{"id":201,"date":"2020-04-26T00:22:48","date_gmt":"2020-04-25T22:22:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/?post_type=svaz&p=201"},"modified":"2025-09-08T11:16:28","modified_gmt":"2025-09-08T09:16:28","slug":"osobnosti-cyklistiky","status":"publish","type":"svaz","link":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/svaz\/osobnosti-cyklistiky\/","title":{"rendered":"Dle discipl\u00edn"},"content":{"rendered":"\n

Rychl\u00e1 navigace: Silnice<\/a> | Dr\u00e1ha<\/a> | MTB<\/a> | Cyklokros<\/a> | S\u00e1lovka<\/a> | Olympij\u0161t\u00ed medailist\u00e9 <\/a><\/p>\n\n\n\n

Silnice<\/h2>\n\n\n\n

MAINU\u0160 Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. ledna 1945 <\/p>\n\n\n\n

St\u00e1t se jako cizinec \u0161\u00e9ftren\u00e9rem americk\u00fdch cyklist\u016f nen\u00ed nic snadn\u00e9ho. Ji\u0159\u00edmu Mainu\u0161ovi se to v\u0161ak poda\u0159ilo. V USA \u017eil od roku 1983, l\u00e9ta p\u016fsobil v r\u016fzn\u00fdch funkc\u00edch v Colorado Springs, chr\u00e1mu americk\u00e9ho sportu a s\u00eddle olympijsk\u00e9ho v\u00fdboru USA. Z\u00e1vodil v dob\u011b, kdy bylo v \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistice st\u00edha\u010d\u016f jako m\u00e1ku. V roce 1970 vyst\u0159\u00eddal spolu s Petrem Matou\u0161kem v t\u00fdmu, kter\u00fd vyhr\u00e1l p\u0159ed p\u011bti roky bronz na MS v San Sebastianu, Ji\u0159\u00edho Dalera a Milo\u0161e Jel\u00ednka, a i tato pozm\u011bn\u011bn\u00e1 parta, v n\u00ed\u017e byli d\u00e1le Milan Puzrla a Franti\u0161ek \u0158ez\u00e1\u010d, vybojovala na \u0161ampion\u00e1tu v Leicesteru st\u0159\u00edbrnou medaili. O rok pozd\u011bji tuto discipl\u00ednu Mainu\u0161 vyhr\u00e1l na mistrovstv\u00ed republiky spolu s Emilem Hekelem, J. Kone\u010dn\u00fdm a P. Kone\u010dn\u00fdm. Rychlostn\u00ed pr\u016fm\u011br t\u00fdmu 43,575 km\/h byl v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b velmi dobr\u00fd. Mistrem \u010ceskoslovenska se stal celkem p\u011btkr\u00e1t. Jako prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd jezdec vyhr\u00e1l v roce 1970 kdysi velice uzn\u00e1van\u00fd etapov\u00fd Milk Race v Anglii. Do \u017elut\u00e9ho trikotu se obl\u00e9kl po des\u00e1t\u00e9 etap\u011b a po 14. etap\u011b m\u011bl v kone\u010dn\u00e9m hodnocen\u00ed n\u00e1skok 2:31 p\u0159ed Pol\u00e1kem Mikolaczykem. Vyhr\u00e1l i bodovac\u00ed sout\u011b\u017e a jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed bylo tehdy pova\u017eov\u00e1no za nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek v z\u00e1padn\u00edch zem\u00edch od roku 1945. O rok pozd\u011bji byl jeden\u00e1ct\u00fd v kone\u010dn\u00e9 klasifikaci Z\u00e1vodu m\u00edru. Vyhr\u00e1l rovn\u011b\u017e etapov\u00fd z\u00e1vod Settimana Ciclistica Lombarda 1973 v It\u00e1lii. V letech 1974 \u2013 1982 p\u016fsobil jako tren\u00e9r. Po ukon\u010den\u00ed pr\u00e1ce v USA se vr\u00e1til do vlasti.<\/p>\n\n\n\n

MATOU\u0160EK Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. prosince 1949 <\/p>\n\n\n\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch slavil na MS 1970 v Leicesteru, kde s Ji\u0159\u00edm Mainu\u0161em, Milanem Puzrlou a Franti\u0161kem \u0158ez\u00e1\u010dem z\u00edskali st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile v \u010dasovce dru\u017estev. O p\u011bt let pozd\u011bji byl na MS v Yvoir v t\u00e9\u017ee discipl\u00edn\u011b t\u0159et\u00ed, tentokr\u00e1t s Petrem Buch\u00e1\u010dkem, Vlastimilem Moravcem a Vladim\u00edrem Vondr\u00e1\u010dkem. Na olympi\u00e1du 1976 do Montrealu jel pro zm\u011bnu s dru\u017estvem st\u00edha\u010d\u016f a v\u0161ichni byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee zp\u00e1tky povezou medaili. Zapomn\u011bli v\u0161ak sv\u00e9 speci\u00e1ly p\u0159ed ubytovnou v olympijsk\u00e9 vesnici, p\u0159ijel mu\u017e od \u00faklidov\u00e9 \u010dety a drah\u00e1 kola se\u0161rotoval v domn\u011bn\u00ed, \u017ee je to vyhozen\u00fd odpad. Jeli na kolech vyp\u016fj\u010den\u00fdch od N\u011bmc\u016f, Nizozemc\u016f a D\u00e1n\u016f a skon\u010dili p\u00e1t\u00ed. Startoval v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, v roce 1971 byl v celkov\u00e9 klasifikaci osmn\u00e1ct\u00fd, o dva roky pozd\u011bji \u0161estn\u00e1ct\u00fd. Vy\u0161el z teplick\u00e9 cyklistick\u00e9 l\u00edhn\u011b. Petr Matou\u0161ek dodnes jezd\u00ed z\u00e1vody veter\u00e1n\u016f, kde se setk\u00e1v\u00e1 s b\u00fdval\u00fdmi p\u0159\u00e1teli i spolujezdci. <\/p>\n\n\n\n

BUCH\u00c1\u010cEK Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. \u010dervna 1948 <\/p>\n\n\n\n

Spolu s Petrem Matou\u0161kem, Vlastimilem Moravcem a Vladim\u00edrem Vondr\u00e1\u010dkem dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile z \u010dasovky dru\u017estev na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1975 v Yvoir. V t\u00e9\u017ee discipl\u00edn\u011b startoval i na OH 1976 v Montrealu a skon\u010dil p\u00e1t\u00fd. V individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b obsadil 41. m\u00edsto. Po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed kari\u00e9ry p\u016fsob\u00ed jako tren\u00e9r, v roce 1999 obdr\u017eel \u010destn\u00fd diplom Klubu fair play \u010cOV. Za\u010d\u00ednal u n\u011bho mimo jin\u00e9 olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz Jaroslav Kulhav\u00fd. Je ne\u00fanavn\u00fd propag\u00e1tor cyklistiky a po\u0159adatel z\u00e1vod\u016f pro mlad\u00e9 jezdce.<\/p>\n\n\n\n

VONDR\u00c1\u010cEK Vladim\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. kv\u011btna 1949 <\/p>\n\n\n\n

Odchovanec uni\u010dovsk\u00e9 cyklistiky je dr\u017eitelem bronzov\u00e9 medaile v \u010dasovce dru\u017estev z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1975 v Yvoir. T\u00fdm tvo\u0159ili d\u00e1le Petr Buch\u00e1\u010dek, Petr Matou\u0161ek a Vlastimil Moravec. Vondr\u00e1\u010dek startoval ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b i na OH 1976 v Montrealu, kde \u010deskoslovensk\u00e9 mu\u017estvo skon\u010dilo p\u00e1t\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

JUR\u010cO Milan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. kv\u011btna 1949 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel bronzov\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00ed \u010dasovce dru\u017estev. T\u0159et\u00ed m\u00edsto z\u00edskal na pra\u017esk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu 1981 spolu s Michalem Klasou, Alipi Kostadinovem a Ji\u0159\u00edm \u0160kodou, druh\u00fd byl roku 1985 v Giavera del Montello s Klasou, Vladim\u00edrem Hr\u016fzou a Milanem K\u0159enem. Roku 1984 vyhr\u00e1l etapov\u00fd z\u00e1vod Por\u00fdn\u00edm a Falc\u00ed. Rod\u00e1k z Liptovsk\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e jezdil za Inter Bratislava, po ukon\u010den\u00ed amat\u00e9rsk\u00e9 dr\u00e1hy se stal profesion\u00e1lem. Startoval v Tour de France, v roce 1987 byl v prologu v Z\u00e1padn\u00edm Berl\u00edn\u011b p\u00e1t\u00fd, o t\u0159i roky pozd\u011bji obsadil v tomto z\u00e1vod\u011b t\u0159et\u00ed m\u00edsto v \u010dasovce jednotlivc\u016f. Na stejn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce skon\u010dil i roku 1988 v \u010dasovce na Giro d\u00b4Italia. Jako amat\u00e9r byl v \u010dasovce \u010dty\u0159ikr\u00e1t mistrem \u010ceskoslovenska.<\/p>\n\n\n\n

KLASA Michal <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. posince 1952 <\/p>\n\n\n\n

Z\u00fa\u010dastnil se olympijsk\u00fdch her na silnici i na dr\u00e1ze. Na OH 1980 vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Ji\u0159\u00edm \u0160kodou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. P\u0159edchoz\u00edch olympijsk\u00fdch her v Montrealu v roce 1976 se z\u00fa\u010dastnil jako dr\u00e1ha\u0159 a obsadil sedm\u00e9 m\u00edsto ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev, v jednotlivc\u00edch byl ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b osm\u00fd. Ale i z dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky m\u00e1 bronzovou medaili; vybojoval ji na MS 1974 ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev spolu Jarom\u00edrem Dole\u017ealem, Petrem Kockem, Milanem Puzrlou a Zde\u0148kem Dohnalem. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta z\u00e1vodil za Duklu Brno, kde byl jeho tren\u00e9rem \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd olympionik Ji\u0159\u00ed Daler. Z dr\u00e1ha\u0159e se p\u0159e\u0161kolil na silni\u010d\u00e1\u0159e po OH v Montrealu, hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce obsadil na MS v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f 24. m\u00edsto, od n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezony nastoupil do silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho t\u00fdmu a za\u010dal se dlouhodob\u011b p\u0159ipravovat pod veden\u00edm Pavla Dole\u017eela na \u010dasovku dru\u017estev. Na OH v Moskv\u011b byli na\u0161i jezdci v c\u00edli o sedm desetin sekundy pomalej\u0161\u00ed ne\u017e druz\u00ed v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmci. Klasa startoval o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji i v individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b, ale skon\u010dil v hromadn\u00e9m p\u00e1du se zlomen\u00fdm prstem a musel vzd\u00e1t. T\u0159et\u00ed m\u00edsto z Moskvy zopakoval \u010deskoslovensk\u00fd t\u00fdm s Michalem Klasou i o rok pozd\u011bji na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Praze, jen Vlastibora Kone\u010dn\u00e9ho nahradil Milan Jur\u010do. <\/p>\n\n\n\n

\u0160KODA Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. b\u0159ezna 1956 <\/p>\n\n\n\n

Na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1980 v Moskv\u011b vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Michalem Klasou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b obsadil 13. m\u00edsto, co\u017e byl nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek na\u0161ich barev. Za\u010d\u00ednal v roce 1970 ve Favoritu Brno, v polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let p\u0159e\u0161el do Dukly Brno k tren\u00e9ru Franti\u0161ku Jursovi. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na jeho v\u00fdrazn\u00e9m v\u00fdkonnostn\u00edm r\u016fstu m\u011bl ale reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r Pavel Dole\u017eel. Ten ho tak\u00e9 v roce 1978 za\u0159adil do silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho dru\u017estva, kter\u00e9 dlouhodob\u011b p\u0159ipravoval pro \u010dasovku na 100 km do Moskvy. V prvn\u00ed polovin\u011b 80. let \u0160kodova sportovn\u00ed forma gradovala, v\u00fdsledky z mnoha sv\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed vzbuzovaly nad\u011bje pro OH 1984 v Los Angeles, kter\u00fdch jsme se ale nez\u00fa\u010dastnili. \u0160koda byl na MS 1978 p\u00e1t\u00fd v dru\u017estvech a dvan\u00e1ct\u00fd v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, v roce 1981 byl v Praze s \u010dasovk\u00e1\u0159sk\u00fdm t\u00fdmem t\u0159et\u00ed, 1982 dev\u00e1t\u00fd mezi jednotlivci, 1983 op\u011bt p\u00e1t\u00fd v z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V letech 1977 \u2013 1978 a 1981 \u2013 1986 startoval v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, v po\u0159ad\u00ed jednotlivc\u016f byl p\u0159i sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e \u010dtvrt\u00fd, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok 1978 a pot\u00e9 i 1985 p\u00e1t\u00fd. V jin\u00e9m slavn\u00e9m etapov\u00e9m z\u00e1vod\u011b Tour de l’Avenir byl roku 1980 \u010dtvrt\u00fd a v roce 1984 obsadil dokonce 2. m\u00edsto. V t\u00e9m\u017ee roce z\u00edskal Trofej Adidas, kter\u00e1 byla ud\u011blov\u00e1na nejlep\u0161\u00edmu amat\u00e9rsk\u00e9mu cyklistovi sv\u011bta. Mezi profesion\u00e1l skon\u010dil devaten\u00e1ct\u00fd na Giro d\u00b4Italia v roce 1987. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnosti nastoupil tren\u00e9rskou dr\u00e1hu.Nejprve ve Favoritu Brno, pak vedl reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm \u010ceskoslovenska na OH 1992 v Barcelon\u011b. Kr\u00e1l cyklistiky 1980.<\/p>\n\n\n\n

K\u0158EN Milan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 29. kv\u011btna 1965 <\/p>\n\n\n\n

Rod\u00e1k z \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed, dr\u017eitel st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1985 v Giavera del Montello v \u010dasovce dru\u017estev. Ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b startoval i na OH 1988 v Soulu, kde \u010deskoslovensk\u00e1 \u010dtve\u0159ice skon\u010dila osm\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

HR\u016eZA Vladim\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. \u00fanora 1960 <\/p>\n\n\n\n

Rod\u00e1k z Vyso\u010diny, dr\u017eitel st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1985 v Giavera del Montello v \u010dasovce dru\u017estev. Ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b startoval tak\u00e9 na OH 1988 v Soulu, kde \u010deskoslovensk\u00e1 \u010dtve\u0159ice skon\u010dila osm\u00e1. <\/p>\n\n\n\n

TESA\u0158 Lubor <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. kv\u011btna 1971 <\/p>\n\n\n\n

Jedin\u00fd \u010desk\u00fd a \u010deskoslovensk\u00fd cyklista, kter\u00fd z\u00edskal medaili v individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00ed cyklistice. Roku 1993 obsadil v Oslu t\u0159et\u00ed m\u00edsto v tehdej\u0161\u00ed kategorii amat\u00e9r\u016f. Na tomto \u0161ampion\u00e1tu byl tak\u00e9 \u010dlenem dru\u017estva, kter\u00e9 skon\u010dilo v \u010dasovce na 100 km p\u00e1t\u00e9. Ve vrcholov\u00e9 cyklistice se pohyboval v\u00edce ne\u017e deset let a dos\u00e1hl \u0159ady \u00fasp\u011bch\u016f. Startoval i na dr\u00e1ze, na OH 1992 v Barcelon\u011b byl \u010dtvrt\u00fd v bodova\u010dce, na Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru 1999 v It\u00e1lii obsadil v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. Vyhr\u00e1val etapov\u00e9 z\u00e1vody, v roce 1992 byl prvn\u00ed Kolem Slovenska, roku 2001 vyhr\u00e1l etapu na Trophy Rivera, o rok pozd\u011bji t\u0159i na Cycliste de Beauce. Trojn\u00e1sobn\u00fd mistr republiky v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, v roce 1999 vyhr\u00e1l republikov\u00fd \u0161ampion\u00e1t v bodova\u010dce. Kr\u00e1l cyklistiky 1993.<\/p>\n\n\n\n

KREUZIGER Roman ml. <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. kv\u011btna 1986 \u00a8<\/p>\n\n\n\n

M\u016f\u017ee b\u00fdt lep\u0161\u00ed d\u016fkaz p\u0159\u00edslov\u00ed, \u017ee jablko nepad\u00e1 daleko od stromu? Syn je v\u00fdborn\u00fdm silni\u010d\u00e1\u0159em i cyklokrosa\u0159em jako jeho otec, ale dot\u00e1hl to je\u0161t\u011b d\u00e1le. Cyklistice se v\u011bnuje od jeden\u00e1cti let, kdy dostal silni\u010dn\u00ed kolo a jezdil pod otcov\u00fdm dohledem. Kreuziger star\u0161\u00ed byl v cyklokrosu v roce 1983 juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta, o 21 let pozd\u011bji Roman mlad\u0161\u00ed skon\u010dil na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu druh\u00fd. I Kreuziger mlad\u0161\u00ed m\u00e1 titul z juniorsk\u00e9ho MS, nejcenn\u011bj\u0161\u00ed medaili vybojoval v roce 2004 ve Veron\u011b v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, v \u010dasovce byl druh\u00fd. Roku 2011 z\u00edskal b\u00edl\u00fd trikot pro nejlep\u0161\u00edho mlad\u00e9ho z\u00e1vodn\u00edka na Giro d\u00b4Italia a v celkov\u00e9 klasifikaci byl p\u00e1t\u00fd. V letech 2009 a 2010 skon\u010dil na dev\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b v celkov\u00e9m hodnocen\u00ed Tour de France. V roce 2008 vyhr\u00e1l z\u00e1vod Kolem \u0160v\u00fdcarska o rok pozd\u011bji Kolem Romandie. Roku 2013 byl p\u00e1t\u00fd v celkov\u00e9 klasifikaci Tour de France.<\/p>\n\n\n\n

