \u010cty\u0159i medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta \u2013 t\u0159i zlat\u00e9 a jedna st\u0159\u00edbrn\u00e1 \u2013 to je jeho jedine\u010dn\u00e1 bilance. Pavel Mart\u00ednek je v\u0161echny z\u00edskal s Ivanem Ku\u010d\u00edrkem na tandemu. <\/p>\n\n\n\n Vyhr\u00e1li spolu \u010dty\u0159i dom\u00e1c\u00ed tituly, na mistrovstv\u00ed sv\u011bta spolu poprv\u00e9 startovali v roce 1980 v Besanconu a hned z toho bylo zlato. D\u011blilo je neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch \u0161estn\u00e1ct let, osmn\u00e1ctilet\u00fd Mart\u00ednek byl nejmlad\u0161\u00ed, \u010dty\u0159iat\u0159icetilet\u00fd Ku\u010d\u00edrek naopak nejstar\u0161\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk \u0161ampion\u00e1tu. \u00dasp\u011bch z roku 1980 zopakovali v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech na \u0161ampion\u00e1tech v Brn\u011b a Leicesteru, v Curychu p\u0159idali roku 1983 st\u0159\u00edbro.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 8. kv\u011btna 1943 v Mlad\u00e9 Boleslavi<\/p>\n\n\n\n Bez nads\u00e1zky jej lze nazvat du\u0161\u00ed \u010desk\u00e9ho cyklokrosu v posledn\u00edch t\u0159iceti, \u010dty\u0159iceti letech. V roli tren\u00e9ra byl u n\u011bkolika \u010desk\u00fdch medail\u00ed na mistrovstv\u00ed sv\u011bta a dlouh\u00e1 leta byl p\u0159edsedou cyklokrosov\u00e9 komise \u010cSC. <\/p>\n\n\n\n Krom\u011b toho se po sametov\u00e9 revoluci vrhl i do podnik\u00e1n\u00ed. Zalo\u017eil firmu Kalas<\/a>, kter\u00e1 \u0161ije cyklistick\u00e9 oble\u010den\u00ed, bez n\u011bho\u017e si sou\u010dasn\u00fd \u010desk\u00fd cyklistick\u00fd peloton um\u00ed p\u0159edstavit jen m\u00e1lokdo. Firma Kalas obl\u00e9k\u00e1 mnoho t\u00fdm\u016f i reprezentac\u00ed, krom\u011b t\u00e9 \u010desk\u00e9 t\u0159eba i anglickou a tak\u00e9 fenom\u00e9na Mathie van der Poele ve worldtourov\u00e9m t\u00fdmu Aplecin Deceuninck<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Byl p\u0159edsedou organiza\u010dn\u00edho v\u00fdboru mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu v T\u00e1bo\u0159e v letech 2001, 2010 a 2015. V roce 2006 p\u016fsobil jako \u0159editel Z\u00e1vodu m\u00edru. M\u00e1 i sportovn\u00ed minulost, do roku 1970 z\u00e1vodil za Slavoj \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, Duklu \u010cesk\u00fd Krumlov a Dynamo \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice. V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech pravideln\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk z\u00e1vodu Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha.<\/p>\n\n\n\n V roce 1973 zalo\u017eil \u010cSAD T\u00e1bor, kter\u00fd pod r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1zvy funguje dodnes. V 90. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed byl jeho p\u0159edsedou.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 20. \u00fanora 1949 v Karlov\u00fdch Varech<\/p>\n\n\n\n N\u011bkdej\u0161\u00ed vynikaj\u00edc\u00ed silni\u010d\u00e1\u0159, v\u00edt\u011bz \u0161esti etap slavn\u00e9ho Z\u00e1vodu m\u00edru, etapov\u00fdch z\u00e1vod\u016f Okolo Slovenska, Kolem Skotska \u010di Brit\u00e1nie.<\/p>\n\n\n\n V devaten\u00e1cti letech se z Karlov\u00fdch Var\u016f p\u0159esunul do tehdy elitn\u00edho t\u00fdmu plze\u0148sk\u00e9 Rud\u00e9 hv\u011bzdy. Stal se velk\u00fdm pojmem v koncovk\u00e1ch etap Z\u00e1vodu m\u00edru, kter\u00e9 se \u010dasto doj\u00ed\u017ed\u011bly na \u0161kv\u00e1rov\u00e9m ov\u00e1lu stadion\u016f. V roce 1972 pr\u00e1v\u011b takhle triumfoval v Karlov\u00fdch Varech.<\/p>\n\n\n\n Pozd\u011bji p\u0159esedlal do role tren\u00e9ra a v reprezentaci vedl v\u00fdte\u010dnou partu, mimo jin\u00e9 Romana Kreuzigera star\u0161\u00edho, Jozefa Regece, V\u00e1clava Tomana, Zde\u0148ka \u0160tykse \u010di za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho J\u00e1na Svoradu. \u201eI v roli tren\u00e9ra a podnikatele se mi tro\u0161ku da\u0159ilo. Ale nejv\u00edc vzpom\u00edn\u00e1m na z\u00e1vod\u011bn\u00ed. Tam jsem slavil nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy a \u017eivot cyklisty byl velice kr\u00e1sn\u00fd,\u201c sv\u011b\u0159il se Anton\u00edn Barton\u00ed\u010dek na slavnostn\u00edm vyhl\u00e1\u0161en\u00ed ankety Kr\u00e1l cyklistiky.<\/p>\n\n\n\n V devades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se odv\u00e1\u017en\u011b vrhl do role podnikatele. A i tady usp\u011bl, jeho obchod s cyklistick\u00fdm zbo\u017e\u00edm v Plzni nese jm\u00e9no Barton\u00ed\u010dek dodnes.