HRU\u0160KA Jan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 4. \u00fanora 1975 <\/p>\n\n\n\n

Ve slu\u017eb\u00e1ch \u0161pan\u011blsk\u00e9 st\u00e1je Vitalicio Seguros v roce 2000 vybojoval prvenstv\u00ed v prologu ve vatik\u00e1nsk\u00fdch uli\u010dk\u00e1ch na Giro d\u00b4Italia a obl\u00e9kl se do r\u016f\u017eov\u00e9ho trikotu, kter\u00fd m\u011bl pr\u00fd dlouho v ban\u00e1nov\u00e9 krabici a nyn\u00ed je zar\u00e1movan\u00fd. Krom\u011b dvou vyhran\u00fdch etap na Giru ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m roce 2000 skon\u010dil tehdy v celkov\u00e9 klasifikaci na skv\u011bl\u00e9m \u010dtrn\u00e1ct\u00e9m m\u00edst\u011b. Startoval na Tour de France i na Vuelt\u011b. Sv\u00e9 posledn\u00ed roky tr\u00e1vil na horsk\u00e9m kole, kari\u00e9ru zakon\u010dil v roce 2012. <\/p>\n\n\n\n

K\u00d6NIG Leopold <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 15. listopadu 1987 <\/p>\n\n\n\n

V letech 2006 \u2013 2010 jezdil za PSK Whirlpool Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 a ve sv\u00e9m posledn\u00edm roce v barv\u00e1ch tohoto t\u00fdmu vyhr\u00e1l Czech Cycling Tour. Pot\u00e9 p\u0159estoupil do n\u011bmeck\u00e9 st\u00e1je Team NetApp a jeho hv\u011bzda za\u010dala stoupat. V roce 2011 skon\u010dil druh\u00fd Kolem Rakouska, v roce 2012 byl t\u0159et\u00ed Kolem Utahu a vyhr\u00e1l etapu Kolem Brit\u00e1nie. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce dominoval v kr\u00e1lovsk\u00e9 etap\u011b Kolem Kalifornie s c\u00edlem na El Diablo, podruh\u00e9 vyhr\u00e1l Czech Cycling Tour a p\u0159edev\u0161\u00edm se zaskv\u011bl na Vuelt\u011b. Vyhr\u00e1l osmou etapu a jako druh\u00fd z \u010desk\u00fdch cyklist\u016f skon\u010dil na Grand Tour v elitn\u00ed des\u00edtce, kdy\u017e byl dev\u00e1t\u00fd. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je ji\u017e \u0159editelem dvou na\u0161ich nejv\u011bt\u0161\u00edch z\u00e1vod\u016f Vzech Tour a Z\u00e1vodu m\u00edru kategorie jezdc\u016f do 23 let. <\/p>\n\n\n\n

KONE\u010cN\u00dd Tom\u00e1\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. \u0159\u00edjna 1973 <\/p>\n\n\n\n

Kari\u00e9ru silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodn\u00edka zapo\u010dal roku 1985 ve Slavoji Lo\u0161tice a od roku 1996 byl profesion\u00e1ln\u00edm cyklistou. Kari\u00e9ru ukon\u010dil v profesion\u00e1ln\u00edm t\u00fdmu Telecom. Vyhr\u00e1l jednu etapu na Vuelt\u011b v roce 2000 a celkov\u011b na n\u00ed skon\u010dil na 12. m\u00edst\u011b. V posledn\u00edch letech zast\u00e1v\u00e1 funkci reprezenta\u010dn\u00edho silni\u010dn\u00edho tren\u00e9ra.  <\/p>\n\n\n\n

PADRNOS Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 17. prosince 1970 <\/p>\n\n\n\n

V\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru 1995, od roku 1996 profesion\u00e1l. Dv\u011b sezony p\u016fsobil v t\u00fdmu Saeco, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159i roky byl velmi cen\u011bn\u00fdm \u010dlenem americk\u00e9ho t\u00fdmu US Postal Service. Kon\u010dil v Discovery Channel Pro Cycling Team. Osmin\u00e1sobn\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk Tour de France. Mistr republiky v \u010dasovce 1996, v\u00edt\u011bz z\u00e1vod\u016f Doln\u00edm Saskem, Kolem Hesenska a Kolem Bavorska.<\/p>\n\n\n\n

B\u00c1RTA Jan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 1984 v Kyjov\u011b <\/p>\n\n\n\n

Je odchovancem t\u00fdmu CK Dacom Pharma Kyjov, jezdil za profesion\u00e1ln\u00ed st\u00e1j NetApp-Endura, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b z\u00e1vod\u00ed za t\u00fdm Elkov – Kasper. Startoval na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2012 v Lond\u00fdn\u011b a ve stejn\u00e9m roce skon\u010dil na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v \u010dasovce na sedm\u00e9m m\u00edst\u011b, co\u017e je zat\u00edm nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek \u010desk\u00e9ho jezdce na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu. Mezi jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy pat\u0159\u00ed i \u00fa\u010dast na Giro d\u2018Italia v roce 2012, kde skon\u010dil ve 14. etap\u011b z Cherasca do Cervinie na 2. m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n

BARTON\u00cd\u010cEK Anton\u00edn <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 20. \u00fanora 1949 <\/p>\n\n\n\n

Byl skv\u011bl\u00fdm spurterem. Na sv\u00e9m kont\u011b m\u00e1 \u0161est v\u00edt\u011bzn\u00fdch etrap na Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, na n\u011bm\u017e startoval celkem \u0161estkr\u00e1t. Nejlep\u0161\u00ed v celkov\u00e9 klasifikaci byl v roce 1972, kdy skon\u010dil dev\u00e1t\u00fd. Je dvojn\u00e1sobn\u00fdm mistrem republiky v z\u00e1vod\u011b dru\u017estev na 100 km, v\u00edt\u011bzem etap i celkov\u00e9 klasifikace z\u00e1vodu Kolem Slovenska a v\u00edt\u011bzem etap v z\u00e1vodech Kolem Skotska, Kolem Anglie a Kolem Bulharska. Poprv\u00e9 jel Z\u00e1vod m\u00edru v roce 1972 a vyhr\u00e1l etapu kon\u010d\u00edc\u00ed v Karlov\u00fdch Varech, kde bydlel. \u201eByl to pro m\u011b v tu chv\u00edli nejv\u011bt\u0161\u00ed sportovn\u00ed z\u00e1\u017eitek, a kdy\u017e o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm i nyn\u00ed, tak si mysl\u00edm, \u017ee se na tom moc nezm\u011bnilo,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 a p\u0159id\u00e1v\u00e1, \u017ee odm\u011bnou mu byla koupel ve zlat\u00e9 van\u011b v karlovarsk\u00fdch C\u00edsa\u0159sk\u00fdch l\u00e1zn\u00edch. \u201eBre\u017en\u011bv, c\u00edsa\u0159 Haile Sellasie \u2013 a Barton\u00ed\u010dek,\u201c sm\u011bje se dnes.<\/p>\n\n\n\n

B\u00cdLEK Jaroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 16. b\u0159ezna 1971 <\/p>\n\n\n\n

V\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru 1993 na trase T\u00e1bor \u2013 Nov\u00fd Bor. V\u00edt\u011bz Bohemie 1999. Osm\u00fd v \u010dasovce dru\u017estev na OH 1992 v Barcelon\u011b.<\/p>\n\n\n\n

DOLE\u017dEL Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 30. listopadu 1940 <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e vyhr\u00e1l Jan Vesel\u00fd roku 1949 Z\u00e1vod m\u00edru, bylo Pavlu Dole\u017eelovi dev\u011bt let. Narodil se nedaleko Brna, a kdy\u017e peloton proj\u00ed\u017ed\u011bl jeho rodn\u00fdm krajem, m\u00e1val z\u00e1vodn\u00edk\u016fm a snil o tom, \u017ee jednou s nimi pojede i on. Ve t\u0159iadvaceti letech jel poprv\u00e9 Z\u00e1vod m\u00edru a v Lod\u017ei ho p\u0159ipravila o etapov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed kolize s televizn\u00edm vozem. T\u011b\u017ece od\u0159en\u00fd v\u0161ak st\u00e1l na druh\u00fd den op\u011bt na startu. I kdy\u017e nevyhr\u00e1l mnoho etap, stal se legendou Z\u00e1vodu m\u00edru. V roce 1965 skon\u010dil celkov\u011b druh\u00fd, v roce 1967 osm\u00fd a v letech 1967 a 1968 p\u0159ivedl jako kapit\u00e1n \u010deskoslovensk\u00e9 dru\u017estvo k bronzov\u00fdm medail\u00edm. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1967 v Heerlenu byl t\u0159in\u00e1ct\u00fd ve stejn\u00e9m \u010dase jako v\u00edt\u011bz. V roce 1969 za\u010dal pracovat jako tren\u00e9r, vedl i reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm. S kvartetem silni\u010d\u00e1\u0159\u016f vybojoval bronz na MS 1975 v Belgii v \u010dasovce dru\u017estev, ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b z\u00edskal s reprezenta\u010dn\u00edmi t\u00fdmy t\u0159et\u00ed m\u00edsta na OH 1980 v Moskv\u011b a na MS 1981 v Praze.<\/p>\n\n\n\n

HRAZD\u00cdRA Milo\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

24. listopadu 1945 \u2013 25. ledna 1990 <\/p>\n\n\n\n

Sportovn\u011b zalo\u017een\u00ed kluci se ob\u010das nemohou rozhodnout, co si vyberou. I Hrazd\u00edra zkou\u0161el hokej a fotbal, ale zv\u00edt\u011bzilo kolo. V sedmn\u00e1cti letech vstoupil do Favoritu Brno a prvn\u00ed \u00fasp\u011bchy m\u011bl v cyklokrosu. Jeho sportovn\u00ed kari\u00e9ru zbrzdilo n\u011bkolik zran\u011bn\u00ed, v roce 1977 spadl na dr\u00e1ze tak ne\u0161\u0165astn\u011b, \u017ee mu praskla lebe\u010dn\u00ed kost. Rok p\u0159ed t\u00edm se rozlou\u010dil s reprezentac\u00ed, ale v 36 letech se roku 1981 vr\u00e1til. V\u00fd\u010det \u00fasp\u011bch\u016f Milo\u0161e Hrazd\u00edry je dlouh\u00fd. Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l z\u00e1vod Kolem Slovenska, dvakr\u00e1t Bohemii, zv\u00edt\u011bzil Kolem Irska, byl \u0161est\u00fd a druh\u00fd v Tour de l\u00b4Avenir. V Z\u00e1vod\u011b m\u00edru byl s dru\u017estvem druh\u00fd a dvakr\u00e1t t\u0159et\u00ed, t\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku obsadil roku 1974 v klasifikaci jednotlivc\u016f. Byl osmin\u00e1sobn\u00fd mistr republiky a roku 1982 z\u00edskal v\u0161echny t\u0159i tituly \u2013 v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f a v \u010dasovce jednotlivc\u016f i dru\u017estev. To nikdo p\u0159ed n\u00edm nedok\u00e1zal. Milo\u0161 Hrazd\u00edra m\u011bl bojovn\u00e9 srdce. V\u00e1l\u010dil se soupe\u0159i i funkcion\u00e1\u0159i. Ale pr\u00e1v\u011b srdce ho nakonec zradilo. Prod\u011blal n\u011bkolik infarkt\u016f a na posledn\u00ed zem\u0159el. Bylo mu pouh\u00fdch 45 let.<\/p>\n\n\n\n

LOOS Miloslav <\/h3>\n\n\n\n

21. ledna 1914 \u2013 2. b\u0159ezna 2010 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel medaile z olympijsk\u00fdch her v Berl\u00edn\u011b, kter\u00e1 v\u0161ak v \u017e\u00e1dn\u00fdch statistik\u00e1ch nefiguruje. V z\u00e1v\u011bru silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu na 100 km v posledn\u00edm kilometru Loos unikl s Francouzi Charpentierem a Lap\u00e9biem a bojovali na klopen\u00e9 dr\u00e1ze autodromu Avus o stupn\u011b v\u00edt\u011bz\u016f. Zezadu se v\u0161ak p\u0159ihnal Ital Favalli a \u010desk\u00e9ho jezdce srazil, tak\u017ee Loos nebyl klasifikov\u00e1n. Dodate\u010dn\u011b obdr\u017eel bronzovou medaili, proto\u017ee u\u017e byl v ochrann\u00e9 z\u00f3n\u011b. Hr\u00e1m vl\u00e1dly h\u00e1kov\u00e9 k\u0159\u00ed\u017ee a Hitler. Kdy\u017e \u010desk\u00e1 v\u00fdprava kr\u00e1\u010dela po Olympijsk\u00e9m stadionu, st\u00e1l Hitler vpravo. Loos zavelel \u201evlevo hle\u010f\u201c a \u010cechoslov\u00e1ci od v\u016fdce demonstrativn\u011b odvr\u00e1tili hlavu. \u201e\u0160lo o otev\u0159enou provokaci. U\u017e ani nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl takovou odvahu,\u201c vzpom\u00ednal pozd\u011bji. Byl legendou z\u00e1vodu Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha, v n\u011bm\u017e startoval dvan\u00e1ctkr\u00e1t, v roce 1948 st\u00e1l je\u0161t\u011b na startu prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku Z\u00e1vodu m\u00edru a skon\u010dil na osm\u00e9m m\u00edst\u011b. Pozd\u011bji byl dlouh\u00e9 roky tren\u00e9rem reprezentace. V roce 1937 vybojoval zlatou medaili na dom\u00e1c\u00edm \u0161ampion\u00e1tu. <\/p>\n\n\n\n

MORAVEC Vlastimil <\/h3>\n\n\n\n

7. kv\u011btna 1949 \u2013 15. dubna 1986 <\/p>\n\n\n\n

V\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru z roku 1972 za\u010d\u00ednal ve Spartaku Dobru\u0161ka. V roce 1968 se stal \u010dlenem Dukly Brno a z\u016fstal j\u00ed v\u011brn\u00fd a\u017e do konce z\u00e1vodnick\u00e9 kari\u00e9ry. Roku 1971 jel poprv\u00e9 Z\u00e1vod m\u00edru a i jeho z\u00e1sluhou jsme skon\u010dili t\u0159et\u00ed v sout\u011b\u017ei dru\u017estev. O rok pozd\u011bji z\u00edskal prvn\u00ed etapov\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed z Prahy do Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 a \u017elut\u00fd trikot dovezl a\u017e do Var\u0161avy. Vyhr\u00e1l o pouh\u00e9 dv\u011b sekundy p\u0159ed sov\u011btsk\u00fdm z\u00e1vodn\u00edkem N\u011bljubinem a byl to do posledn\u00ed chv\u00edle nerv\u00e1k, zda minim\u00e1ln\u00ed n\u00e1skok udr\u017e\u00ed. Startoval na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Mnichov\u011b 1972 v \u010dasovce dru\u017estev, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Montrealu m\u011bl na dosah medaili v jednotlivc\u00edch, nakonec skon\u010dil t\u0159in\u00e1ct\u00fd ve stejn\u00e9m \u010dase jako z\u00e1vodn\u00edci na druh\u00e9m a t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b. Krom\u011b Z\u00e1vodu m\u00edru vyhr\u00e1l tak\u00e9 Bohemii a Kolem Slovenska. Roku 1975 byl spolu s Petrem Matou\u0161kem, Vladim\u00edrem Vondr\u00e1\u010dkem a Petrem Buch\u00e1\u010dkem t\u0159et\u00ed na MS v Belgii v \u010dasovce dru\u017estev. Roku 1978 staroval na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v NSR s mlad\u00edky \u0160kodou, Klasou a Kostadinovem, p\u0159i jednom st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed v\u0161ak Moravec s Kostadinovem spadli a bylo z toho p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. Odborn\u00edci oce\u0148ovali Moravc\u016fv cyklistick\u00fd rejst\u0159\u00edk; byl dobr\u00fd \u010dasovk\u00e1\u0159, znamenit\u00fd strat\u00e9g a technik. Jen j\u00edzda do kopce mu ob\u010das d\u011blala pot\u00ed\u017ee, ale tento hendikep si vynahrazoval ve sjezdech. S cyklistikou skon\u010dil roku 1978 a o osm let pozd\u011bji tragicky zem\u0159el. Bylo mu pouh\u00fdch 37 let.<\/p>\n\n\n\n

REGEC Jozef <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 29. b\u0159ezna 1965 <\/p>\n\n\n\n

V\u00edt\u011bz dvou etap Z\u00e1vodu m\u00edru, p\u011btin\u00e1sobn\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk mistrovstv\u00ed sv\u011bta, nejl\u00e9pe skon\u010dil des\u00e1t\u00fd. Stejn\u00e9 m\u00edsto obsadil na OH 1988 v Soulu. \u010cty\u0159n\u00e1sobn\u00fd mistr republiky v \u010dasovce dru\u017estev, celkov\u011b dos\u00e1hl \u0161edes\u00e1ti v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Tren\u00e9r reprezentace \u010cR, m\u00edstop\u0159edseda \u010cesk\u00e9ho svazu cyklistiky. Sen\u00e1tor, p\u0159edseda sen\u00e1tn\u00edho v\u00fdboru pro zahrani\u010dn\u00ed v\u011bci, obranu a bezpe\u010dnost. P\u016fvodem Slov\u00e1k, po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry p\u0159ijal \u010desk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

RABO\u0147 Franti\u0161ek ml. <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 <\/p>\n\n\n\n

Nav\u00e1zal na \u00fasp\u011bchy sv\u00e9ho otce. Ne v\u0161ak na dr\u00e1ze, ale mezi silni\u010d\u00e1\u0159i. Jeho nejsiln\u011bj\u0161\u00ed discipl\u00ednou jsou \u010dasovky, ale sv\u016fj \u017eivotn\u00ed v\u00fdsledek vybojoval v z\u00e1vodu s hromadn\u00fdm startem, kdy\u017e se v roce 2005 stal v Moskv\u011b mistrem Evropy jezdc\u016f do 23 let. To byla ta nejlep\u0161\u00ed vstupenka do velk\u00e9 profesion\u00e1ln\u00ed cyklistiky. Od roku 2006 jezdil za T-Mobile, v roce 2012 p\u0159estoupil do st\u00e1je Omega Pharma Quick Step. Na kont\u011b m\u00e1 \u010dty\u0159i starty na Giro d\u2018Italia, dva na Vuelt\u011b a je trojn\u00e1sobn\u00fdm \u010desk\u00fdm \u0161ampionem v \u010dasovce.<\/p>\n\n\n\n

ROZVODA Otakar <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 30. \u010dervna 1914 \u2013 24. b\u0159ezna 1994 <\/p>\n\n\n\n

P\u016fvodem atlet, kter\u00fd dokonce vyhr\u00e1l slavn\u00fd z\u00e1vod B\u011bchovice \u2013 Praha, ale tak\u00e9 v\u00fdborn\u00fd ly\u017ea\u0159 \u2013 na sjezdov\u00fdch trat\u00edch i v b\u011b\u017eeck\u00e9 stop\u011b. K cyklistice se dostal pom\u011brn\u011b pozd\u011b. M\u011bl p\u0159edev\u0161\u00edm vytrvalostn\u00ed schopnosti, mistrovsk\u00e9 z\u00e1vody del\u0161\u00ed ne\u017e 100 kilometr\u016f se st\u00e1valy vesm\u011bs jeho ko\u0159ist\u00ed. V letech 1936\u20131938 vyhr\u00e1l t\u0159ikr\u00e1t Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha, v roce 1938 skon\u010dil v Nizozemsku osmn\u00e1ct\u00fd na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky odjel do Francie, kde se z n\u011bj stal cyklistick\u00fd profesion\u00e1l a vyhr\u00e1l mj. v t\u00e9 dob\u011b velice v\u00fdznamn\u00fd klasick\u00fd z\u00e1vod Pa\u0159\u00ed\u017e \u2013 Reme\u0161. V roce 1946 se vr\u00e1til zp\u011bt, reprezentoval je\u0161t\u011b na MS v Curychu, kde skon\u010dil jeden\u00e1ct\u00fd, ale jako profesion\u00e1l zde z\u00e1vodit nemohl, a tak se odst\u011bhoval zp\u011bt do Francie, kde kr\u00e1tce \u00fa\u010dinkoval v profesion\u00e1ln\u00edm pelotonu. Pozd\u011bji p\u0159es\u00eddlil do USA, zem\u0159el v Kalifornii. <\/p>\n\n\n\n

SMOL\u00cdK Jan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 24. prosince 1942 <\/p>\n\n\n\n

Po Janu Vesel\u00e9m druh\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd v\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru pat\u0159il ke generaci z\u00e1vodn\u00edk\u016f, kter\u00e1 se zaslou\u017eila o rozmach silni\u010dn\u00ed cyklistiky. Byl popul\u00e1rn\u00ed, pro elegantn\u00ed j\u00edzdu, dobr\u00fd spurt a j\u00edzdu v kopci ho novin\u00e1\u0159i p\u0159irovn\u00e1vali k legend\u00e1rn\u00edmu Eddymu Merckxovi. V rodn\u00e9m Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 se v patn\u00e1cti letech p\u0159ihl\u00e1sil do Slovanu a za\u010dal vyhr\u00e1vat dorosteneck\u00e9 z\u00e1vody. Na vojn\u011b v Dukle Brno \u0161la jeho v\u00fdkonnost prudce nahoru a p\u0159i\u0161ly \u00fasp\u011bchy i v kategorii dosp\u011bl\u00fdch. P\u0159i\u0161la v\u00edt\u011bzstv\u00ed v dom\u00e1c\u00edch etapov\u00fdch z\u00e1vodech a roku 1963 prvn\u00ed start v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru. Skon\u010dil osmat\u0159ic\u00e1t\u00fd, ale pot\u00e9 vyhr\u00e1l t\u011b\u017ek\u00fd p\u011btietapov\u00fd z\u00e1vod Kru\u0161noho\u0159\u00edm a \u0160umavou a v nov\u00e9m tra\u0165ov\u00e9m rekordu i popul\u00e1rn\u00ed Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha. V roce 1964 obl\u00e9kl Jan Smol\u00edk v druh\u00e9 etap\u011b Z\u00e1vodu m\u00edru \u017elut\u00fd trikot a p\u0159ivezl ho a\u017e do c\u00edle. Prvenstv\u00ed mohl zopakovat i v roce 1967, ale o vedouc\u00ed postaven\u00ed p\u0159i\u0161el vinou krize v etap\u011b do \u00dast\u00ed nad Labem a skon\u010dil \u010dtvrt\u00fd. I tak ale dos\u00e1hl v kdysi popul\u00e1rn\u00edm z\u00e1vod\u011b skv\u011bl\u00e9 bilance: vyhr\u00e1l \u0161est etap a v jedenadvacti nesl \u017elut\u00fd dres. Jednou byl mistrem republiky v kategorii jednotlivc\u016f, t\u0159ikr\u00e1t v \u010dasovce dru\u017estev, vyhr\u00e1l etapov\u00e9 z\u00e1vody Kolem Slovenska a Bohemii. Na OH 1964 odstoupil po hromadn\u00e9m p\u00e1du, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Mexiku byl t\u0159iadvac\u00e1t\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

SOSENKA Ond\u0159ej <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. prosince 1975 <\/p>\n\n\n\n

V \u010dervenci 2005 ohl\u00e1sily sv\u011btov\u00e9 agentury pro \u010deskoslovenskou cyklistiku znamenitou zpr\u00e1vu: na dr\u00e1ze v Krylatsk\u00e9m v Moskv\u011b vytvo\u0159il Ond\u0159ej Sosenka sv\u011btov\u00fd rekord v hodinovce v\u00fdkonem 49 700 m. N\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fd mistr \u010cesk\u00e9 republiky na dr\u00e1ze i silnici vy\u0161el z l\u00edhn\u011b tren\u00e9ra Pavla Vr\u0161eck\u00e9ho v Dukle Praha. V roce 1993 obsadila parta Vr\u0161eck\u00e9ho mlad\u00edk\u016f t\u0159et\u00ed m\u00edsto na juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Austr\u00e1lii v \u010dasovce dru\u017estev a p\u0159idala st\u0159\u00edbro ve st\u00edha\u010dce na dr\u00e1ze. Sosenka vyhr\u00e1l Z\u00e1vod m\u00edru 2002, z\u00e1vod Kolem Polska 2004. V roce 2008 ukon\u010dil profesion\u00e1ln\u00ed kari\u00e9ru. Kr\u00e1l cyklistiky 2005.<\/p>\n\n\n\n

SVORADA J\u00e1n <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 28. srpna 1968 <\/p>\n\n\n\n

\u0160estin\u00e1sobn\u00fd Kr\u00e1l cyklistiky se narodil na Slovensku, ale \u017eije v \u010cesk\u00e9 republice. Pat\u0159\u00ed mezi na\u0161e nejlep\u0161\u00ed silni\u010d\u00e1\u0159e v\u0161ech dob, \u00fasp\u011bchy slavil v amat\u00e9rsk\u00e9m i profesion\u00e1ln\u00edm pelotonu. Z\u00e1vodit za\u010dal ve dvan\u00e1cti letech a jako osmn\u00e1ctilet\u00fd si p\u0159ivezl p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto z juniorsk\u00e9ho mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Casablance. N\u00e1sledovala pozv\u00e1nka do Dukly Brno, jej\u00edm\u017e \u010dlenem byl v letech 1987 \u2013 1990. V jedenadvaceti vyhr\u00e1l Z\u00e1vod m\u00edru 1990 a byl po osmn\u00e1cti letech prvn\u00edm \u010deskoslovensk\u00fdm reprezentantem, kter\u00e9mu se to poda\u0159ilo. Trojn\u00e1sobn\u00fd mistr republiky v \u010dasovce dru\u017estev. V  roce 1991 ode\u0161el k profesion\u00e1l\u016fm, o rok pozd\u011bji se stal profesion\u00e1ln\u00edm mistrem republiky; \u0161ampion\u00e1t se tehdy jel v Rakousku. V roce 1995 z\u00edskal \u010desk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. A\u017e do roku 2004 byl \u010dlenem jedin\u00e9ho t\u00fdmu Lampre. V jeho dresu vybojoval 74 v\u00edt\u011bzstv\u00ed a stal se vyhl\u00e1\u0161en\u00fdm spurterem. Vyhr\u00e1l celkem p\u011bt etap na Giro d\u00b4Italia, t\u0159i na Tour de France v\u010detn\u011b z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 2001 a t\u0159i na Vuelt\u011b. Roku 1994 byl v Tour de France t\u0159et\u00ed v sout\u011b\u017ei o zelen\u00fd trikot nejlep\u0161\u00edho spurtera. T\u0159ikr\u00e1t startoval na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch, naposledy roku 2004 v At\u00e9n\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n

\u0160TYKS Lud\u011bk <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 30. \u010dervna 1961 <\/p>\n\n\n\n

V osmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed pat\u0159il k nejlep\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm silni\u010d\u00e1\u0159\u016fm. \u010cty\u0159ikr\u00e1t se v letech 1984, 1986, 1988 a 1992 stal mistrem republiky v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f. Zaj\u00edmav\u00fdm momentem v jeho kari\u00e9\u0159e byl start v jedenadvaceti letech na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Jako nov\u00e1\u010dek si vedl v\u00fdborn\u011b a spurtoval t\u011bsn\u011b za prvn\u00ed des\u00edtkou. Ve v\u00fdsledc\u00edch v\u0161ak chyb\u011bl, nebyl ani mezi t\u011bmi, co z\u00e1vod nedokon\u010dili. Podle rozhod\u010d\u00edch prost\u011b nejel… Nepomohly ani protesty na\u0161ich funkcion\u00e1\u0159\u016f, a tak se jeho \u00fa\u010dast stala ve sv\u011btov\u00e9m pelotonu raritou. Jistou n\u00e1plast\u00ed pro n\u011bj byl start na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu amat\u00e9r\u016f v roce 1987 ve Villachu. Byl dlouho v \u00faniku mal\u00e9 skupinky, p\u0159ed c\u00edlem nastoupil, ale soupe\u0159i jej dojeli p\u0159ed posledn\u00ed zat\u00e1\u010dkou a nakonec vybojoval 6. m\u00edsto. A\u017e do bronzu Tesa\u0159e nejlep\u0161\u00ed \u010desk\u00fd v\u00fdsledek na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Startoval i na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1988 v Soulu, kde skon\u010dil na 47. m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n

TRKAL Franti\u0161ek <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 10. dubna 1970 <\/p>\n\n\n\n

Dlouho dr\u017eel \u010deskoslovensk\u00fd rekord v hodinovce 46,777 km\/h, kter\u00fd vytvo\u0159il je\u0161t\u011b jako junior. S cyklistikou za\u010d\u00ednal v Chocni, od roku 1993 profesion\u00e1l. Druh\u00fd a t\u0159et\u00ed v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, v\u00edt\u011bz dev\u00edti etap. Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l Kolem Slovenska a v tomto z\u00e1vod\u011b zv\u00edt\u011bzil v jeden\u00e1cti etap\u00e1ch. Na OH v Barcelon\u011b 1992 obsadil 21. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, druh\u00fd v \u010dasovce dru\u017estev na MS junior\u016f. Trojn\u00e1sobn\u00fd mistr republiky v \u010dasovce.<\/p>\n\n\n\n

VESEL\u00dd Jan <\/h3>\n\n\n\n

17. \u010dervna 1923 \u2013 10. \u00fanora 2003 <\/p>\n\n\n\n

Legenda \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky, v\u0161estrann\u00fd z\u00e1vodn\u00edk, dr\u017eitel \u0161estadvaceti titul\u016f mistra republiky, prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd v\u00edt\u011bz Z\u00e1vodu m\u00edru. Narodil se v Pl\u00e1stovic\u00edch u \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic a za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se p\u0159i\u0161el do Prahy u\u010dit peka\u0159em. To mimo jin\u00e9 znamenalo sednout ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no s n\u016f\u0161\u00ed rohl\u00edk\u016f na kolo a rozv\u00e9zt pe\u010divo po des\u00edtk\u00e1ch obchod\u016f. Se Spart\u011b se stal sv\u011b\u0159encem zn\u00e1m\u00e9ho tren\u00e9ra Peri\u010de. V roce 1949 vyhr\u00e1l Z\u00e1vod m\u00edru, v letech 1952 a 1955 byl druh\u00fd, \u010dty\u0159ikr\u00e1t byl \u010dlenem v\u00edt\u011bzn\u00e9ho dru\u017estva v tomto z\u00e1vod\u011b, s\u00e1m vyhr\u00e1l \u0161estn\u00e1ct etap. Na startu kdysi slavn\u00e9ho z\u00e1vodu st\u00e1l sedmkr\u00e1t. V roce 1952 se z\u00fa\u010dastnil olympijsk\u00fdch her v Helsink\u00e1ch. Jako prvn\u00ed cyklista zajel proslul\u00fd z\u00e1vod Praha \u2013 Karlovy Vary \u2013 Praha pod osm hodin, celkem ho vyhr\u00e1l osmkr\u00e1t. Do sv\u00e9ho posledn\u00edho ro\u010dn\u00edku ZM v roce 1957 nastoupil sp\u00ed\u0161 z donucen\u00ed. Bylo mu 34 let a nem\u011bl formu. Kdy\u017e vzdal, vzali to tehdej\u0161\u00ed funkcion\u00e1\u0159i jako provokaci a n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed z\u00e1vodn\u00edk se ocitl v nemilosti. Skand\u00e1ln\u011b byl vyhn\u00e1n z cyklistiky a p\u0159i\u0161el o tituly. Nejlep\u0161\u00edho v\u00fdsledku na mistrovstv\u00ed sv\u011bta dos\u00e1hl v roce 1949 v Kodani, kde obsadil dev\u00e1t\u00e9 m\u00edsto a nechal za sebou dal\u0161\u00edch 131 z\u00e1vodn\u00edk\u016f. Na OH 1952 byl v hromadn\u00e9m p\u00e1du stejn\u011b jako na MS 1945, pod olympijsk\u00fdmi kruhy m\u011bl z\u00e1vodit i v roce 1948, ale t\u011bsn\u011b p\u0159ed odjezdem jeden z reprezentant\u016f oslovil velmi neuctiv\u011b vysok\u00e9ho funkcion\u00e1\u0159e a v\u0161ichni cyklist\u00e9 z\u016fstali doma. V dom\u00e1c\u00edch z\u00e1vodech z\u00edskal dev\u011bt titul\u016f ze silni\u010dn\u00edho z\u00e1vodu jednotlivc\u016f, t\u0159i ze silnice dru\u017estev, dva z etapov\u00e9ho z\u00e1vodu, osm ze z\u00e1vodu do vrchu, dva ze st\u00edha\u010dky jednotlivc\u016f na dr\u00e1ze, dva z cyklokrosu. Co m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00edm d\u016fkazem v\u0161estrannosti tohoto ojedin\u011bl\u00e9ho cyklisty?<\/p>\n\n\n\n