<\/p>\n\n\n\n Nar. 10. \u010dervna 1948 ve Strakonic\u00edch <\/p>\n\n\n\n Jako reprezentant sv\u00e9 zem\u011b jezdil mnoho let po sv\u011bt\u011b jako uzn\u00e1van\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed rozhod\u010d\u00edm cyklistiky. \u00b4P\u00edskat\u00b4 cyklistiku za\u010dal v roce 1988 a kompletn\u011b t\u00e9to \u010dinnosti se v\u011bnoval p\u0159es t\u0159icet let. V T\u00e1bo\u0159e v roce 2015 to bylo jeho t\u0159ic\u00e1t\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 posledn\u00ed cyklokrosov\u00e9 mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Naposledy byl je\u0161t\u011b v roce 2021 instruktor na Tour d\u00b4Avenir. \u0158\u00eddil ale i etapy Tour de France, Giro d\u00b4Italia a Vuelty. Mnohokr\u00e1t byl na sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1tech, p\u016fsobil p\u0159i OH v Pekingu. <\/p>\n\n\n\n \u201eNa v\u0161ech z\u00e1vodech \u2013 silni\u010dn\u00edch, dr\u00e1hov\u00fdch \u010di cyklokrosov\u00fdch \u2013 jsem jako rozhod\u010d\u00ed str\u00e1vil celkem v\u00edce ne\u017e 2000 dn\u016f. T\u0159eba na Tour de France mus\u00edte b\u00fdt i n\u011bjak\u00fdch 24 dn\u016f. Kdy\u017e to tedy se\u010dteme, tak jsem na z\u00e1vodech str\u00e1vil p\u011bt a p\u016fl roku \u017eivota. Teprve na st\u00e1\u0159\u00ed si za\u010d\u00edn\u00e1m uv\u011bdomovat, co dlu\u017e\u00edm rodin\u011b. Na druh\u00e9 stran\u011b jsem poznal ve sv\u011bt\u011b hodn\u011b skv\u011bl\u00fdch lid\u00ed, s \u0159adou z nich jsme dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a to jsou moje nejlep\u0161\u00ed cyklistick\u00e9 z\u00e1\u017eitky,\u201c prozradil Miroslav Janout.<\/p>\n\n\n\n Nar. 28. b\u0159ezna 1936 v Praze<\/p>\n\n\n\n Dlouholet\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, ale p\u0159edev\u0161\u00edm funkcion\u00e1\u0159 Vladim\u00edr Hole\u010dek je bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010deskou cyklistickou autoritou na diplomatick\u00e9m poli. S\u00e1m aktivn\u011b jezdil p\u0159edev\u0161\u00edm na dr\u00e1ze a v letech 1959 \u20131961 byl \u010dlenem \u010deskoslovensk\u00e9 dr\u00e1hov\u00e9 reprezentace. <\/p>\n\n\n\n Po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed kari\u00e9ry se vydal na funkcion\u00e1\u0159skou dr\u00e1hu. Nejprve byl p\u0159edsedou Pra\u017esk\u00e9ho svazu, pozd\u011bji, v letech 1972 \u2013 1976 p\u0159edsedou \u010ceskoslovensk\u00e9ho svazu cyklistiky. P\u0159edev\u0161\u00edm ale p\u016fsobil ve vrcholn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch funkc\u00edch. V letech 1990 \u2013 2001 byl viceprezidentem Evropsk\u00e9 cyklistick\u00e9 unie a pot\u00e9 osm let jej\u00edm prezidentem. <\/p>\n\n\n\n V Mezin\u00e1rodn\u00ed cyklistick\u00e9 unii (UCI) byl p\u0159edsedou s\u00e1lov\u00e9 komise (1981 \u2013 2000), od roku 1993 byl \u010dlenem \u0159\u00edd\u00edc\u00edho v\u00fdboru a v letech 1997 \u2013 2009 viceprezidentem UCI. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je \u010destn\u00fdm p\u0159edsedou UEC a \u010destn\u00fdm viceprezidentem UCI.<\/p>\n\n\n\n S\u00e1m vzpom\u00edn\u00e1 na sv\u016fj velk\u00fd diplomatick\u00fd \u00fasp\u011bch. “D\u0159\u00edve o pr\u00e1vu po\u0159\u00e1dat MS rozhodovaly n\u00e1rodn\u00ed federace na kongresu UCI. Lobov\u00e1n\u00ed tedy bylo slo\u017eit\u00e9 a velmi drah\u00e9. P\u0159esto se povedlo \u0161ampion\u00e1ty z\u00edskat. Poda\u0159ilo se do Prahy dostat sv\u011btov\u00fd cyklokrosov\u00fd \u0161ampion\u00e1t v roce 1972, ale slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed to bylo s kandidaturou Prahy a Brna na silni\u010dn\u00ed a dr\u00e1hov\u00e9 mistrovstv\u00ed sv\u011bta pro rok 1981. Na\u0161imi konkurenty byli D\u00e1nov\u00e9, kte\u0159\u00ed uspo\u0159\u00e1dali v Mnichov\u011b p\u0159ed kongresem UCI velkolep\u00fd banket. My jsme na n\u011bco podobn\u00e9ho prost\u0159edky nem\u011bli. K dispozici byly tradi\u010dn\u00ed upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty a pro ka\u017edou federaci l\u00e1hev becherovky. Tehdej\u0161\u00ed sekret\u00e1\u0159 svazu Ji\u0159\u00ed Baumruk to vy\u0159e\u0161il skv\u011ble. V\u0161e p\u0159ivezl k s\u00e1lu, kde se konal d\u00e1nsk\u00fd banket a p\u0159i v\u00fdchodu spole\u010dn\u011b s p\u0159edsedou svazu ka\u017edou delegaci obdaroval a po\u017e\u00e1dal o podporu na\u0161\u00ed kandidatury. D\u00e1nov\u00e9 kroutili hlavami nad tou drzost\u00ed. Ale ten n\u00e1pad rozhodl ve prosp\u011bch Prahy a Brna. A od t\u00e9 doby gener\u00e1ln\u00ed sekret\u00e1\u0159 UCI Jekiel tvrdil, \u017ee becherovka je nad zlato,\u201c popsal Vladim\u00edr Hole\u010dek.