Dr\u00e1ha<\/h2>\n\n\n\n

VEJTRUBA Rudolf <\/h3>\n\n\n\n

Asi 1883 \u2013 snad 1951 <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed \u010desk\u00fd medailista z mistrovstv\u00ed sv\u011bta, druh\u00e9 m\u00edsto obsadil v roce 1901 jako osmn\u00e1ctilet\u00fd ve sprintu v Berl\u00edn\u011b mezi t\u0159iat\u0159iceti \u00fa\u010dastn\u00edky. Rod\u00e1k z Prahy za\u010dal z\u00e1vodit v \u0161estn\u00e1cti letech a hned v prvn\u00edm roce sv\u00e9 kari\u00e9ry porazil mistra Hirscheho a v\u00edt\u011bzil i nad profesion\u00e1ly. V roce 1900 se p\u0159ipravoval v cyklistick\u00e9 \u0161kole ve Lvov\u011b, kterou vedl jeho bratr Josef. Po n\u00e1vratu por\u00e1\u017eel nejlep\u0161\u00ed amat\u00e9ry \u010cech i Rakouska, a proto ho veden\u00ed \u010c\u00daJV vyslalo na mistrovstv\u00ed sv\u011bta do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Postoupil do semifin\u00e1le, kde podlehl pozd\u011bj\u0161\u00edmu mistru sv\u011bta Didieru Nautsovi, tak\u017ee skon\u010dil \u010dtvrt\u00fd. N\u011bkter\u00e9 noviny, a to i francouzsk\u00e9, v\u0161ak Vejtrubu ozna\u010dily za v\u00edt\u011bze neregul\u00e9rn\u00ed j\u00edzdy. Po n\u00e1vratu ze \u0161ampion\u00e1tu se Vejtrubovi p\u0159estalo da\u0159it, prohr\u00e1val doma, neusp\u011bl ani na mistrovstv\u00ed Rakouska. O rok pozd\u011bji, to u\u017e se psal letopo\u010det 1901, se karta obr\u00e1tila a \u010desk\u00fd z\u00e1vodn\u00edk zv\u00edt\u011bzil dvakr\u00e1t v mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vodech ve V\u00eddni a dob\u0159e si vedl i v Lipsku. Proto byl vysl\u00e1n do Berl\u00edna. T\u0159iat\u0159icet \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f sprintu bylo rozd\u011bleno do jeden\u00e1cti rozj\u00ed\u017ed\u011bk, Vejtruba jasn\u011b porazil Legraina a Basslera. N\u00e1sledovaly t\u0159i semifin\u00e1lov\u00e9 j\u00edzdy, z nich\u017e v\u00edt\u011bzov\u00e9 postoupili p\u0159\u00edmo, pora\u017een\u00ed se utkali o m\u00edsto \u010dtvrt\u00e9ho finalisty. Ve fin\u00e1le vyhr\u00e1l Francouz Maitrot p\u0159ed Vejtrubou, Struthem z N\u011bmecka a Dennym z USA. Vejtrubova z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ra nebyla dlouh\u00e1; stal se je\u0161t\u011b mistrem Rakouska a skon\u010dil v roce 1903 v\u00edt\u011bzstv\u00edm na tandemu se spolujezdcem Cerattem na z\u00e1vodech v Ludwigshafenu. V letech 1922 \u2013 1925 p\u016fsobil jako \u0159idi\u010d vod\u00edc\u00edho motocyklu na dr\u00e1ze v Praze na Letn\u00e9. A z roku 1909 zn\u00e1me zpr\u00e1vu, \u017ee R. Vejtruba a V. Richter zkonstruovali vodn\u00ed velociped a proj\u00ed\u017ed\u011bli se s n\u00edm na Vltav\u011b. V literatu\u0159e se obvykle uv\u00e1d\u00ed, \u017ee datum \u00famrt\u00ed Rudolfa Vejtruby nen\u00ed zn\u00e1mo. Ale na Ol\u0161ansk\u00fdch h\u0159bitovech je hrobka rodiny Vejtrubov\u00fdch, v n\u00ed\u017e jsou mimo jin\u00e9 ulo\u017eeni mu\u017ei s n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi daty \u00famrt\u00ed: Josef 1916, Josef 1950 a Rudolf 1951. V\u0161e nasv\u011bd\u010duje, \u017ee jde o cyklistickou rodinu Vejtrubov\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

JEL\u00cdNEK Milo\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 10. b\u0159ezna 1947 <\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1vod tandem\u016f b\u00fdval silnou discipl\u00ednou \u010deskoslovensk\u00e9 dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky. Fou\u010dek s Machkem v n\u00ed z\u00edskali st\u0159\u00edbro na OH 1956, Va\u010dk\u00e1\u0159 s Vymazalem v n\u00ed sb\u00edrali medaile jako na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1su. Tandemov\u00fdm jezdcem byl i Milo\u0161 Jel\u00ednek. Prvn\u00ed velk\u00fd \u00fasp\u011bch ale zaznamenal ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev. Jako osmn\u00e1ctilet\u00fd zaj\u00edc jel v roce 1965 s Ji\u0159\u00edm Dalerem, Milanem Puzrlou a Franti\u0161kem \u0158ez\u00e1\u010dem na MS do San Sebastianu a vracel se s bronzovou medail\u00ed. Potom za\u010dal s o rok star\u0161\u00edm Ivanem Ku\u010d\u00edrkem sedlat tandem. Sedmkr\u00e1t spolu vyhr\u00e1li mistrovstv\u00ed republiky, p\u0159ivezli si st\u0159\u00edbro z MS 1976 a byli p\u00e1t\u00ed na OH 1968 v Mexiku. Jel\u00ednka vyst\u0159\u00eddal l\u00e9ka\u0159 a cyklista Vladim\u00edr Popelka, jeho\u017e sportovn\u00ed i \u017eivotn\u00ed dr\u00e1hu p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010dilo zhoubn\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

PUZRLA Milan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 18. dubna 1946 <\/p>\n\n\n\n

Rod\u00e1k z Lan\u017ehota na ji\u017en\u00ed Morav\u011b p\u0159i\u0161el k cyklistice jako v\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f jeho generace. Hr\u00e1l fotbal a hokej a na kole jezdil jen jako v\u011bt\u0161ina kluk\u016f. A\u017e v Lokomotiv\u011b Bratislava ho kamar\u00e1di p\u0159emluvili, aby to zkusil s cyklistikou. Br\u00e1nil se, myslel, \u017ee je moc velk\u00fd. Ale v roce 1964 bojovali v Praze o p\u0159ebornick\u00e9 tituly dorostenci a v bratislavsk\u00e9m t\u00fdmu pro st\u00edha\u010dku se jeden \u010dlen roznemohl. Tren\u00e9\u0159i zavolali Puzrlovi, ten p\u0159ijel vlakem, Ivan Ku\u010d\u00edrek mu p\u016fj\u010dil kolo a Milan pomohl bratislavsk\u00e9mu t\u00fdmu k bronzov\u00e9 medaili. Dvan\u00e1ct let reprezentoval, byl \u010dtrn\u00e1ctkr\u00e1t mistrem republiky ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f, dru\u017estev a dvojic a tak\u00e9 v silni\u010dn\u00ed \u010dasovce t\u00fdm\u016f. K tomu z\u00edskal dev\u011bt st\u0159\u00edbrn\u00fdch a \u010dty\u0159i bronzov\u00e9 medaile. \u0158\u00edk\u00e1vali mu Kolohn\u00e1t, nejen proto, \u017ee byl velik\u00fd, ale tak\u00e9 kv\u016fli ur\u010dit\u00e9 neohrabanosti. Jen\u017ee v cyklistice v\u017edycky rozhodovaly sp\u00ed\u0161 s\u00edla a v\u016fle ne\u017e elegance. Puzrla vybojoval se st\u00edha\u010dkou dru\u017estev bronz na MS v San Sebastianu 1965 a o p\u011bt let pozd\u011bji s Mainu\u0161em, Matou\u0161kem a \u0158ez\u00e1\u010dem v Leicesteru st\u0159\u00edbro v \u010dasovce dru\u017estev na 100 km. To byla mimo jin\u00e9 z\u00e1sluha tren\u00e9ra Kamila Ha\u0165apky, kter\u00fd si Puzrlu do t\u00fdmu vybral. Po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed dr\u00e1hy Milan Puzrla p\u016fsobil jako tren\u00e9r<\/p>\n\n\n\n

\u0158EZ\u00c1\u010c Franti\u0161ek <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 1. ledna 1943 \u2013 25. kv\u011btna 1978<\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel st\u0159\u00edbrn\u00e9 a bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v z\u00e1vodech dru\u017estev vyrostl v Dukle Pardubice, kde jej tr\u00e9noval olympionik V\u00e1clav Machek. Bronzovou medaili z\u00edskal s Ji\u0159\u00edm Dalerem, Milo\u0161em Jel\u00ednkem a Milanem Puzrlou v roce 1965 v San Sebastianu ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev, st\u0159\u00edbrnou s Ji\u0159\u00edm Mainu\u0161em, Petrem Matou\u0161kem a Puzrlou o p\u011bt let pozd\u011bji v Leicesteru v \u010dasovce na silnici. Ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev startoval i na OH 1968 v Mexiku, kde \u010desk\u00e9 dru\u017estvo skon\u010dilo p\u00e1t\u00e9. Dr\u017eitel \u0161estn\u00e1cti medail\u00ed z mistrovstv\u00ed republiky z toho p\u011bti zlat\u00fdch. Zahynul p\u0159i autohav\u00e1rii.<\/p>\n\n\n\n

KU\u010c\u00cdREK Ivan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 25. listopadu 1946 <\/p>\n\n\n\n

N\u011bkdo \u010dek\u00e1 na nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00fasp\u011bch nekone\u010dn\u011b dlouho. Ten Ku\u010d\u00edrk\u016fv p\u0159i\u0161el v roce 1980. Bylo mu \u010dty\u0159iat\u0159icet let a u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011b\u0159il, \u017ee by je\u0161t\u011b mohl startovat na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Nominace se do\u010dkal teprve pot\u00e9, co s osmn\u00e1ctilet\u00fdm partnerem Pavlem Mart\u00ednkem porazili na mistrovstv\u00ed republiky na tandemu mistry sv\u011bta Va\u010dk\u00e1\u0159e s Vymazalem. I on za\u010d\u00ednal s n\u011bkolika sporty \u2013 hr\u00e1l fotbal, hokej, plaval, u\u017e jako \u017e\u00e1k a dorostenec absolvoval prvn\u00ed cyklistick\u00e9 z\u00e1vody na silnici. A\u017e kdy\u017e v patn\u00e1cti uvid\u011bl v Brn\u011b na velodromu dr\u00e1ha\u0159e, rozhodl se, \u017ee bude sprinterem. V sedmn\u00e1cti se na mezin\u00e1rodn\u00edm mistrovstv\u00ed \u010cSSR probojoval jako jedin\u00fd \u010cech mezi nejlep\u0161\u00edch osm a skon\u010dil \u010dtvrt\u00fd. O rok pozd\u011bji, v roce 1964, u\u017e jel na mistrovstv\u00ed sv\u011bta do Pa\u0159\u00ed\u017ee. V rozj\u00ed\u017e\u010fce ho porazil obh\u00e1jce mistrovsk\u00e9ho titulu Belgi\u010dan Patrik Sercu tak t\u011bsn\u011b, \u017ee rozhodovala c\u00edlov\u00e1 fotografie. Z oprav Ku\u010d\u00edrek postoupil mezi posledn\u00edch osm. Neda\u0159ilo se mu na OH 1964 a 1968, v obdob\u00edch mezi mistrovstv\u00edmi sv\u011bta por\u00e1\u017eel ty nejlep\u0161\u00ed, ale z vrcholn\u00fdch z\u00e1vod\u016f st\u00e1le jezdil s pr\u00e1zdnou. A\u017e roku 1971 na MS ve Varese z\u00edskal bronzovou medaili ve sprintu. P\u016fvodn\u011b tam odjel jako tandemista s Vladim\u00edrem Popelkou a sprint m\u011bl absolvovat jen dopl\u0148kov\u011b. Jezdil i s Milo\u0161em Jel\u00ednkem, maj\u00ed spolu st\u0159\u00edbro z roku 1976. Na MS 1980, kde z\u00edskali sv\u00e9 prvn\u00ed zlato, byl Ku\u010d\u00edrek nejstar\u0161\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem, Mart\u00ednek nejmlad\u0161\u00edm. Ale tohle spojen\u00ed fungovalo b\u00e1je\u010dn\u011b, triumf zopakovali o rok pozd\u011bji doma v Brn\u011b a zlat\u00fd hattrick uzav\u0159eli roku 1982 v Leicesteru. Spolupr\u00e1ci zakon\u010dili roku 1983 st\u0159\u00edbrem z mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Z dom\u00e1c\u00edch \u0161ampion\u00e1t\u016f m\u00e1 21 titul\u016f. Kr\u00e1l cyklistiky 1971. <\/p>\n\n\n\n

ZAJ\u00cd\u010cKOV\u00c1 Iva<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. b\u0159ezna 1948<\/p>\n\n\n\n

Brn\u011bnsk\u00e1 roda\u010dka byla hv\u011bzdou dom\u00e1c\u00edch i zahrani\u010dn\u00edch cyklistick\u00fdch drah; v letech 1971 \u2013 1978 z\u00edskala dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a \u010dty\u0159i bronzov\u00e9 medaile na mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve sprintu. Jej\u00edmi nejv\u011bt\u0161\u00edmi soupe\u0159kami byly sov\u011btsk\u00e9 z\u00e1vodnice Galina Carevov\u00e1 a Galina Jermolajevov\u00e1 a Ameri\u010danky Sheila Youngov\u00e1 a Sue Novaraov\u00e1. Iva Zaj\u00ed\u010dkov\u00e1 je \u017eena mnoha z\u00e1jm\u016f a nezdoln\u00e9 energie. Je osmin\u00e1sobnou mistryn\u00ed sv\u011bta v z\u00e1vodech na historick\u00fdch kolech v\u010detn\u011b vysok\u00fdch kostit\u0159as\u016f. Jako horolezkyn\u011b zdolala dvakr\u00e1t nejvy\u0161\u0161\u00ed horu Afriky Kilimand\u017e\u00e1ro, vystoupila rovn\u011b\u017e na Mont Blanc a na Lenin\u016fv \u0161t\u00edt. B\u011bhem z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry vystudovala v Brn\u011b elektrotechnickou fakultu a v roce 1975 byla promov\u00e1na in\u017een\u00fdrkou. Roku 1980 emigrovala do Rakouska, kde \u017eila patn\u00e1ct let. Pot\u00e9, co restituovala ve \u017dd\u00e1nici d\u016fm po prarodi\u010d\u00edch, se vr\u00e1tila dom\u016f a anga\u017euje se v komun\u00e1ln\u00ed politice. V letech 2006\u20132010 byla \u010dlenkou obecn\u00ed rady ve \u017dd\u00e1nici a v roce 2010 byla zvolena starostkou. <\/p>\n\n\n\n

VA\u010cK\u00c1\u0158 Vladim\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. \u00fanora 1949<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

VYMAZAL Miroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. dubna 1952 \u2013 18. \u0159\u00edjna 2002 <\/p>\n\n\n\n

Jezdci na tandemu jsou n\u011bco jako dvoj\u010data; mohou b\u00fdt ka\u017ed\u00fd jin\u00fd, ale na speci\u00e1ln\u00edm stroji p\u0159esto mus\u00ed naj\u00edt spole\u010dnou \u0159e\u010d. Va\u010dk\u00e1\u0159 od po\u010d\u00e1tk\u016f inklinoval ke sprintu, byl vynikaj\u00edc\u00ed technik i taktik, Vymazal na sebe upozor\u0148oval p\u0159edev\u0161\u00edm silou. Oba to na tandemu zkou\u0161eli s jin\u00fdmi partnery \u2013 Va\u010dk\u00e1\u0159 s Popelkou a Tk\u00e1\u010dem, Vymazal se Schwarzem. Dohromady je dal tren\u00e9r Jarom\u00edr \u017d\u00e1k, poprv\u00e9 spolu jeli dom\u00e1c\u00ed mistrovstv\u00ed roku 1973 a vyhr\u00e1li. I kdy\u017e jen tak tak. \u010ctrn\u00e1ct dn\u00ed na to se stali mistry sv\u011bta. Byla to oslniv\u00e1 \u00e9ra. Duhov\u00fd trikot mistr\u016f sv\u011bta vybojovali i o rok pozd\u011bji v Montrealu, roku 1975 se museli spokojit se st\u0159\u00edbrem, zlato se ale tenkr\u00e1t neud\u011blovalo, proto\u017ee v\u00edt\u011bzov\u00e9 nep\u0159i\u0161li k dopinkov\u00e9 zkou\u0161ce a byli diskvalifikov\u00e1ni. Va\u010dk\u00e1\u0159 s Vymazalem triumfovali je\u0161t\u011b na MS 1977 ve Venezuele a 1978 v Mnichov\u011b. Lou\u010dili se bronzem na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu 1979 v Amsterdamu. P\u0159i \u0161esti spole\u010dn\u00fdch startech z\u00edskali \u0161est medail\u00ed, co\u017e je sv\u011btov\u00fd unik\u00e1t. Ale i p\u0159i takov\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch m\u011bli sm\u016flu; v dob\u011b, kdy za\u010d\u00ednali z\u00e1vodit, vy\u0159adil Mezin\u00e1rodn\u00ed olympijsk\u00fd v\u00fdbor tandem z programu olympijsk\u00fdch her. Kdyby se to nestalo, mohla b\u00fdt jejich medailov\u00e1 \u017ee\u0148 je\u0161t\u011b bohat\u0161\u00ed. Spole\u010dn\u011b z\u00edskali titul Kr\u00e1l cyklistiky v roce 1973, Vymazal je\u0161t\u011b samostatn\u011b v roce 1977.<\/p>\n\n\n\n

DOLE\u017dAL Jarom\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. \u010dervna 1953 <\/p>\n\n\n\n

Upozornil na sebe na mistrovstv\u00ed republiky 1973 st\u0159\u00edbrnou medail\u00ed ve st\u00edha\u010dce. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed byl nominov\u00e1n na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1973 v San Sebastianu a o rok pozd\u011bji dos\u00e1hl vrcholu sv\u00e9 kari\u00e9ry; ze sv\u011btov\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu v Montrealu p\u0159ivezl bronzovou medaili ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev; jeho spolujezdci byli Michal Klasa, Petr Kocek, Zden\u011bk Dohnal a Milan Puzrla. Startoval na dal\u0161\u00edch t\u0159ech mistrovstv\u00edch sv\u011bta a na OH 1976 v Montrealu. Jarom\u00edr Dole\u017eal byl v\u00fdraznou postavou dom\u00e1c\u00edch velodrom\u016f. V roce 1976 zajel \u010deskoslovensk\u00fd rekord v hodinovce 44,697 kilometru a dr\u017eel ho t\u00e9m\u011b\u0159 dvan\u00e1ct let. P\u0159ekonal ho a\u017e roku 1988 jeho odchovanec Franti\u0161ek Trkal. Roku 1977 se stal Dole\u017eal mistrem republiky ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f, \u010dty\u0159ikr\u00e1t vyhr\u00e1l v r\u016fzn\u00fdch sestav\u00e1ch stejnou discipl\u00ednu dru\u017estev. Spoluob\u010dan\u00e9 v Chocni ho znaj\u00ed jako dlouholet\u00e9ho \u0159editele jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u0161kol v kraji, aktivn\u011b pracuje v m\u00edstn\u00edm cyklistick\u00e9m klubu a je autorem literatury o p\u0159\u00edprav\u011b cyklistick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