<\/p>\n\n\n\n Nar. 27. b\u0159ezna 1956 v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1980 v Moskv\u011b vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Michalem Klasou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b obsadil 13. m\u00edsto, co\u017e byl nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek na\u0161ich barev.<\/p>\n\n\n\n S cyklistikou za\u010d\u00ednal v roce 1970 ve Favoritu Brno, v polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let p\u0159e\u0161el do Dukly Brno k tren\u00e9ru Franti\u0161ku Jursovi. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na jeho v\u00fdrazn\u00e9m v\u00fdkonnostn\u00edm r\u016fstu m\u011bl ale reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r Pavel Dole\u017eel. Ten ho tak\u00e9 v roce 1978 za\u0159adil do silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho dru\u017estva, kter\u00e9 dlouhodob\u011b p\u0159ipravoval pro \u010dasovku na 100 km do Moskvy.<\/p>\n\n\n\n V prvn\u00ed polovin\u011b 80. let \u0160kodova sportovn\u00ed forma gradovala, v\u00fdsledky z mnoha sv\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed vzbuzovaly nad\u011bje pro OH 1984 v Los Angeles, kter\u00fdch jsme se ale nez\u00fa\u010dastnili. \u0160koda byl na MS 1978 p\u00e1t\u00fd v dru\u017estvech a dvan\u00e1ct\u00fd v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, v roce 1981 byl v Praze s \u010dasovk\u00e1\u0159sk\u00fdm t\u00fdmem t\u0159et\u00ed, 1982 dev\u00e1t\u00fd mezi jednotlivci, 1983 op\u011bt p\u00e1t\u00fd v z\u00e1vod\u011b dru\u017estev.<\/p>\n\n\n\n Osmkr\u00e1t startoval v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, v po\u0159ad\u00ed jednotlivc\u016f byl p\u0159i sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e \u010dtvrt\u00fd, dvakr\u00e1t pak p\u00e1t\u00fd. V jin\u00e9m slavn\u00e9m etapov\u00e9m z\u00e1vod\u011b Tour de l’Avenir byl roku 1980 \u010dtvrt\u00fd a v roce 1984 obsadil dokonce 2. m\u00edsto. V t\u00e9m\u017ee roce z\u00edskal Trofej Adidas, kter\u00e1 byla ud\u011blov\u00e1na nejlep\u0161\u00edmu amat\u00e9rsk\u00e9mu cyklistovi sv\u011bta. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnosti nastoupil tren\u00e9rskou dr\u00e1hu. Nejprve ve Favoritu Brno, pak vedl reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm \u010ceskoslovenska na OH 1992 v Barcelon\u011b, pozd\u011bji p\u016fsobil ve Slu\u0161ovic\u00edch, byl mana\u017eerem Favoritu Brno a pot\u00e9 se stal tren\u00e9rem t\u00fdmu JOKO-VELAMOS.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky v roce 1980.<\/p>\n\n\n\n Nar. 17. \u00fanora 1950 ve Vrchlab\u00ed<\/p>\n\n\n\n Stal se prvn\u00edm \u010deskoslovensk\u00fdm cyklokrosa\u0159em, kter\u00fd z\u00edskal pro svou zemi v seniorsk\u00e9 kategorii medaili; bylo to st\u0159\u00edbro na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1972 v Praze. D\u00e1le vybojoval titul na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1981 ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Tolose, to byla zase prvn\u00ed zlat\u00e1 pro \u010deskoslovensk\u00e9 barvy. O rok pozd\u011bji ho ve francouzsk\u00e9m Lanarvily obh\u00e1jil v pam\u00e1tn\u00e9m souboji se sv\u00fdm synovcem Radom\u00edrem \u0160im\u016fnkem. <\/p>\n\n\n\n Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta amat\u00e9r\u016f startoval desetkr\u00e1t, amat\u00e9rskou kari\u00e9ru ukon\u010dil v roce 1983 \u0161est\u00fdm m\u00edstem na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v anglick\u00e9m Birminghamu. V letech 1988 \u2013 1990 se t\u0159ikr\u00e1t z\u00fa\u010dastnil mistrovstv\u00ed sv\u011bta profesion\u00e1l\u016f, kde obsadil postupn\u011b 13., 18. a 22. m\u00edsto.<\/p>\n\n\n\n V ml\u00e1d\u00ed tak\u00e9 ly\u017eoval, jakpak by ne, kdy\u017e poch\u00e1zel z Vrchlab\u00ed. V z\u00e1vodech m\u00edval hodn\u011b sm\u016fly, tak\u017ee ob\u010das p\u0159em\u00fd\u0161lel i o ukon\u010den\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ry. Ta nejv\u011bt\u0161\u00ed ho v\u0161ak potkala v p\u011btadvaceti letech, kdy utrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 zran\u011bn\u00ed p\u0159i n\u00e1vratu z Var\u0161avy. A taky mu tehdej\u0161\u00ed re\u017eim nedop\u0159\u00e1l v\u010dasn\u00fd p\u0159estup k profesion\u00e1l\u016fm. \u201eDob\u011b, ve kter\u00e9 jsem z\u00e1vodil, bych vy\u010d\u00edtal to, \u017ee mi neumo\u017enila p\u0159ej\u00edt k profesion\u00e1l\u016fm v\u010das. Kdy\u017e jsem povolen\u00ed dostal, byl zenit m\u00e9 v\u00fdkonnosti n\u011bkde jinde,\u201c povzdechl si po skon\u010den\u00ed kari\u00e9ry.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky z let 1981 a 1982.