DOHNAL Zden\u011bk <\/h3>\n\n\n\n

11. srpna 1948 <\/p>\n\n\n\n

S cyklistikou za\u010d\u00ednal ve Znojm\u011b, ale \u0161pi\u010dkov\u00e9 v\u00fdkonnosti dos\u00e1hl v brn\u011bnsk\u00e9m Favoritu. U\u017e jako dorostenec z\u00edskal p\u0159ebornick\u00fd titul ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev a byl dr\u017eitelem \u010desk\u00e9ho rekordu. Z\u00fa\u010dastnil se mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1969 v Brn\u011b, byl \u010dlenem reprezenta\u010dn\u00edho t\u00fdmu st\u00edha\u010d\u016f i na \u0161ampion\u00e1tech v Leicesteru, Varese a San Sebastianu, startoval na OH v Moskv\u011b. Vrchol p\u0159i\u0161el v roce 1974 na MS v Montrealu, kde Dohnal spolu s Jarom\u00edrem Dole\u017ealem, Michalem Klasou, Petrem Kockem a Milanem Puzrlou z\u00edskal bronz, i kdy\u017e v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 j\u00edzd\u011b nejel. Byl je\u0161t\u011b o dva roky pozd\u011bji v olympijsk\u00e9m kvartetu v Montrealu. Dvakr\u00e1t byl ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev mistrem republiky. Vystudoval Fakultu t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy a sportu a jako tren\u00e9r p\u0159ivedl k \u00fasp\u011bch\u016fm \u0159adu jezdc\u016f, nap\u0159. Pavla Bur\u00e1n\u011b, Lubom\u00edra Harga\u0161e, Aloise Ka\u0148kovsk\u00e9ho a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

KOCEK Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. kv\u011btna 1952 <\/p>\n\n\n\n

Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1974 v Montrealu z\u00edskal spolu s Jarom\u00edrem Dole\u017ealem, Michalem Klasou, Milanem Puzrlou a Zde\u0148kem Dohnalem bronzovou medaili ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev. Do stejn\u00e9ho m\u011bsta jel o dva roky pozd\u011bji s Dohnalem, Klasou a Ji\u0159\u00edm Pokorn\u00fdm na olympijsk\u00e9 hry a v\u0161ichni v\u011b\u0159ili, \u017ee budou op\u011bt na stupn\u00edch v\u00edt\u011bz\u016f. Vinou horliv\u00e9ho pracovn\u00edka \u00faklidu olympijsk\u00e9 vesnice v\u0161ak p\u0159i\u0161li o kola a na vyp\u016fj\u010den\u00fdch stroj\u00edch skon\u010dili bez medaile. Z\u00e1vodil \u0161estn\u00e1ct let za Favorit a Kovo Praha, Duklu Pardubice, Duklu Brno a Duklu Praha, jej\u00ed\u017e byl letitou oporou. Z\u00edskal deset titul\u016f mistra republiky, v r\u016fzn\u00fdch sestav\u00e1ch se stal \u010dty\u0159ikr\u00e1t \u0161ampionem ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev, v individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b byl jednou t\u0159et\u00ed. Dal\u0161\u00ed tituly vybojoval v bodova\u010dce dvojic, \u010dty\u0159ikr\u00e1t byl mistrem ve sv\u00e9 par\u00e1dn\u00ed discipl\u00edn\u011b pevn\u00e9m kilometru. Startoval p\u011btkr\u00e1t na mistrovstv\u00ed sv\u011bta a dvakr\u00e1t na OH. V roce 1980 vyhr\u00e1l Evropsk\u00fd poh\u00e1r v pevn\u00e9m kilometru.<\/p>\n\n\n\n

MART\u00cdNEK Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. \u0159\u00edjna 1962 <\/p>\n\n\n\n

\u010cty\u0159i medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta \u2013 t\u0159i zlat\u00e9 a jedna st\u0159\u00edbrn\u00e1 \u2013 to je jedine\u010dn\u00e1 bilance. Pavel Mart\u00ednek je v\u0161echny z\u00edskal s Ivanem Ku\u010d\u00edrkem na tandemu. Narodil se v Lounech, ale druh\u00fdm domovem se mu stalo Brno. Tandem byl dlouho par\u00e1dn\u00ed discipl\u00ednou na\u0161\u00ed cyklistiky. O dom\u00e1c\u00ed titul se prala \u0159ada jezdc\u016f, ale v\u0161em jim kraloval Ivan Ku\u010d\u00edrek. Dlouho jezdil s Milo\u0161em Jel\u00ednkem, potom kr\u00e1tce s Vladim\u00edrem Popelkou. Mezit\u00edm na titul \u00fato\u010dili Vladim\u00edr Va\u010dk\u00e1\u0159 s Miroslavem Vymazalem, zat\u00edm ka\u017ed\u00fd s jin\u00fdm partnerem. A kdy\u017e skon\u010dila jejich spole\u010dn\u00e1 \u00e9ra doma i na mezin\u00e1rodn\u00edm poli, \u017eezlo p\u0159evzali Ku\u010d\u00edrek s Mart\u00ednkem, vyhr\u00e1li spolu \u010dty\u0159i dom\u00e1c\u00ed tituly, na mistrovstv\u00ed sv\u011bta spolu poprv\u00e9 startovali v roce 1980 v Besanconu a hned z toho bylo zlato. D\u011blilo je neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch \u0161estn\u00e1ct let, osmn\u00e1ctilet\u00fd Mart\u00ednek byl nejmlad\u0161\u00ed, \u010dty\u0159iat\u0159icetilet\u00fd Ku\u010d\u00edrek naopak nejstar\u0161\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk \u0161ampion\u00e1tu. \u00dasp\u011bch z roku 1980 zopakovali v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech na \u0161ampion\u00e1tech v Brn\u011b a Leicesteru, v Curychu p\u0159idali roku 1983 st\u0159\u00edbro.<\/p>\n\n\n\n

RABO\u0147 Franti\u0161ek st. <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 28. listopadu 1960 <\/p>\n\n\n\n

Z\u00edskal bronz ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev na mistrovstv\u00edch sv\u011bta 1981 v Brn\u011b a o dva roky pozd\u011bji v Curychu. Po\u010d\u00edtalo se s n\u00edm i pro \u0161ampion\u00e1t v Colorado Springs, ale nakonec pro nemoc neodjel. \u201e\u0158\u00edkali, \u017ee se l\u00e1mu psychicky a j\u00e1 se p\u0159itom pral se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm EBC virem,\u201c vypr\u00e1v\u011bl po letech p\u0159i oslav\u011b pades\u00e1tin. Samoz\u0159ejm\u011b ho mrz\u00ed, \u017ee nebyl u toho, kdy\u017e \u010deskoslovensk\u00e1 parta st\u00edha\u010d\u016f kone\u010dn\u011b brala zlato. \u017divot se mu ale odvd\u011b\u010dil, vychoval syna cyklistu a Franti\u0161ek Rabo\u0148 mlad\u0161\u00ed si vedl \u00fasp\u011b\u0161n\u011b v profesion\u00e1ln\u00edm pelotonu. Ve t\u0159in\u00e1cti dostal pod strome\u010dek favorita, a p\u0159esto\u017ee byl Z\u00e1pado\u010dech, do RH Plze\u0148 ho kv\u016fli otcovu politick\u00e9mu \u0161kraloupu nevzali. Skon\u010dil v Pra\u017esk\u00e9 Dukle, kde z n\u011bho tren\u00e9r Vr\u0161eck\u00fd sv\u00fdmi drsn\u00fdmi metodami ud\u011blal \u0161pi\u010dkov\u00e9ho st\u00edha\u010de. Z dr\u00e1hy m\u00e1 tituly mistra republiky, ale jezdil i na silnici, neminula ho ani \u00e9ra horsk\u00fdch kol. Je zn\u00e1mou postavou veter\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1vod\u016f a je\u0161t\u011b v pades\u00e1ti jezdil kolem dvaceti tis\u00edc kilometr\u016f ro\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

TR\u010cKA Ale\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 14. srpna 1961 <\/p>\n\n\n\n

Tenkr\u00e1t v roce 1986 to byla doslova bomba; \u010deskosloven\u0161t\u00ed st\u00edha\u010di Pavel Soukup, Svatopluk Buchta, Theodor \u010cern\u00fd a Ale\u0161 Tr\u010dka p\u0159ivezli z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Colorado Springs zlat\u00e9 medaile za st\u00edha\u010dku dru\u017estev. Recept na vytvo\u0159en\u00ed kvalitn\u00edho dru\u017estva st\u00edha\u010d\u016f je zd\u00e1nliv\u011b jednoduch\u00fd \u2013 sehnat minim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i kvalitn\u00ed jednotlivce a potom s nimi roky tr\u00e9novat spole\u010dnou j\u00edzdu. Ta je neoby\u010dejn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e1 na techniku, \u00fasp\u011bch a karambol od sebe d\u011bl\u00ed doslova centimetry. Ale\u0161 Tr\u010dka vyhr\u00e1val na mistrovstv\u00ed \u010cSSR ve st\u00edha\u010dce individu\u00e1ln\u00ed i kolektivn\u00ed z\u00e1vody. U\u017e v roce 1981 z\u00edskal na MS v Brn\u011b bronz s Martinem Pencem, Ji\u0159\u00edm Pokorn\u00fdm a Franti\u0161kem Rabon\u011bm, o dva roky pozd\u011bji stejn\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed zopakoval v Curychu, kde Pence a Pokorn\u00e9ho vyst\u0159\u00eddali Pavel Soukup a Robert \u0160t\u011brba. Dru\u017estvo se m\u011bnilo, ale Tr\u010dka z\u016fst\u00e1val. A\u017e si nakonec v USA dojel pro nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed. V par\u00e1dn\u00ed discipl\u00edn\u011b na\u0161\u00ed dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky startoval je\u0161t\u011b v roce 1988 na OH v Soulu, odkud si \u010deskoslovensk\u00e9 dru\u017estvo p\u0159ivezlo p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. Kr\u00e1l cyklistiky 1986.<\/p>\n\n\n\n

SOUKUP Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 12. dubna 1965 <\/p>\n\n\n\n

S dr\u00e1hovou cyklistikou za\u010dal jako desetilet\u00fd v Prost\u011bjov\u011b, za jeden\u00e1ct let se dostal na absolutn\u00ed vrchol. Byl \u010dlenem t\u00fdmu, kter\u00fd z\u00edskal v roce 1986 v Colorado Springs titul mistr\u016f sv\u011bta ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V roce 1981 p\u0159estoupil z Prost\u011bjova do st\u0159ediska vrcholov\u00e9ho sportu v TJ Favorit Brno a za dal\u0161\u00ed rok u\u017e byl v reprezentaci. P\u016fsobil v n\u00ed osm let, startoval ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev na mistrovstv\u00edch sv\u011bta, z nich\u017e si krom\u011b zlata z USA p\u0159ivezl v letech 1983 a 1987 bronzov\u00e9 medaile. Na OH 1988 v Soulu byl s \u010deskoslovensk\u00fdmi st\u00edha\u010di p\u00e1t\u00fd, stejn\u011b jako o dva roky d\u0159\u00edve na Hr\u00e1ch dobr\u00e9 v\u016fle. V letech 1987 \u2013 1990 byl \u010dlenem pra\u017esk\u00e9 Dukly, tak\u017ee i jeho ovlivnil tren\u00e9r Pavel Vr\u0161eck\u00fd. Roku 1990 se vr\u00e1til do Favoritu Brno a o t\u0159i roky pozd\u011bji ukon\u010dil sportovn\u00ed kari\u00e9ru. Byl osmkr\u00e1t mistrem republiky. Kr\u00e1l cyklistiky 1986.<\/p>\n\n\n\n

\u0160T\u011aRBA Robert <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. b\u0159ezna 1961 <\/p>\n\n\n\n

V roce 1983 vybojoval na MS v Curychu s Franti\u0161kem Rabon\u011bm, Pavlem Soukupem a Ale\u0161em Tr\u010dkou bronzovou medaili ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev, byl p\u011btin\u00e1sobn\u00fdm mistrem republiky a v osmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed pat\u0159il k na\u0161im nejlep\u0161\u00edm z\u00e1vodn\u00edk\u016fm. P\u0159esto vstoupil do pov\u011bdom\u00ed cyklistick\u00e9 ve\u0159ejnosti p\u0159edev\u0161\u00edm jako v\u00fdrobce a prodejce kol. Z\u00e1vodil za Duklu Praha a pat\u0159\u00ed do nekone\u010dn\u00e9 \u0159ady odchovanc\u016f tren\u00e9ra Pavla Vr\u0161eck\u00e9ho. Ale ke konci z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ry u\u017e jezdil kv\u016fli n\u00e1zorov\u00fdm rozd\u00edl\u016fm s veden\u00edm Dukly i reprezentace na vlastn\u00ed p\u011bst. Po ukon\u010den\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ry n\u011bjak\u00fd \u010das p\u016fsobil jako mechanik u reprezenta\u010dn\u00edho t\u00fdmu, po revoluci vyjel na zku\u0161enou do zahrani\u010d\u00ed. Po n\u00e1vratu za\u010dal stav\u011bt z\u00e1vodn\u00ed speci\u00e1ly, pracoval mimo jin\u00e9 pro mistra sv\u011bta Urse Freulera ze \u0160v\u00fdcarska. \u010casem se stal jedn\u00edm z nejvyhled\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdrobc\u016f a prodejc\u016f kol u n\u00e1s. Jeho velkou l\u00e1skou jsou historick\u00e1 kola.<\/p>\n\n\n\n

VOBO\u0158IL V\u00edt\u011bzslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1963 <\/p>\n\n\n\n

Spolu s Romanem \u0158ehounkem vybojoval pro \u010deskoslovenskou a \u010deskou cyklistiku posledn\u00ed zlatou medaili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v tandemech a na dlouh\u00fdch 21 let posledn\u00ed zlatou medaili v dr\u00e1hov\u00e9 cyklistice mu\u017e\u016f v\u016fbec. P\u0159ekonal je a\u017e roku 2007 Alois Ka\u0148kovsk\u00fd. Vobo\u0159il s \u0158ehounkem spolu jezdili velmi kr\u00e1tce, ale vyt\u011b\u017eili z toho maximum. Dva starty na mistrovstv\u00ed sv\u011bta znamenaly dv\u011b zlat\u00e9 medaile \u2013 prvn\u00ed hned p\u0159i spole\u010dn\u00e9m debutu v Bassanu del Grappa 1985. Prvenstv\u00ed obh\u00e1jili o rok pozd\u011bji na nep\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011btrn\u00e9 a podle n\u00e1zoru \u0159ady z\u00e1vodn\u00edk\u016f i nebezpe\u010dn\u00e9 dr\u00e1ze v Colorado Springs. \u0158ehounek ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f s vrcholovou cyklistikou brzy skon\u010dil, Vobo\u0159il jel v roce 1987 do V\u00eddn\u011b s Lubom\u00edrem Harga\u0161em a z\u00edskal s n\u00edm bronzovou medaili.<\/p>\n\n\n\n

\u0158EHOUNEK Roman <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. listopadu 1961 <\/p>\n\n\n\n

\u010cesk\u00e1 cyklistika zn\u00e1 u\u017e t\u0159i generace \u0158ehounk\u016f. V\u0161echni se stali mistry republiky na dr\u00e1ze. Prost\u0159edn\u00ed Roman to ov\u0161em dot\u00e1hl nejd\u00e1le \u2013 je dvojn\u00e1sobn\u00fdm mistrem sv\u011bta. Otec Jarom\u00edr poch\u00e1zel z rodiny sedl\u00e1ka, dostal n\u00e1lepku kulack\u00e9ho synka a jako takov\u00fd nesm\u011bl jezdit na Z\u00e1pad; proto cyklistiky rad\u011bji nechal. Syn u\u017e tyhle probl\u00e9my nem\u011bl, doba byla jin\u00e1, a tak se dokonce dostal do Dukly Bratislava. Um\u011bl pevn\u00fd kilometr a sprint, zkou\u0161el i tandem s mistrem republiky \u0160ustrem. Byli spolu i na mistrovstv\u00ed sv\u011bta, ale sko\u010dili p\u00e1t\u00ed, co\u017e v discipl\u00edn\u011b, kterou v\u017edycky jezdilo p\u00e1r zem\u00ed, velk\u00fd \u00fasp\u011bch nebyl. Potom tren\u00e9r Tk\u00e1\u010d posadil \u0158ehounka na tandem s V\u00edt\u011bzslavem Vobo\u0159ilem a m\u011bl \u0161\u0165astnou ruku. Dvojice p\u0159ivezla zlato z MS 1985 v Bassano del Grappa a obh\u00e1jila ho o rok pozd\u011bji v Colorado Springs. A to i navzdory \u0158ehounkovu tr\u00e9ninkov\u00e9mu v\u00fdpadku kv\u016fli operaci t\u0159\u00edseln\u00e9 k\u00fdly. Byl to posledn\u00ed mistrovsk\u00fd titul \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b. Tr\u00e1pilo ho zdrav\u00ed, podstoupil t\u0159i operace ramena. V roce 1987 u\u017e jel jeho partner na MS do V\u00eddn\u011b s Lubom\u00edrem Harga\u0161em a v roce 1988 \u0158ehounek se sportem skon\u010dil. Mohl tr\u00e9novat v Dukle Bratislava, ale vr\u00e1til se do Pardubic. A proto\u017ee rodina z\u00edskala v restituci statek, kv\u016fli kter\u00e9mu m\u011bl otec v ml\u00e1d\u00ed probl\u00e9my, pustil se do farma\u0159en\u00ed. S cyklistikou se nerozlou\u010dil, krom\u011b p\u016fsoben\u00ed ve Sdru\u017een\u00ed cyklist\u016f Pardubicka k n\u00ed p\u0159ivedl i oba syny. Jeden z nich nav\u00e1zal na rodinnou tradici ziskem mistrovsk\u00e9ho titulu.<\/p>\n\n\n\n