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 1. kv\u011btna 1933 v Brn\u011b \u2013 zem\u0159el 28. prosince 2022 v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Jedna z \u010desk\u00fdch cyklistick\u00fdch legend. Byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, tren\u00e9r i funkcion\u00e1\u0159. Jeho nejv\u011bt\u0161\u00edmi sportovn\u00edmi \u00fasp\u011bchy jsou p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1956 v Melbourne, z\u00edskal n\u011bkolik titul\u016f mistra republiky na dr\u00e1ze, silnici a v roce 1957 i v cyklokrosu. <\/p>\n\n\n\n Roku 1952 z\u00edskal prvn\u00ed silni\u010dn\u00ed titul, kdy\u017e porazil v t\u00e9 dob\u011b fenomen\u00e1ln\u00edho Jana Vesel\u00e9ho. V roce 1961 se z\u00fa\u010dastnil jako kapit\u00e1n dru\u017estva Z\u00e1vodu m\u00edru, ale ji\u017e \u010dty\u0159i roky p\u0159edt\u00edm, v pouh\u00fdch \u010dty\u0159iadvaceti letech, zalo\u017eil cyklistick\u00fd odd\u00edl Dukla Brno, kde p\u016fsobil jako z\u00e1vodn\u00edk, tren\u00e9r i velitel. V jeho \u010dele byl a\u017e do roku 1987.<\/p>\n\n\n\n Za 38 let tren\u00e9rsk\u00e9 pr\u00e1ce v Dukle Brno vychoval des\u00edtky \u0161pi\u010dkov\u00fdch z\u00e1vodn\u00edk\u016f, nap\u0159. Jana Smol\u00edka, Rudolfa Labuse, Karla V\u00e1vru, Milo\u0161e Hrazd\u00edru, Ji\u0159\u00edho \u0160kodu, Vlastimila Moravce, Pavla Padrnose, Pavla Bur\u00e1n\u011b, Ji\u0159\u00edho Bartol\u0161ice, Michala Klasu, Jozefa Regece, Vladim\u00edra Va\u010dk\u00e1\u0159e s Miroslavem Vymazalem \u010di J\u00e1na Svoradu. \u201e\u0160lo o ohromnou plej\u00e1du jezdc\u016f, se kter\u00fdmi jsem za\u017eil hodn\u011b radosti a \u00fasp\u011bch\u016f i z mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vod\u016f. Ti postavili cyklistiku do pozice nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho brn\u011bnsk\u00e9ho sportu v historii,\u201c \u0159ekl kdysi Franti\u0161ek Jursa.<\/p>\n\n\n\n U p\u0159\u00edle\u017eitosti 50. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed cyklistick\u00e9ho odd\u00edlu Dukla Brno mu ud\u011blila ministryn\u011b obrany Vlasta Parkanov\u00e1 Z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e III. stupn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 8. dubna 1962 ve Vrchlab\u00ed \u2013 zem\u0159el 10. srpna 2010 v Kamenici u Prahy<\/p>\n\n\n\n Cyklokros sledoval zejm\u00e9na proto, \u017ee ho jezdil (a velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b) str\u00fdc Milo\u0161 Fi\u0161era, s\u00e1m v\u0161ak z\u00e1vodil i na silnici \u010di na dr\u00e1ze. Pro j\u00edzdu na okruz\u00edch v ter\u00e9nu se podle sv\u00fdch slov rozhodl proto, \u017ee se jedn\u00e1 o komplexn\u00ed discipl\u00ednu, kde je t\u0159eba zapojit v\u0161echny partie t\u011bla i hlavu. <\/p>\n\n\n\n V roce 1980 se stal ve Wetzikonu juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta a zah\u00e1jil tak zlatou sklize\u0148 svou i cel\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho cyklokrosu. O dva roky pozd\u011bji u\u017e byl druh\u00fd mezi seniory za str\u00fdcem Milo\u0161em Fi\u0161erou a potom dvakr\u00e1t obl\u00e9kl duhov\u00fd dres amat\u00e9rsk\u00e9ho mistra sv\u011bta v letech 1983 a 1984. V roce 1989 byl mezi amat\u00e9ry na MS druh\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Na rozd\u00edl od str\u00fdce Fi\u0161ery m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Doba se zm\u011bnila a \u0160im\u016fnek mohl p\u0159estoupit k profesion\u00e1l\u016fm na vrcholu sil. Roku 1991 se stal profesion\u00e1ln\u00edm mistrem sv\u011bta v nizozemsk\u00e9m Gietenu a jako prvn\u00ed v historii tohoto sportu zkompletoval zlatou s\u00e9rii ze z\u00e1vodu junior\u016f, amat\u00e9r\u016f i profesion\u00e1l\u016f. V tomto roce byl zvolen Sportovcem roku. <\/p>\n\n\n\n O rok pozd\u011bji zp\u016fsobil autohav\u00e1rii, p\u0159i n\u00ed\u017e zahynuli t\u0159i lid\u00e9. Byl odsouzen na osmn\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f do v\u011bzen\u00ed, ale po p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch dostal od prezidenta V\u00e1clava Havla milost. V jeho \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch kr\u00e1\u010del i jeho syn, rovn\u011b\u017e Radom\u00edr. Ten vybojoval \u0159adu medail\u00ed na dom\u00e1c\u00edch \u0161ampion\u00e1tech, ale mezi sv\u011btovou elitou ji\u017e na otce nenav\u00e1zal, jedinou medaili – st\u0159\u00edbrnou – z\u00edskal na MS v roce 2001 v T\u00e1bo\u0159e mezi juniory.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky z let 1983, 1984 a 1991.