BUCHTA Svatopluk <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. \u00fanora 1966 <\/p>\n\n\n\n

Dvacet titul\u016f mistra republiky, zlato a bronz z mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev a \u00fa\u010dast na sedmi sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1tech a dvoj\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch. To je stru\u010dn\u00e1 bilance \u0161pi\u010dkov\u00e9ho dr\u00e1ha\u0159e z konce osmdes\u00e1t\u00fdch let. A k tomu \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 tren\u00e9rsk\u00e1 pr\u00e1ce doma i v cizin\u011b. Nechyb\u011blo mnoho a cyklistika mohla o skv\u011bl\u00e9ho jezdce p\u0159ij\u00edt. Sv\u00e1\u0165a jako kluk kamar\u00e1dil s Robertem Kronem, kter\u00fd ho zl\u00e1kal na hokej. Zat\u00edmco z Roberta se stal \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd profesion\u00e1l, kter\u00fd pozd\u011bji sehr\u00e1l v\u00edce ne\u017e 700 utk\u00e1n\u00ed v z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 NHL, Svatopluka p\u0159it\u00e1hl cyklistick\u00fd ov\u00e1l. Pro\u0161el syst\u00e9mem tr\u00e9ninkov\u00fdch st\u0159edisek ml\u00e1de\u017ee, aby m\u011bl co nejv\u00edce \u010dasu na sport, absolvoval u\u010debn\u00ed obor s maturitou. V roce 1985 jel poprv\u00e9 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta a skon\u010dil sedmn\u00e1ct\u00fd ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f. O rok pozd\u011bji u\u017e byl na MS v Colorado Springs jako \u010dlen t\u00fdmu. A vr\u00e1til se se zlatou medail\u00ed, i kdy\u017e o prvenstv\u00ed rozhodovala a\u017e c\u00edlov\u00e1 fotografie. \u010ceskosloven\u0161t\u00ed st\u00edha\u010di p\u0159edstihli soupe\u0159e z NDR o 12 centimetr\u016f. Hned v prvn\u00ed j\u00edzd\u011b dru\u017estvo p\u0159ekonalo sv\u011btov\u00fd rekord, stejn\u011b jako kr\u00e1tce p\u0159ed t\u00edm na Hr\u00e1ch dobr\u00e9 v\u016fle v Moskv\u011b. Zlato z Colorado Springs z\u016fstalo nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem jeho kari\u00e9ry. Za rok ve V\u00eddni byli st\u00edha\u010di s Buchtou v sestav\u011b t\u0159et\u00ed, dvakr\u00e1t z\u00edskali p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto \u2013 na OH v Soulu a na mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve Francii. Naposledy se pokusil o olympijskou medaili v roce 1992. Reprezenta\u010dn\u00edm tren\u00e9rem se tehdy stal Martin Penc, ale dru\u017estvo dovedl jen k osm\u00e9mu m\u00edstu. Skon\u010dil s cyklistikou a vyzkou\u0161el p\u00e1r zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, d\u011blal tak\u00e9 sportovn\u00edho \u0159editele cyklistick\u00e9ho svazu. A potom p\u0159ijal nab\u00eddku z Kataru, kde prakticky vybudoval reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm. Po n\u00e1vratu se stal tren\u00e9rem Dukly Brno. Kr\u00e1l cyklistiky 1986.<\/p>\n\n\n\n

HARGA\u0160 Lubom\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

16. \u0159\u00edjna 1967 \u2013 20. srpna 1997 <\/p>\n\n\n\n

Na p\u0159elomu osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed jeden z nejlep\u0161\u00edch jezdc\u016f na tandemu. V t\u00e9to speci\u00e1ln\u00ed discipl\u00edn\u011b dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky vyst\u0159\u00eddal \u010dty\u0159i partnery, t\u0159ikr\u00e1t byl vicemistrem sv\u011bta, t\u0159ikr\u00e1t skon\u010dil t\u0159et\u00ed, ale na nejcenn\u011bj\u0161\u00ed kov nikdy nedos\u00e1hl. Jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk brn\u011bnsk\u00e9 Dukly se stal v roce 1987 partnerem V\u00edt\u011bzslava Vobo\u0159ila m\u00edsto Romana \u0158ehounka. Na MS ve V\u00eddni z\u00edskala tato dvojice bronz. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech jel Harga\u0161 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta s Ji\u0159\u00edm Illkem, v roce 1988 v Gentu byli t\u0159et\u00ed a o rok pozd\u011bji v Lyonu druz\u00ed. N\u00e1sledovalo partnerstv\u00ed s Pavlem Bur\u00e1n\u011bm, kter\u00e9 p\u0159ineslo dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile: 1991 ve Stuttgartu a 1992 ve Valencii. A v roce 1993 skon\u010dil v Hamaru s mladi\u010dk\u00fdm Arno\u0161tem Drcm\u00e1nkem t\u0159et\u00ed. V srpnu 1997 zahynul dev\u011btadvacetilt\u00fd Lubom\u00edr Harga\u0161 p\u0159i tr\u00e9ninku po sr\u00e1\u017ece s autobusem. V letech 1998\u20132009 se v Brn\u011b jezdil memori\u00e1l nesouc\u00ed jeho jm\u00e9no. <\/p>\n\n\n\n

JUNEC Miroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 3.b\u0159ezna 1959<\/p>\n\n\n\n

S cyklistikou za\u010dal v Dr\u00e1sov\u011b pod veden\u00edm tren\u00e9ra Petra Rampuly. Odtud to byl jen skok do Favoritu Brno a do p\u00e9\u010de Ji\u0159\u00edho Pecky. Ji\u017e na prvn\u00edm juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1977 se projevil jeho talent ziskem zlat\u00e9 medaile v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b a st\u0159\u00edbrem na 1 km. Hlavn\u00ed z\u00e1vodnick\u00e1 l\u00e9ta pro\u017eil v Dukle Bratislava. Jeho v\u0161estrannost dokumentuje pod\u00edl na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b st\u00edhac\u00edho dru\u017estva na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1987 i sedm titul\u016f mistra republiky v r\u016fzn\u00fdch dr\u00e1hov\u00fdch discipl\u00edn\u00e1ch (bodova\u010dce, dvojic\u00edch, dru\u017estvech \u010di pevn\u00e9m kilometru).<\/p>\n\n\n\n

DRCM\u00c1NEK Arno\u0161t <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 2. b\u0159ezna 1973 <\/p>\n\n\n\n

V roce 1993 z\u00edskal na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Hamaru s Lubom\u00edrem Harga\u0161em bronzovou medaili v z\u00e1vod\u011b tandem\u016f, mimochodem zcela posledn\u00ed z t\u00e9to discipl\u00edny pro \u010deskou a \u010deskoslovenskou cyklistiku. Talentovan\u00fd dr\u00e1ha\u0159 posb\u00edral dal\u0161\u00ed medaile z v\u00fdznamn\u00fdch akc\u00ed, ale potom kolo opustil. \u201eTehdy nebyly dobr\u00e9 podm\u00ednky pro p\u0159\u00edpravu, bylo n\u00e1s m\u00e1lo, d\u016fvody se nahromadily,\u201c vzpom\u00ednal po letech Drcm\u00e1nek. Vypr\u00e1v\u011blo se ale v\u0161elicos, chyb\u011bj\u00edc\u00ed motivace, probl\u00e9my se \u017eivotospr\u00e1vou\u2026 V roce 2001 se kdysi nad\u011bjn\u00fd sprinter vr\u00e1til a b\u011bhem p\u016fl roku se p\u0159ipravil do neb\u00fdval\u00e9 formy. Vybojoval si dokonce \u00fa\u010dast v t\u00fdmu pro olympijsk\u00fd sprint, i kdy\u017e mu do karet hodn\u011b nahr\u00e1lo zran\u011bn\u00ed stabiln\u00edho \u010dlena t\u00fdmu Ivana Vrby. Tehdy je\u0161t\u011b neusp\u011bl, o rok pozd\u011bji v\u0161ak ano. Na ME v B\u00fcttingenu v N\u011bmecku \u010de\u0161t\u00ed cyklist\u00e9 Pavel Bur\u00e1\u0148, Ivan Vrba a Arno\u0161t Drcm\u00e1nek z\u00edskali bronzovou medaili v olympijsk\u00e9m sprintu, kdy\u017e v j\u00edzd\u011b o t\u0159et\u00ed m\u00edsto porazili reprezentanty Nizozemska. Je\u0161t\u011b v roce 2003 se stal Drcm\u00e1nek mistrem republiky ve sprintu a m\u011bl velk\u00fd motiv probojovat se na OH do At\u00e9n. To se mu nepoda\u0159ilo, jel v\u0161ak v tomt\u00e9\u017e roce na MS do Austr\u00e1lie, kde s Ka\u0148kovsk\u00fdm a Bur\u00e1n\u011bm skon\u010dil v olympijsk\u00e9m sprintu dvan\u00e1ct\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

BUR\u00c1\u0147 Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 25. dubna 1974 <\/p>\n\n\n\n

Jeden z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch jezdc\u016f \u010deskoslovensk\u00e9 a \u010desk\u00e9 cyklistiky, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd sb\u011bratel medail\u00ed a tren\u00e9r. M\u00e1 dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1991 ve Stuttgartu a 1992 ve Valencii v j\u00edzd\u011b na tandemu, ob\u011b z\u00edskal s Lubom\u00edrem Harga\u0161em. Na MS 2000 v Manchesteru byl t\u0159et\u00ed v keirinu, k tomu z\u00edskal dv\u011b druh\u00e1 m\u00edsta z juniorsk\u00fdch mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1990 a 1991 ve sprintu a \u0159adu ocen\u011bn\u00ed z evropsk\u00fdch \u0161ampion\u00e1t\u016f. Nejv\u00edce si cen\u00ed pr\u00e1v\u011b st\u0159\u00edbra ve sprintu z juniorsk\u00e9ho MS v Middlesbroughu, kdy o n\u011bm psal hojn\u011b sv\u011btov\u00fd tisk. Bur\u00e1\u0148 toti\u017e zdr\u017eel \u0161ampion\u00e1t o t\u0159i hodiny a UCI kv\u016fli n\u011bmu m\u011bnila pravidla. Startoval na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Atlant\u011b a Sydney, p\u0159ed Barcelonou se zranil a do At\u00e9n se nekvalifikoval. Jezdil na st\u00e1\u017ee do Japonska, po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed dr\u00e1hy tr\u00e9noval v \u010cesk\u00e9 republice i v cizin\u011b. Jezdil na tandemu s nevidom\u00fdm cyklistou Ale\u0161em Moravcem a cht\u011bl se s n\u00edm dostat na paralympi\u00e1du, bohu\u017eel to nevy\u0161lo. Kr\u00e1l cyklistiky 1999 a 2000. <\/p>\n\n\n\n

KOZL\u00cdKOV\u00c1 Lada <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. \u0159\u00edjna 1979 <\/p>\n\n\n\n

\u010cesk\u00e1 republika ani \u010ceskoslovensko nem\u011bly \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed cyklistku. Kralovala na silnici i na dr\u00e1ze, stala se na\u0161\u00ed prvn\u00ed mistryn\u00ed sv\u011bta, nasb\u00edrala bezpo\u010det medail\u00ed. Vybojovala 46 dom\u00e1c\u00edch titul\u016f, startovala na troj\u00edch OH za sebou, v At\u00e9n\u00e1ch 2004 byla p\u00e1t\u00e1 v \u010dasovce, co\u017e je nejlep\u0161\u00ed \u010desk\u00fd v\u00fdsledek v individu\u00e1ln\u00edm silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b na hr\u00e1ch. O lep\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed ji nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ipravila kolize s doprovodnou motorkou. Byla tak\u00e9 na OH v Sydney a Pekingu. V roce 2002 vyhr\u00e1la na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v D\u00e1nsku scratch a p\u0159idala st\u0159\u00edbro v bodova\u010dce. Posledn\u00ed velk\u00fd z\u00e1vod absolvovala na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Kodani v roce 2010. Potom z\u00e1polila s boreli\u00f3zou, pokou\u0161ela se o \u00fa\u010dast na OH v Lond\u00fdn\u011b, ale nakonec ukon\u010dila z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ru. Se sv\u00fdm tren\u00e9rem a partnerem B\u0159etislavem Usnulem si otev\u0159ela na Olomoucku Penzion Lada. Krom\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch seniorsk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f z\u00edskala t\u0159i tituly mistryn\u011b Evropy do 23 let, celkov\u011b si p\u0159ipsala na 150 start\u016f, ro\u010dn\u011b naj\u00ed\u017ed\u011bla 27 000 km. Jako prvn\u00ed \u010desk\u00e1 cyklistka p\u0159estoupila do profesion\u00e1ln\u00ed st\u00e1je silni\u010d\u00e1\u0159ek. V p\u011btadvaceti letech se upsala nizozemsk\u00e9 Buitenpoort\/Flex point, kterou vedl v\u00edt\u011bz n\u011bkolika etap Tour de France Jean-Paul van Poppel. \u201eM\u011bly jsme hv\u011bzdn\u00e9 slo\u017een\u00ed a byly jsme jedni\u010dky na sv\u011btov\u00e9m \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku,\u201c vzpom\u00ednala po \u010dase. V roce 2002 jela dokonce \u017eenskou Tour de France. Kr\u00e1lovna cyklistiky 2002. <\/p>\n\n\n\n

VRBA Ivan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 15. \u010dervna 1977<\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta na dr\u00e1ze. Vyhr\u00e1l ji a\u017e na sklonku kari\u00e9ry v roce 2004 v Melbourne v keirinu, kter\u00fd se jezdil u\u010dit do Japonska. O t\u0159i roky pozd\u011bji se z\u00e1vodn\u00ed cyklistikou skon\u010dil. V ml\u00e1d\u00ed se v\u011bnoval bikrosu a dot\u00e1hl to a\u017e do reprezentace v kategorii t\u0159in\u00e1ctilet\u00fdch. S cyklistikou za\u010d\u00ednal v KOVO Praha, v roce 1997 nastoupil do Dukly Brno, kde spolu s Pavlem Bur\u00e1\u0148em a Lubom\u00edrem Harga\u0161em vytvo\u0159ili sprinterskou skupinu. Prvn\u00ed titul mistra republiky v kategorii mu\u017e\u016f z\u00edskal ji\u017e jako junior v keirinu v roce 1994 a v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b slavil tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy. Krom\u011b t\u0159et\u00edho m\u00edsta z Melbourne se v roce 2000 probojoval do fin\u00e1le MS (6. m\u00edsto), v tomto roce zv\u00edt\u011bzil i na Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru v Cali. Startoval rovn\u011b\u017e na OH 2000 v Sydney a 2004 v At\u00e9n\u00e1ch, m\u00e1 dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a t\u0159i bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed Evropy.<\/p>\n\n\n\n

KA\u0147KOVSK\u00dd Alois<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. kv\u011btna 1986 <\/p>\n\n\n\n

Jako jedenadvacetilet\u00fd vybojoval zlatou medaili na MS 2007 v Palma de Mallorca v omniu a s Petrem Lazarem byli t\u0159et\u00ed v madisonu. Sportovn\u00ed \u00fasp\u011bchy v\u0161ak sb\u00edral je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv. Z\u00e1vodit za\u010dal ve dvan\u00e1cti letech v Olomouci a v juniorsk\u00e9 kategorii u\u017e pat\u0159il k p\u0159edn\u00edm sv\u011btov\u00fdm jezdc\u016fm. Na juniorsk\u00e9m MS ve Fioronzole z\u00edskal t\u0159i medaile v\u010detn\u011b zlata v z\u00e1vod\u011b na kilometr s pevn\u00fdm startem. V letech 2003, 2004 a 2005 byl v\u017edy st\u0159\u00edbrn\u00fd na ME do 23 let v pevn\u00e9m kilometru. Kvalifikoval se na OH 2004 do At\u00e9n, kde obsadil des\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. V pevn\u00e9m kilometru z\u00e1vodil i na MS 2005 a 2006, kde skon\u010dil osm\u00fd a sedm\u00fd, ale s touto discipl\u00ednou se rozlou\u010dil po jej\u00edm vy\u0159azen\u00ed z olympijsk\u00e9ho programu. Omnium, v n\u011bm\u017e dos\u00e1hl \u017eivotn\u00edho \u00fasp\u011bchu, se skl\u00e1dalo ze z\u00e1vodu na 200 metr\u016f s letm\u00fdm startem, scratche, tedy hladk\u00e9ho z\u00e1vodu, st\u00edha\u010dky a pevn\u00e9ho kilometru.<\/p>\n\n\n\n