<\/p>\n\n\n\n Nar. 30. listopadu 1940 v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e vyhr\u00e1l Jan Vesel\u00fd roku 1949 Z\u00e1vod m\u00edru, bylo Pavlu Dole\u017eelovi dev\u011bt let. Narodil se nedaleko Brna, a kdy\u017e peloton proj\u00ed\u017ed\u011bl jeho rodn\u00fdm krajem, m\u00e1val z\u00e1vodn\u00edk\u016fm a snil o tom, \u017ee jednou s nimi pojede i on. Jako dorostenec nepat\u0159il k v\u00fdrazn\u00fdm talent\u016fm, a proto se nedostal do v\u00fdb\u011bru Dukly.<\/p>\n\n\n\n P\u0159esto ve t\u0159iadvaceti letech jel poprv\u00e9 Z\u00e1vod m\u00edru a v Lod\u017ei ho p\u0159ipravila o etapov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed kolize s televizn\u00edm vozem. T\u011b\u017ece od\u0159en\u00fd v\u0161ak st\u00e1l na druh\u00fd den op\u011bt na startu. I kdy\u017e nevyhr\u00e1l mnoho etap, stal se legendou Z\u00e1vodu m\u00edru. V roce 1965 skon\u010dil celkov\u011b druh\u00fd, v roce 1967 osm\u00fd a v letech 1967 a 1968 p\u0159ivedl jako kapit\u00e1n \u010deskoslovensk\u00e9 dru\u017estvo k bronzov\u00fdm medail\u00edm.<\/p>\n\n\n\n Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1967 v Heerlenu byl t\u0159in\u00e1ct\u00fd ve stejn\u00e9m \u010dase jako v\u00edt\u011bz. V roce 1969 za\u010dal pracovat jako tren\u00e9r, v letech 1974 a\u017e 1984 vedl i reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm. S kvartetem silni\u010d\u00e1\u0159\u016f vybojoval bronz na MS 1975 v Belgii v \u010dasovce dru\u017estev, ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b z\u00edskal s reprezenta\u010dn\u00edmi t\u00fdmy t\u0159et\u00ed m\u00edsta na OH 1980 v Moskv\u011b a na MS 1981 v Praze. V letech 1984 – 1988 tr\u00e9noval \u0159eckou reprezentaci a pot\u00e9 p\u011bt let vedl cyklistick\u00fd odd\u00edl JZD Slu\u0161ovice.<\/p>\n\n\n\n Nakonec se vydal i na cestu organiz\u00e1tora. V letech 1993 a\u017e 2005 byl \u0159editelem Z\u00e1vodu m\u00edru. Cyklistick\u00fdm \u0161ampionem se stal navzdory tomu, \u017ee v p\u011bti letech utrp\u011bl v\u00e1\u017en\u00e9 poran\u011bn\u00ed nohy, kdy\u017e ho na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159ejel vojensk\u00fd v\u016fz a j\u00edm vle\u010den\u00e9 d\u011blo. M\u011bl a st\u00e1le m\u00e1 p\u0159ezd\u00edvku Tole\u010f\u00e1k, podle \u0161pan\u011blsk\u00e9ho vrcha\u0159e Bahamontese p\u0159ezd\u00edvan\u00e9ho \u201eOrel z Toleda\u201c.<\/p>\n\n\n\n Nar. 2. \u00fanora 1942 v Praze<\/p>\n\n\n\n Pavel Vr\u0161eck\u00fd je bezpochyby nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed tren\u00e9r \u010deskoslovensk\u00e9 dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky, ale v minulosti vedl i cyklokrosa\u0159e. Z\u00e1vodil za kdysi zn\u00e1m\u00fd klub Tesla \u017di\u017ekov, v\u00fdrazn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f v\u0161ak nedos\u00e1hl. Ty p\u0159i\u0161ly a\u017e v roli tren\u00e9ra. Tr\u00e9novat za\u010dal v Dukle Louny, kam p\u016fvodn\u011b p\u0159i\u0161el jako z\u00e1vodn\u00edk. Od roku 1975 p\u016fsobil v ASD Dukla Praha a s jeho jm\u00e9nem jsou spojeny nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy \u010deskoslovensk\u00fdch dr\u00e1ha\u0159\u016f \u2013 st\u00edha\u010d\u016f. Sv\u00e9 sv\u011b\u0159ence dovedl k v\u00edce ne\u017e 120 dom\u00e1c\u00edm mistrovsk\u00fdm titul\u016fm, mnohokr\u00e1t s nimi usp\u011bl i na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b. <\/p>\n\n\n\n V roce 1979 vybojoval Igor Sl\u00e1ma na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Nizozemsku zlatou medaili v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b amat\u00e9r\u016f, o rok pozd\u011bji na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Moskv\u011b z\u00edskalo bronzovou medaili kvarteto Theodor \u010cern\u00fd, Igor Sl\u00e1ma, Ji\u0159\u00ed Pokorn\u00fd a Martin Penc. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v Brn\u011b Penc, Pokorn\u00fd, Franti\u0161ek Rabo\u0148 a Ale\u0161 Tr\u010dka obsadili ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev t\u0159et\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n\n\n\n Roku 1983 v Curychu op\u011bt st\u00edhac\u00ed kvarteto vybojovalo bronzov\u00e9 medaile. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v italsk\u00e9m Bassanu z\u00edskal titul mistra sv\u011bta v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b Martin Penc a prvenstv\u00ed p\u0159ivezlo o rok pozd\u011bji kvarteto Pavel Soukup, Ale\u0161 Tr\u010dka, Svatopluk Buchta a Theodor \u010cern\u00fd z dr\u00e1hy v Colorado Springs. O rok pozd\u011bji z\u00edskali st\u00edha\u010di dal\u0161\u00ed bronzovou medaili.