LAZAR Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 2. \u010dervence 1976 <\/p>\n\n\n\n

V roce 2007 z\u00edskal spolu s Aloisem Ka\u0148kovsk\u00fdm na MS v Palma de Mallorca bronzovou medaili v bodova\u010dce dvojic, \u010dili madisonu. Krom\u011b toho jeho dlouhou kari\u00e9ru, kterou ukon\u010dil ve 34 letech v roce 2010, zdob\u00ed dv\u011b etapov\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed v z\u00e1vod\u011b Kolem \u0158ecka. Jezdil profesion\u00e1ln\u00ed \u0161estidenn\u00ed na dr\u00e1ze, startoval na OH 2004 v At\u00e9n\u00e1ch. Proto\u017ee se mu podle jeho p\u0159edstav nevyda\u0159il p\u0159estup do kategorie mu\u017e\u016f, kolo na \u010das odlo\u017eil a vr\u00e1til se k n\u011bmu a\u017e v roce 2000. A hned rok na to p\u0159i\u0161el na ME v Brn\u011b o bronz z omnia jen vinou p\u00e1du v posledn\u00ed discipl\u00edn\u011b. S Martinem Bl\u00e1hou vyhr\u00e1l roku 2004 z\u00e1vod Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v Manchesteru. Spolu se tak\u00e9 stali celkov\u00fdmi v\u00edt\u011bzi Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru v madisonu 2004\/05. M\u00e1 i st\u0159\u00edbrnou a dv\u011b bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed Evropy. <\/p>\n\n\n\n

BL\u00c1HA Martin <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1977<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

HOCHMANN Ji\u0159\u00ed<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 10. ledna 1986 <\/p>\n\n\n\n

D\u011bl\u00ed je od sebe dev\u011bt let, ale na dr\u00e1ze to nebylo zn\u00e1t. \u0160koda, \u017ee se madison, jejich par\u00e1dn\u00ed discipl\u00edna, jel naposledy na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 2008. Pr\u00e1v\u011b tehdy za\u010dala z\u00e1sluhou Bl\u00e1hy a Hochmanna hv\u011bzdn\u00e1 \u00e9ra teto discipl\u00edny v \u010desk\u00e9 cyklistice. Maj\u00ed bronz z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 2009 a st\u0159\u00edbro z roku 2011, dvakr\u00e1t vybojovali titul mistr\u016f Evropy, jsou st\u0159\u00edbrn\u00ed z arm\u00e1dn\u00edho mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Hochmann se neztrat\u00ed ani v silni\u010dn\u00edch z\u00e1vodech, Bl\u00e1ha zase jezd\u00ed i dal\u0161\u00ed dr\u00e1hov\u00e9 discipl\u00edny a je hodn\u011b dobr\u00fd; v roce 2012 p\u0159ekonal na Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru v Pekingu dvan\u00e1ct let star\u00fd \u010desk\u00fd rekord Ond\u0159eje Sosenky ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f. Bl\u00e1h\u016fv v\u00fdkon m\u011bl hodnotu 4:29,370.<\/p>\n\n\n\n

KADLEC Milan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 13. \u0159\u00edjna 1974 <\/p>\n\n\n\n

M\u00e1lokter\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd cyklista prok\u00e1zal tolik vytrvalosti a p\u00edle, ale i kvality, jako Milan Kadlec. Vyplatilo se mu to. V osmat\u0159iceti letech se stal roku 2012 poprv\u00e9 mistrem republiky v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b s hromadn\u00fdm startem. Nen\u00ed to ov\u0161em zdaleka jeho jedin\u00fd \u00fasp\u011bch. U\u017e jako dorostenec sb\u00edral p\u0159ebornick\u00e9 tituly a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b si vede i v seniorsk\u00e9 kategorii. Nejcenn\u011bj\u0161\u00ed medaili sv\u00e9 kari\u00e9ry vybojoval v b\u0159eznu 2010 na dr\u00e1hov\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta v D\u00e1nsku \u2013 skon\u010dil t\u0159et\u00ed v bodova\u010dce. Da\u0159\u00ed se mu na silnici i na dr\u00e1ze. Na silni\u010dn\u00edch mistrovstv\u00edch republiky 1998 a 1999 skon\u010dil v\u017edy druh\u00fd, v letech 2005 a 2010 byl dvakr\u00e1t t\u0159et\u00ed, v roce 2006 byl druh\u00fd v \u010dasovce jednotlivc\u016f. Z mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vod\u016f vyhr\u00e1l t\u0159eba Giro d\u00b4Oro v It\u00e1lii a dom\u00e1c\u00ed Ytong Bohemia Tour. V tomto z\u00e1vod\u011b si nav\u00edc v pr\u016fb\u011bhu let p\u0159ipsal \u010dty\u0159i etapov\u00e1 prvenstv\u00ed. Je rovn\u011b\u017e mistrem republiky v bodova\u010dce 2007 a ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f 2008, byl t\u0159ikr\u00e1t t\u0159et\u00ed v z\u00e1vodech Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru na dr\u00e1ze. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b jezd\u00ed i \u0161estidenn\u00ed. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je \u0161\u00e9ftren\u00e9rem Dukly Praha a z\u00e1rove\u0148 reprezenta\u010dn\u00edm kou\u010dem st\u00edha\u010d\u016f.<\/p>\n\n\n\n

MACHA\u010cOV\u00c1 Jarmila <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. ledna 1986 <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se nedostala na olympijsk\u00e9 hry v roce 2008 v Pekingu, uva\u017eovala o ukon\u010den\u00ed kari\u00e9ry. V roce 2013 se stala v Minsku mistryn\u00ed sv\u011bta v bodova\u010dce. \u00dasp\u011bch nep\u0159i\u0161el jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe. U\u017e roku 2011 byla druh\u00e1 v nizozemsk\u00e9m Apeldoornu, ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b vyhr\u00e1la Sv\u011btov\u00e9 poh\u00e1ry v Pekingu 2009, v Melbourne 2010 a v Manchesteru 2011. V Minsku zv\u00edt\u011bzila o jedin\u00fd bod, ale to samoz\u0159ejm\u011b jej\u00edmu v\u00edt\u011bzstv\u00ed neub\u00edr\u00e1 na kvalit\u011b; sp\u00ed\u0161e naopak. Roda\u010dka z Havl\u00ed\u010dkova Brodu se p\u0159ipravuje v nedalek\u00e9 Sv\u011btl\u00e9 nad S\u00e1zavou pod veden\u00edm sv\u00e9ho otce, b\u00fdval\u00e9ho cyklisty a biatlonisty, tren\u00e9ra a funkcion\u00e1\u0159e. P\u0159ed MS v Minsku jezdila na dr\u00e1hu do V\u00eddn\u011b. Skl\u00edz\u00ed \u00fasp\u011bchy i v silni\u010dn\u00edch z\u00e1vodech, z\u00edskala medaile tak\u00e9 na ME do 23 let.<\/p>\n\n\n\n

B\u00c1BEK Tom\u00e1\u0161<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 4. \u010dervna 1987<\/p>\n\n\n\n

Brn\u011bnsk\u00fd rod\u00e1k Tom\u00e1\u0161 B\u00e1bek pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm sprinter\u016fm. Na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2008 v Pekingu skon\u010dil spolu s Adamem Pt\u00e1\u010dn\u00edkem a Denisem \u0160pi\u010dkou jeden\u00e1ct\u00fd v t\u00fdmov\u00e9m sprintu. S dr\u00e1hovou cyklistikou za\u010dal v roce 2001, kdy\u017e mu bylo \u010dtrn\u00e1ct. Ji\u017e tehdy za\u010dal sb\u00edrat sv\u00e1 prvn\u00ed ocen\u011bn\u00ed v podob\u011b medail\u00ed z mistrovstv\u00ed republiky. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Apeldoornu 2011 obsadil 7. m\u00edsto v z\u00e1vodu na 1 km s pevn\u00fdm startem. Ve stejn\u00e9m roce do jeho \u017eivota tragicky zas\u00e1hla dopravn\u00ed nehoda. Po sr\u00e1\u017ece s autem byl n\u011bkolik dn\u00ed v k\u00f3matu a kv\u016fli t\u011b\u017ek\u00fdm zran\u011bn\u00edm mu l\u00e9ka\u0159i p\u0159edpov\u00eddali konec sportovn\u00ed kari\u00e9ry. Sv\u00e9ho snu se ale nikdy nevzdal a po dlouh\u00e9m obdob\u00ed rekonvalescence se postupn\u011b vr\u00e1til zp\u011bt do sv\u011btov\u00e9 t\u0159\u00eddy. Rok 2016 byl pro m\u011bj prozat\u00edm vrcholem. P\u0159esto\u017ee se nekvalifikoval na olympijsk\u00e9 hry, tak se mu poda\u0159ilo triumfovat na mistrovstv\u00ed Evropy v keirinu. Svou \u017eivotn\u00ed formu uk\u00e1zat v\u00edt\u011bzstv\u00edm v dal\u0161\u00edch dvou sv\u011btov\u00fdch poh\u00e1rech v Glasgow\u011b a Apeldoornu a cel\u00fd seri\u00e1l SP ovl\u00e1dl. O rok pozd\u011bji se v Hongkongu na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu stal vicemistrem sv\u011bta v kilometru a p\u0159idal bronz v keirinu. V posledn\u00edch letech pravideln\u011b jezd\u00ed z\u00e1vodit keirin do Japonska. Na Evropsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 2019 v Minsku vyhr\u00e1l 1 km s pevn\u00fdm startem, v t\u00fdmov\u00e9m sprintu kon\u010dil \u010dtvrt\u00fd a v v keirinu p\u00e1t\u00fd. Kr\u00e1l cyklistiky 2017.<\/p>\n\n\n\n

MTB<\/h2>\n\n\n\n

JAROSLAV KULHAV\u00dd<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. ledna 1985<\/p>\n\n\n\n

Nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00fd cyklista posledn\u00edch let. Je dr\u017eitelem dvou olympijsk\u00fdch medail\u00ed ze z\u00e1vodu horsk\u00fdch kol XCO Cross country \u2013 zlat\u00e9 z OH Lond\u00fdn 2012 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 z OH Rio 2016, d\u00e1le je dr\u017eitelem t\u0159\u00ed titul\u016f Mistr sv\u011bta (2003, 2011, 2014), dvou titul\u016f Mistr Evropy (2010, 2011) a nespo\u010det dal\u0161\u00edch p\u00f3diov\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed a cenn\u00fdch kov\u016f z MS, ME a sv\u011btov\u00fdch poh\u00e1r\u016f v olympijsk\u00e9m cross country horsk\u00fdch kol.  \u010cty\u0159ikr\u00e1t zvolen Kr\u00e1lem cyklistiky v anket\u011b \u010cesk\u00e9ho svazu cyklistiky, dvakr\u00e1t se um\u00edstil v presti\u017en\u00ed anket\u011b Sportovec roku na druh\u00e9m m\u00edst\u011b (2011, 2012).<\/p>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 o sob\u011b dal v\u00fdrazn\u011bji v\u011bd\u011bt v roce 2003, kdy se stal juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta i Evropy. D\u00edky tomu se pod\u00edval i na olympi\u00e1du 2004 v At\u00e9n\u00e1ch. V dal\u0161\u00edch letech sb\u00edral zku\u0161enosti v kategorii do 23 let, v roce 2007 vybojoval v t\u00e9to kategorii st\u0159\u00edbro na mistrovstv\u00ed Evropy a bronz na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. <\/p>\n\n\n\n

V roce 2008 vstoupil do kategorie Elite a v roce 2010 p\u0159i\u0161ly prvn\u00ed velk\u00e9 medailov\u00e9 \u00fasp\u011bchy. Na Mistrovstv\u00ed Evropy v Haif\u011b v Izraeli vybojoval titul mistra Evropy. Na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Mont St. Anne v Kanad\u011b obsadil 2. m\u00edsto v jednotlivc\u00edch a 3. m\u00edsto ve \u0161tafet\u011b spole\u010dn\u011b s Kate\u0159inou Nash, Ond\u0159ejem Cinkem a Tom\u00e1\u0161em Paprstkou. Poprv\u00e9 byl zvolen nejlep\u0161\u00edm cyklistou roku, kdy\u017e vyhr\u00e1l anketu Kr\u00e1l cyklistiky. V roce 2011 suver\u00e9nn\u011b ovl\u00e1dl Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r, ve kter\u00e9m vyhr\u00e1l p\u011bt ze sedmi z\u00e1vod\u016f. Skv\u011blou sez\u00f3nu uzav\u0159el obhajobou v\u00edt\u011bzstv\u00ed v anket\u011b Kr\u00e1l cyklistiky a druh\u00fdm m\u00edstem v presti\u017en\u00ed anket\u011b Sportovec roku.<\/p>\n\n\n\n

V Olympijsk\u00e9m z\u00e1vodu horsk\u00fdch kol, na n\u00e1ro\u010dn\u00e9 trati v Hadleigh Farm, porazil hlavn\u00edho favorita \u0160v\u00fdcara Nino Schurtera a z\u00edskal tak pro \u010ceskou republiku \u010dtvrt\u00e9 zlato z lond\u00fdnsk\u00e9 olympi\u00e1dy a prvn\u00ed zlatou olympijskou cyklistickou medaili od rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska. Kulhav\u00fd po skon\u010den\u00ed sez\u00f3ny zva\u017eoval p\u0159echod na silnici, pro rok 2013 se v\u0161ak nakonec rozhodl z\u016fstat u horsk\u00fdch kol. Op\u011bt zv\u00edt\u011bzil v anket\u011b Kr\u00e1l cyklistiky a i v anket\u011b Sportovec roku skon\u010dil po roce op\u011bt druh\u00fd. Na Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Riu v roce 2016 vybojoval st\u0159\u00edbrnou medaili.<\/p>\n\n\n\n

CINK Ond\u0159ej <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 7. prosince 1990 <\/p>\n\n\n\n

Mnoz\u00ed o n\u011bm tvrd\u00ed, \u017ee bude n\u00e1sledovn\u00edkem Jaroslava Kulhav\u00e9ho na zlat\u00e9m olympijsk\u00e9m stupni. Svou olympijskou premi\u00e9ru za\u017eil ji\u017e v jedenadvaceti letech v Lond\u00fdn\u011b 2012, kde obsadil v cross country 14. m\u00edsto, stejn\u011b si vedl o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Rio de Janeiru. V roce 2012 se stal sv\u011btov\u00fdm \u0161ampionem v kategorii jezdc\u016f do 23 let. Hned v prvn\u00edm roce mezi jezdci elite zle proh\u00e1n\u011bl ty nejlep\u0161\u00ed, skon\u010dil druh\u00fd v z\u00e1vod\u011b Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru ve Vallnordu v Ando\u0159e. Roku 2010 byl \u010dlenem bronzov\u00e9 \u010desk\u00e9 \u0161tafety na ME, tot\u00e9\u017e se mu povedlo v roce 2013 v Bernu a ve stejn\u00e9m roce z\u00edskal prvn\u00ed dom\u00e1c\u00ed titul. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta z\u00edskal zat\u00edm jeden bronz ve Vallnordu v roce 2015.<\/p>\n\n\n\n

HU\u0158\u00cdKOV\u00c1 Tereza <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. \u00fanora 1987 <\/p>\n\n\n\n

Bikerka a silni\u010dn\u00ed cyklistka. Je juniorskou mistryn\u00ed sv\u011bta v silni\u010dn\u00ed \u010dasovce z roku 2004 z italsk\u00e9 Verony, o rok pozd\u011bji to sam\u00e9 dok\u00e1zala v cross country v Livignu. V roce 2008 si vybojovala \u00fa\u010dast na Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Pekingu, kde v\u0161ak z\u00e1vod nedokon\u010dila. V roce 2012 v Saalfeldenu zaznamenala nejlep\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9 bikerky na mistrovstv\u00ed sv\u011bta, kdy\u017e dojela sedm\u00e1. V zim\u011b se v\u011bnuje sjezdov\u00e9mu i b\u011b\u017eeck\u00e9mu ly\u017eov\u00e1n\u00ed, v r\u00e1mci kondi\u010dn\u00ed p\u0159\u00edpravy aerobiku a fitness, vyzkou\u0161ela i pot\u00e1p\u011bn\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

NASH Kate\u0159ina <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. prosince 1977 <\/p>\n\n\n\n