<\/p>\n\n\n\n Pavel Vr\u0161eck\u00fd p\u0159ipravoval juniory, kte\u0159\u00ed v roce 1993 z\u00edskali na MS sv\u00e9 v\u011bkov\u00e9 kategorie v Austr\u00e1lii bronz v \u010dasovce dru\u017estev a st\u0159\u00edbro ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev. V\u00fdraznou m\u011brou se pod\u00edlel na sportovn\u00edm r\u016fstu hv\u011bzdy Zde\u0148ka \u0160tybara, podeps\u00e1n je pod sv\u011btov\u00fdm rekordem Ond\u0159eje Sosenky v hodinovce na dr\u00e1ze v Krylatsk\u00e9m v Moskv\u011b v roce 2005. <\/p>\n\n\n\n V listopadu 2012 byl Pavel Vr\u0161eck\u00fd ocen\u011bn p\u0159i vyhla\u0161ov\u00e1n\u00ed Kr\u00e1le cyklistiky za celo\u017eivotn\u00ed p\u0159\u00ednos cyklistice, ji\u017e v roce 2003 obdr\u017eel cenu MOV Excellence Sportive.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 17. \u010dervna 1923 v Pl\u00e1stovic\u00edch – zem\u0159el 10. \u00fanora 2003<\/p>\n\n\n\n Legenda \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky, v\u0161estrann\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, dr\u017eitel \u0161estadvaceti titul\u016f mistra republiky, prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd v\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru. Za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se p\u0159i\u0161el do Prahy u\u010dit peka\u0159em. To mimo jin\u00e9 znamenalo sednout ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no s n\u016f\u0161\u00ed rohl\u00edk\u016f na kolo a rozv\u00e9zt pe\u010divo po des\u00edtk\u00e1ch obchod\u016f. V\u017edy\u0165 tak\u00e9 sv\u016fj prvn\u00ed sportovn\u00ed \u00fasp\u011bch zaznamenal sedmn\u00e1ctilet\u00fd Jan v tradi\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b peka\u0159sk\u00fdch u\u010d\u0148\u016f v Mod\u0159anech. Teprve pak vstoupil do \u010cesk\u00e9ho klubu malostransk\u00fdch cyklist\u016f, pozd\u011bji se ve Spart\u011b stal sv\u011b\u0159encem zn\u00e1m\u00e9ho tren\u00e9ra Peri\u010de.<\/p>\n\n\n\n V roce 1949 se stal v\u00edt\u011bzem Z\u00e1vodu m\u00edru, v letech 1952 a 1955 byl druh\u00fd, \u010dty\u0159ikr\u00e1t byl \u010dlenem v\u00edt\u011bzn\u00e9ho dru\u017estva v tomto z\u00e1vod\u011b, s\u00e1m vyhr\u00e1l \u0161estn\u00e1ct etap. Na startu kdysi slavn\u00e9ho z\u00e1vodu st\u00e1l sedmkr\u00e1t. V roce 1952 se z\u00fa\u010dastnil olympijsk\u00fdch her v Helsink\u00e1ch. Jako prvn\u00ed cyklista zajel proslul\u00fd z\u00e1vod Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha pod osm hodin, celkem ho vyhr\u00e1l osmkr\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n Do sv\u00e9ho posledn\u00edho ro\u010dn\u00edku ZM v roce 1957 nastoupil sp\u00ed\u0161 z donucen\u00ed . Bylo mu 34 let a nem\u011bl formu. Kdy\u017e vzdal, vzali to tehdej\u0161\u00ed funkcion\u00e1\u0159i jako provokaci a n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed z\u00e1vodn\u00edk se ocitl v nemilosti. Skand\u00e1ln\u011b byl vyhn\u00e1n z cyklistiky a p\u0159i\u0161el o tituly.<\/p>\n\n\n\n Nejlep\u0161\u00edho v\u00fdsledku na mistrovstv\u00ed sv\u011bta dos\u00e1hl v roce 1949 v Kodani, kde obsadil dev\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. Na OH 1952 byl v hromadn\u00e9m p\u00e1du stejn\u011b jako na MS 1945, pod olympijsk\u00fdmi kruhy m\u011bl z\u00e1vodit i v roce 1948, ale t\u011bsn\u011b p\u0159ed odjezdem jeden z reprezentant\u016f oslovil velmi neuctiv\u011b vysok\u00e9ho funkcion\u00e1\u0159e a v\u0161ichni cyklist\u00e9 z\u016fstali doma. V dom\u00e1c\u00edch z\u00e1vodech z\u00edskal tituly nejen na silnici, ale i na dr\u00e1ze a v cyklokrosu.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 24. prosince 1942 v Lipn\u00edku nad Be\u010dvou<\/p>\n\n\n\n Po Janu Vesel\u00e9m byl teprve druh\u00fdm \u010deskoslovensk\u00fdm v\u00edt\u011bzem Z\u00e1vodu m\u00edru. Byl popul\u00e1rn\u00ed pro elegantn\u00ed j\u00edzdu, dobr\u00fd spurt a j\u00edzdu v kopci. Novin\u00e1\u0159i ho p\u0159irovn\u00e1vali k legend\u00e1rn\u00edmu Eddymu Merckxovi. <\/p>\n\n\n\n Na rozd\u00edl od spousty sv\u00fdch vrstevn\u00edk\u016f m\u011bl od po\u010d\u00e1tku jasno, \u017ee bude cyklistou. V Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 se v patn\u00e1cti letech p\u0159ihl\u00e1sil do Slovanu a za\u010dal vyhr\u00e1vat dorosteneck\u00e9 z\u00e1vody. Na vojn\u011b v Dukle Brno \u0161la jeho v\u00fdkonnost prudce nahoru a p\u0159i\u0161ly \u00fasp\u011bchy i v kategorii dosp\u011bl\u00fdch. V zim\u011b 1962 byl Smol\u00edk \u010dlenem t\u00fdmu Dukly, kter\u00fd byl t\u0159et\u00ed na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu. <\/p>\n\n\n\n P\u0159i\u0161la v\u00edt\u011bzstv\u00ed v dom\u00e1c\u00edch etapov\u00fdch z\u00e1vodech a roku 1963 prvn\u00ed start v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru. Skon\u010dil osmat\u0159ic\u00e1t\u00fd, ale pot\u00e9 vyhr\u00e1l t\u011b\u017ek\u00fd p\u011btietapov\u00fd z\u00e1vod Kru\u0161noho\u0159\u00edm a \u0160umavou a v nov\u00e9m tra\u0165ov\u00e9m rekordu i popul\u00e1rn\u00ed Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha. V roce 1964 obl\u00e9kl Jan Smol\u00edk v druh\u00e9 etap\u011b Z\u00e1vodu m\u00edru \u017elut\u00fd trikot a p\u0159ivezl ho a\u017e do c\u00edle. Prvenstv\u00ed mohl zopakovat i v roce 1967, ale o vedouc\u00ed postaven\u00ed p\u0159i\u0161el vinou krize v etap\u011b do \u00dast\u00ed nad Labem a skon\u010dil \u010dtvrt\u00fd. I tak ale dos\u00e1hl v kdysi popul\u00e1rn\u00edm z\u00e1vod\u011b skv\u011bl\u00e9 bilance: vyhr\u00e1l \u0161est etap a v jedenadvaceti nesl \u017elut\u00fd dres.<\/p>\n\n\n\n Jednou byl mistrem republiky v kategorii jednotlivc\u016f, t\u0159ikr\u00e1t v \u010dasovce dru\u017estev, vyhr\u00e1l etapov\u00e9 z\u00e1vody Kolem Slovenska a Bohemii. Na OH 1964 odstoupil po hromadn\u00e9m p\u00e1du, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Mexiku byl t\u0159iadvac\u00e1t\u00fd. <\/p>\n\n\n\n V roce 1973 skon\u010dil a stal se tren\u00e9rem v Dukle Brno. Po odchodu do d\u016fchodu p\u016fsobil jako tra\u0165ov\u00fd komisa\u0159 na Masarykov\u011b okruhu. \u010cesk\u00fd olympijsk\u00fd v\u00fdbor mu ud\u011blil v roce 2014 Cenu fair play.<\/p>\n\n\n\n Nar.: 8. b\u0159ezna 1940 v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1964 v Tokiu z\u00edskal zlatou medaili ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, co\u017e byla olympijsk\u00e1 premi\u00e9ra t\u00e9to discipl\u00edny a z\u00e1rove\u0148 prvn\u00ed historicky zlat\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky. Na dal\u0161\u00edch letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1968 v Mexiku skon\u010dil v kvalifikaci z\u00e1vodu jednotlivc\u016f, byl p\u00e1t\u00fd v sout\u011b\u017ei dru\u017estev.<\/p>\n\n\n\n S cyklistikou za\u010dal v \u0161estn\u00e1cti letech, kdy se \u00b4neleg\u00e1ln\u011b\u00b4 p\u0159ipojil k pelotonu z\u00e1vodu Brno\u2013Mikulov\u2013Brno. V l\u00e9t\u011b 1956 se stal \u010dlenem Sl\u00e1vie \u017dabov\u0159esky a v T\u0159eb\u00ed\u010di hned vyhr\u00e1l sv\u016fj prvn\u00ed z\u00e1vod. Po p\u0159estupu do Favoritu Brno z\u00edskal svou prvn\u00ed medaili z mistrovstv\u00ed republiky, st\u0159\u00edbro ve sprintu. Mimochodem, ve st\u00edha\u010dce, kter\u00e1 ho pozd\u011bji proslavila, byl a\u017e sedm\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Vojnu absolvoval v Dukle Pardubice, kde si po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch ne\u00fasp\u011b\u0161\u00edch vybojoval m\u00edsto v reprezentaci. V roce 1962, po n\u00e1vratu do Favoritu, zajel ve \u0160t\u011bt\u00edn\u011b nejlep\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd \u010das ve st\u00edha\u010dce a t\u00edm se kvalifikoval na MS 1963, kde se probojoval mezi osm nejlep\u0161\u00edch. V roce 1964 p\u0159ivezl bronz z MS v Pa\u0159\u00ed\u017ei a t\u00edm se stal velkou nad\u011bj\u00ed pro OH v Tokiu. Tam ve fin\u00e1le porazil Itala Ursiho.<\/p>\n\n\n\n Tokijsk\u00e9 hry odstartovaly s\u00e9rii Dalerov\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f. V roce 1965 byl \u010dlenem dru\u017estva, kter\u00e9 z\u00edskalo na MS v San Sebastianu bronz, roku 1966 byl na MS v N\u011bmecku v individu\u00e1ln\u00ed st\u00edha\u010dce druh\u00fd a o rok pozd\u011bji v Amsterdamu t\u0159et\u00ed. Na sklonku kari\u00e9ry v letech 1969\u20131970 jezdil silni\u010dn\u00ed z\u00e1vody profesion\u00e1l\u016f a \u0161estidenn\u00ed na dr\u00e1ze. Nakonec d\u011blal tren\u00e9ra v Dukle Brno.<\/p>\n\n\n\n Ji\u0159\u00ed Daler byl osmkr\u00e1t mistrem republiky ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f i dru\u017estev, vytvo\u0159il \u010dtrn\u00e1ct \u010deskoslovensk\u00fdch rekord\u016f a dva sv\u011btov\u00e9 \u2013 p\u0159i p\u0159edolympijsk\u00fdch z\u00e1vodech v Mexiku na 4 a 5 km.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky v letech 1966 a 1967.<\/p>\n\n\n\n Jind\u0159ich Posp\u00ed\u0161il<\/strong> <\/p>\n\n\n\n Nar.: 23. b\u0159ezna 1942 v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Jan Posp\u00ed\u0161il<\/strong> <\/p>\n\n\n\n Nar.: 25. dubna 1945 v Brn\u011b<\/p>\n\n\n\n Mnoz\u00ed nam\u00edtaj\u00ed, \u017ee kolov\u00e1 nen\u00ed fotbal a maj\u00ed pravdu. Tenhle sport nem\u011bl ve sv\u011bt\u011b nikdy \u0161irokou z\u00e1kladnu a hraje se pouze v n\u011bkolika zem\u00edch. Ale i tak je bilance bratr\u016f Posp\u00ed\u0161ilov\u00fdch zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e1. P\u011btadvacet spole\u010dn\u00fdch titul\u016f mistr\u016f republiky, dvacet titul\u016f mistr\u016f sv\u011bta. Jednou Sportovci roku. Soubor v\u00fdsledk\u016f, jak\u00fd nem\u00e1 obdoby. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e spolu poprv\u00e9 vystoupili na MS v roce 1964, kde skon\u010dili druz\u00ed, star\u0161\u00ed Jind\u0159ich vyhr\u00e1l st\u0159\u00edbro a bronz se sv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm partnerem Jaroslavem Svobodou. O rok pozd\u011bji se u\u017e stali poprv\u00e9 sv\u011btov\u00fdmi \u0161ampiony. Se svou hr\u00e1\u010dskou kari\u00e9rou se rozlou\u010dili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1988 ziskem dvac\u00e1t\u00e9 zlat\u00e9 medaile. Vedle dvaceti zlat\u00fdch z\u00edskali je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile a jednu bronzovou. Nebylo tak mistrovstv\u00ed sv\u011bta, z n\u011bho\u017e by odjeli bez vz\u00e1cn\u00e9ho kovu.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e p\u0159estali hr\u00e1t, stali se tren\u00e9ry: Jan ode\u0161el do zahrani\u010d\u00ed, zat\u00edmco Jind\u0159ich coby reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r dovedl hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok ke zlatu na mistrovstv\u00ed sv\u011bta dvojici Berger- Kratochv\u00edl. Pot\u00e9 i on ode\u0161el tr\u00e9novat do ciziny.<\/p>\n\n\n\n Sportovec roku \u2013 1979<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1l cyklistiky \u2013 1968, 1969, 1970, 1972, 1975, 1979, 1987, 1988<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u010cesk\u00fd svaz cyklistiky od roku 2014 v r\u00e1mci galave\u010dera Kr\u00e1l cyklistiky uv\u00e1d\u00ed tak\u00e9 osobnosti \u010desk\u00e9 cyklistiky do sv\u00e9 S\u00edn\u011b sl\u00e1vy. Jejich seznam naleznete n\u00ed\u017ee. 2024 – Petr Marek Nar.: 20. prosince 1963 – zem\u0159el 27. \u0159\u00edjna 2024 Petr Marek byl duchovn\u00edm otcem z\u00e1vodn\u00edho MTB v \u010cesku, v cyklistick\u00e9m hnut\u00ed se pohyboval od roku 1989. St\u00e1l […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"template":"","format":"standard","categories":[417],"tags":[418],"barva":[],"class_list":["post-28841","svaz","type-svaz","status-publish","format-standard","hentry","category-sin-slavy","tag-sin-slavy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/svaz\/28841","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/svaz"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/svaz"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=28841"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=28841"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=28841"},{"taxonomy":"barva","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/barva?post=28841"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"http:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/Kral-cyklistiky-2023_081-1024x683.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n2022 – Ivan Ku\u010d\u00edrek (im memoriam) a Pavel Mart\u00ednek<\/h2>\n\n\n\n
![\"\"](\"http:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/Kral-cyklistiky-2022_hr042-1024x618.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\nPavel Mart\u00ednek<\/h3>\n\n\n\n
2021 – \u010cestm\u00edr Kala\u0161<\/h2>\n\n\n\n
![\"\"](\"http:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/VOC09479_DxO-kopie-1024x683.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n2020 – Anton\u00edn Barton\u00ed\u010dek<\/h2>\n\n\n\n
![\"\"](\"http:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/wp-content\/uploads\/2024\/03\/Kral-Cyklistiky-2020_24-1024x683.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n2019 – Miroslav Janout a Vladim\u00edr Hole\u010dek<\/h2>\n\n\n\n
Miroslav Janout<\/h3>\n\n\n\n
Vladim\u00edr Hole\u010dek<\/h3>\n\n\n\n
2018 – Ji\u0159\u00ed \u0160koda<\/h2>\n\n\n\n
2017 – Milo\u0161 Fi\u0161era<\/h2>\n\n\n\n
2016 – Franti\u0161ek Jursa a Radom\u00edr \u0160im\u016fnek st. (in memoriam)<\/h2>\n\n\n\n
Franti\u0161ek Jursa<\/h3>\n\n\n\n
Radom\u00edr \u0160im\u016fnek st.<\/h3>\n\n\n\n
2015 – Pavel Dole\u017eel a Pavel Vr\u0161eck\u00fd<\/h2>\n\n\n\n
Pavel Dole\u017eel<\/h3>\n\n\n\n
Pavel Vr\u0161eck\u00fd<\/h3>\n\n\n\n
2014 – Jan Vesel\u00fd (in memoriam), Jan Smol\u00edk, Ji\u0159\u00ed Daler, Jan a Jind\u0159ich Posp\u00ed\u0161ilovi<\/h2>\n\n\n\n
Jan Vesel\u00fd<\/h3>\n\n\n\n
Jan Smol\u00edk<\/h3>\n\n\n\n
Ji\u0159\u00ed Daler<\/h3>\n\n\n\n
Jan a Jind\u0159ich Posp\u00ed\u0161ilovi<\/h3>\n\n\n\n