Bikerka, cyklokrosa\u0159ka a ly\u017ea\u0159ka. Ly\u017ea\u0159sk\u00fd sv\u011bt ji zn\u00e1 pod jm\u00e9nem Hanu\u0161ov\u00e1. Startovala p\u011btkr\u00e1t na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch, na zimn\u00edch 1998 v Naganu a 2002 v Salt Lake City, na letn\u00edch 1996 v Atlant\u011b, 2012 v Lond\u00fdn\u011b a 2016 v Rio de Janeiru. Jedin\u00e1 \u010desk\u00e1 bikerka, kter\u00e1 se prosadila na stupn\u00edch v\u00edt\u011bz\u016f v z\u00e1vodech sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru a mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Horsk\u00e9 kolo pro ni bylo p\u016fvodn\u011b tr\u00e9ninkov\u00fdm dopl\u0148kem k b\u011bhu na ly\u017e\u00edch. V roce 1995 vybojovala pro \u010ceskou republiku prvn\u00ed medaili z mistrovstv\u00ed sv\u011bta horsk\u00fdch kol – v juniorsk\u00e9m z\u00e1vod\u011b byla druh\u00e1. V roce 1996 se z\u00fa\u010dastnila premi\u00e9rov\u00e9ho z\u00e1vodu horsk\u00fdch kol na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Atlant\u011b a skon\u010dila devaten\u00e1ct\u00e1. V letech 2000 a 2001 se stala Mistryn\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. V roce 2007 vybojovala bronz na mistrovstv\u00ed Evropy horsk\u00fdch kol. V roce 2013 vybojovala 1. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru cross country v kanadsk\u00e9m Mont-Sainte-Anne, \u010deho\u017e dos\u00e1hla jako prvn\u00ed a dosud jedin\u00e1 \u010ce\u0161ka. O rok pozd\u011bji z\u00edskala tamt\u00e9\u017e sv\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u00f3diov\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed, tentokr\u00e1t 3. m\u00edsto. V sez\u00f3n\u011b 2013 Kate\u0159ina Nash obsadila ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru horsk\u00fdch kol cross country v celkov\u00e9m po\u0159ad\u00ed 3. m\u00edsto. V z\u00e1v\u011bru sez\u00f3ny 2013 za\u010dala zva\u017eovat ukon\u010den\u00ed kari\u00e9ry, ale v letech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch se do z\u00e1vodn\u00edho koloto\u010de vr\u00e1tila, i kdy\u017e zdaleka neobj\u00ed\u017ed\u011bla v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 z\u00e1vody. V roce 2016 se z\u00fa\u010dastnila MS horsk\u00fdch kol v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b na Morav\u011b, kde vybojovala 2. m\u00edsto v t\u00fdmov\u00e9 \u0161tafet\u011b a 7. m\u00edsto v z\u00e1vod\u011b cross country \u017een. Jako jedin\u00e1 z \u010desk\u00fdch cyklistek byla nominov\u00e1na na olympijsk\u00e9 hry do Ria 2016, kde se z\u00fa\u010dastnila z\u00e1vodu cross country. V kl\u00e1n\u00ed se dlouho dr\u017eela na samotn\u00e9 \u0161pici, a a\u010dkoliv nakonec nesta\u010dila na vedouc\u00ed skupinu bojuj\u00edc\u00ed o medaile, poda\u0159ilo se j\u00ed zajet dobr\u00fd z\u00e1vod a obsadit 5. m\u00edsto, svoje nejlep\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed na velk\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

\u0160KARNITZL Jan<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. \u010dervence 1986<\/p>\n\n\n\n

Jeho otec jezdil na z\u00e1vody veter\u00e1n\u016f v cross country a ob\u011b sv\u00e9 d\u011bti – Jana i Jitku na n\u011b br\u00e1val. A v p\u0159\u00edpad\u011b obou plat\u00ed po\u0159ekadlo – jablko nepad\u00e1 daleko od stromu. Se z\u00e1vod\u011bn\u00edm na horsk\u00fdch kolech za\u010dal v roce 1996, do \u0161estn\u00e1cti let d\u011blal i atletiku, kde skon\u010dil t\u0159et\u00ed na M\u010cR na 1500 m. Od t\u00e9 doby se z\u00e1vodn\u011b v\u011bnuje pouze cyklistice a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b hobby ly\u017ea\u0159sk\u00fdm marat\u00f3n\u016fm. Na sv\u00e9m kont\u011b m\u00e1 dva olympijsk\u00e9 starty v cross country – v roce 2012 skon\u010dil v Lond\u00fdn\u011b na 12. m\u00edst\u011b, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Rio de Janeiru dvaadvac\u00e1t\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Ve sb\u00edrce \u00fasp\u011bch\u016f jsou i dv\u011b bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed Evropy: v roce 2010 v izraelsk\u00e9 Haif\u011b         ji vybojoval spolu s Ond\u0159ejem Cinkem, Tom\u00e1\u0161em Paprstkou a Tereza Hu\u0159\u00edkovou ve \u0161tafet\u011b, individu\u00e1ln\u00ed bronz vybojoval v roce 2014 ve St. Wendelu, kde nesta\u010dil pouze na zlat\u00e9ho Juliena Absalona z Francie a druh\u00e9ho \u0160v\u00fdcara Fabiana Gigera. Je mistrem \u010cR z roku 2011 a o jeho v\u0161estrannosti sv\u011bd\u010d\u00ed \u0161est\u00e9 m\u00edsto z MS v cyklokrosu z roku 2006 z kategorie U23.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00c1BELICK\u00c1 Jitka (roz. \u0160karnitzlov\u00e1)<\/h3>\n\n\n\n

Nar.  15. \u00fanora 1990<\/p>\n\n\n\n

K z\u00e1vod\u011bn\u00ed na horsk\u00fdch kolech se dostala d\u00edky otci star\u0161\u00edmu bratrovi Janovi. N\u011bkolik let kombinovala cyklistiku s atletikou a basketbalem, nakonec zv\u00edt\u011bzilo horsk\u00e9 kolo, konkr\u00e9tn\u011b cross country. Pozd\u011bji k z\u00e1vod\u016fm XC p\u0159idala i cyklokros a silnici. V sou\u010dasnosti z\u00e1vod\u00ed za t\u00fdm GAPP System – Cabtech MTB racing team.<\/p>\n\n\n\n

Na sv\u00e9m kont\u011b m\u00e1 dva dom\u00e1c\u00ed mistrovsk\u00e9 tituly z let 2018 a 2019. V roce 2007 se j\u00ed poda\u0159ilo z\u00edskat st\u0159\u00edbrnou medaili na juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve skotsk\u00e9m Fort William. M\u00e1 tak\u00e9 dva bronzy z mistrovstv\u00ed \u010cR v cyklokrosu.<\/p>\n\n\n\n

PROKOP Michal <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 1. dubna 1981 <\/p>\n\n\n\n

Reprezentant v BMX a MTB je trojn\u00e1sobn\u00fdm mistrem sv\u011bta z let 2003, 2006 a 2011 ve fourcrosszu, dvojn\u00e1sobn\u00fd mistr Evropy, dvojn\u00e1sobn\u00fd v\u00edt\u011bz Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru z let 2004 a 2006 ve fourcrossu. Po za\u0159azen\u00ed BMX na program OH 2008 v Pekingu byl pokl\u00e1d\u00e1n za uchaze\u010de o medaili, ale nepostoupil ze \u010dtvrtfin\u00e1le. Kr\u00e1l cyklistiky 2006.<\/p>\n\n\n\n

HOR\u00c1KOV\u00c1 Jana <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 <\/p>\n\n\n\n

\u00dasp\u011b\u0161n\u011b kombinovala bikros a fourcross a z obou discipl\u00edn m\u00e1 medaile ze sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1t\u016f. Je mistryn\u00ed sv\u011bta ve fourcrossu z roku 2004 v Les Gets, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji a roku 2010 skon\u010dila druh\u00e1. Sv\u016fj prvn\u00ed kov z MS p\u0159ivezla v roce 2002, kdy v brazilsk\u00e9m m\u011bst\u011b Paulinia z\u00edskala bronz v bikrosu. Tot\u00e9\u017e se j\u00ed povedlo o p\u011bt let pozd\u011bji.<\/p>\n\n\n\n

SLAV\u00cdK Tom\u00e1\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 12. \u010dervna 1987<\/p>\n\n\n\n

V posledn\u00edch letech z\u0159ejm\u011b nejlep\u0161\u00ed fourcrossa\u0159 planety. Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1l seri\u00e1l Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, v roce 2010 se stal poprv\u00e9 mistrem sv\u011bta, ale dva roky p\u0159edt\u00edm skon\u010dil i \u010dtvrt\u00fd na ME v bikrosu. Dal\u0161\u00ed zlato p\u0159idal v roce 2014.<\/p>\n\n\n\n

LABOUNKOV\u00c1 Romana<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. dubna 1989<\/p>\n\n\n\n

Po dvou bronzech a st\u0159\u00edbrech se do\u010dkala roda\u010dka z Jesen\u00edku sv\u011btov\u00e9ho titulu ve fourcrossu v roce 2018 ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Lenzerheide, o rok pozd\u011bji ve Val di Sole jej obh\u00e1jila. Po sv\u00e9 obhajob\u011b vyhr\u00e1la jako druh\u00e1 \u010desk\u00e1 \u017eena anketu Kr\u00e1l cyklistiky a na vrcholu ukon\u010dila z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnost. \u00dasp\u011bchy ale sb\u00edrala i v olympijsk\u00e9m bikrosu. Na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 2012 v Lond\u00fdn\u011b skon\u010dila jeden\u00e1ct\u00e1, ve stejn\u00e9m roce v Birminghamu vybojovala na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu bronz.  <\/p>\n\n\n\n

HYNEK Kristi\u00e1n<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. kv\u011btna 1980<\/p>\n\n\n\n

Dlouh\u00e1 l\u00e9ta pat\u0159\u00ed k nejlep\u0161\u00edm maratonsk\u00fdm biker\u016fm sv\u011bta a na sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1tech vybojoval v letech 2012 a 2016 bronzov\u00e9 medaile. V roce 2012 se stal v Moskv\u011b evropsk\u00fdm \u0161ampionem o rok pozd\u011bji byl t\u0159et\u00ed. V roce 2014 ovl\u00e1dl p\u0159i sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e s N\u011bmcem Robertem Mennenem extr\u00e9mn\u00ed etapov\u00fd z\u00e1vod dvojic Cape Epic v Jihoafrick\u00e9 republice.<\/p>\n\n\n\n

Cyklokros<\/h2>\n\n\n\n

FI\u0160ERA Milo\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 17. \u00fanora 1950 <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd cyklokrosa\u0159, kter\u00fd z\u00edskal pro svou zemi v seniorsk\u00e9 kategorii medaili; bylo to st\u0159\u00edbro na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1972 v Praze. D\u00e1le vybojoval titul na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1981 ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Tolose, to byla zase prvn\u00ed zlat\u00e1 pro \u010deskoslovensk\u00e9 barvy. O rok pozd\u011bji ho ve francouzsk\u00e9m Lanarvily obh\u00e1jil v pam\u00e1tn\u00e9m souboji se sv\u00fdm synovcem Radom\u00edrem \u0160im\u016fnkem st. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta amat\u00e9r\u016f startoval desetkr\u00e1t, amat\u00e9rskou kari\u00e9ru ukon\u010dil v roce 1983 \u0161est\u00fdm m\u00edstem na MS v anglick\u00e9m Birminghamu. V letech 1988 \u20131990 se t\u0159ikr\u00e1t z\u00fa\u010dastnil mistrovstv\u00ed sv\u011bta profesion\u00e1l\u016f, kde obsadil postupn\u011b 13., 18. a 22. m\u00edsto. V ml\u00e1d\u00ed tak\u00e9 ly\u017eoval, jakpak by ne, kdy\u017e poch\u00e1zel z Vrchlab\u00ed. V z\u00e1vodech m\u00edval hodn\u011b sm\u016fly, tak\u017ee ob\u010das p\u0159em\u00fd\u0161lel i o ukon\u010den\u00ed sportovn\u00ed kari\u00e9ry. Ta nejv\u011bt\u0161\u00ed ho v\u0161ak potkala v p\u011btadvaceti letech, kdy utrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 zran\u011bn\u00ed p\u0159i n\u00e1vratu z Var\u0161avy. A taky mu tehdej\u0161\u00ed re\u017eim nedop\u0159\u00e1l v\u010dasn\u00fd p\u0159estup k profesion\u00e1l\u016fm. \u201eDob\u011b, ve kter\u00e9 jsem z\u00e1vodil, bych vy\u010d\u00edtal to, \u017ee mi neumo\u017enila p\u0159ej\u00edt k profesion\u00e1l\u016fm v\u010das. Kdy\u017e jsem povolen\u00ed dostal, byl zenit m\u00e9 v\u00fdkonnosti n\u011bkde jinde,\u201c povzdechl si po skon\u010den\u00ed kari\u00e9ry. Dvojn\u00e1sobn\u00fd Kr\u00e1l cyklistiky z let 1981 a 1982. <\/p>\n\n\n\n

\u010cERV\u00cdNEK Vojt\u011bch <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1948 <\/p>\n\n\n\n

P\u011btin\u00e1sobn\u00fd mistr \u010ceskoslovenska v cyklokrosu, dvakr\u00e1t druh\u00fd. Startoval sedmkr\u00e1t na MS, p\u0159i posledn\u00ed \u00fa\u010dasti v roce 1977 z\u00edskal bronzovou medaili. Tren\u00e9r reprezentace 1980\u20131987, jako tren\u00e9r p\u016fsobil v Mlad\u00e9 Boleslavi, Dukle Praha i v zahrani\u010d\u00ed. V ml\u00e1d\u00ed zkou\u0161el hokej a ly\u017ee, ale zal\u00edbilo se mu a\u017e kolo. Od za\u010d\u00e1tku ho v\u0161ak nel\u00e1kaly silnice, ale lesn\u00ed a poln\u00ed p\u011b\u0161iny a cesty. Jako u\u010de\u0148 elektrotechniky pendloval mezi Dvorem Kr\u00e1lov\u00e9 a Trutnovem a denn\u011b najezdil a\u017e 60 km. Na vojnu se nedostal do Dukly a ztratil dva roky u norm\u00e1ln\u00edho \u00fatvaru. P\u0159esto se stal ve dvaadvaceti letech poprv\u00e9 mistrem republiky a pronikl do reprezentace. Vyhr\u00e1l pades\u00e1t z\u00e1vod\u016f, ale na mistrovstv\u00ed sv\u011bta se nemohl dlouho prosadit. A\u017e v roce 1972 v Praze byl \u010dlenem st\u0159\u00edbrn\u00e9ho dru\u017estva a o p\u011bt let pozd\u011bji v Hannoveru vybojoval individu\u00e1ln\u00ed bronz. V roce 1978 se p\u0159i tr\u00e9ninku srazil v pln\u00e9 rychlosti s n\u00e1kladn\u00edm autem a ukon\u010dil aktivn\u00ed kari\u00e9ru. V jedenat\u0159iceti letech se stal tren\u00e9rem reprezentace, mezi jeho sv\u011b\u0159ence pat\u0159ili mist\u0159i sv\u011bta Fi\u0161era a \u0160im\u016fnek \u010di \u0160tybar. <\/p>\n\n\n\n

KLOU\u010cEK Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 29. ledna 1957 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu v roce 1983 v Birminghamu v kategorii amat\u00e9r\u016f. Startoval na sedmi sv\u011btov\u00fdch \u0161ampion\u00e1tech, p\u011btkr\u00e1t skon\u010dil do osm\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dky. Na mistrovstv\u00ed republiky byl dvakr\u00e1t prvn\u00ed, t\u0159ikr\u00e1t druh\u00fd a dvakr\u00e1t t\u0159et\u00ed, \u010dty\u0159ikr\u00e1t vyhr\u00e1l \u010ceskoslovensk\u00fd poh\u00e1r. Jezdil postupn\u011b za Lokomotivu Pardubice, Duklu Praha a A\u0160 Mlad\u00e1 Boleslav. Kari\u00e9ru ukon\u010dil po zran\u011bn\u00ed p\u00e1te\u0159e, p\u016fsobil jako tren\u00e9r, a to i u \u010desk\u00e9 reprezentace a za jeho p\u016fsoben\u00ed to byly nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed roky \u010desk\u00e9ho cyklokrosu v\u016fbec. <\/p>\n\n\n\n

KVASNI\u010cKA Miloslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. srpna 1963 <\/p>\n\n\n\n

St\u0159\u00edbrn\u00fd medailista z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu z roku 1984 v kategorii amat\u00e9r\u016f. Ji\u017e p\u0159ed t\u00edm skon\u010dil v roce 1981 na stejn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce na MS mezi juniory. Do t\u0159etice tuto pozici obh\u00e1jil, op\u011bt mezi amat\u00e9ry, na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu roku 1990. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed si koupil profesion\u00e1ln\u00ed licenci, aby mohl startovat v roce 1992 mezi profesion\u00e1ly. Tehdy skon\u010dil v Leedsu sedm\u00fd. Sou\u010dasn\u011b se za\u010dal zaj\u00edmat o horsk\u00e1 kola, absolvoval \u0159adu z\u00e1vod\u016f doma i v zahrani\u010d\u00ed a stal se v roce 1991 v\u00edt\u011bzem neofici\u00e1ln\u00edho mistrovstv\u00ed republiky. V cyklokrosu vyhr\u00e1l republikov\u00fd \u0161ampion\u00e1t v roce 1983, dvakr\u00e1t byl druh\u00fd (roku 1993 mezi profesion\u00e1ly) a t\u0159ikr\u00e1t t\u0159et\u00ed. V sezon\u011b 1983\/84 vyhr\u00e1l \u010ceskoslovensk\u00fd poh\u00e1r. <\/p>\n\n\n\n

KLOU\u010cEK Franti\u0161ek <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. listopadu 1960 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu 1987 v Mlad\u00e9 Boleslavi v kategorii amat\u00e9r\u016f, je mlad\u0161\u00edm bratrem Petra Klou\u010dka. Trojn\u00e1sobn\u00fd mistr republiky, v roce 1987 porazil bratra Petra, kter\u00fd skon\u010dil druh\u00fd. Na republikov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu z\u00edskal rovn\u011b\u017e dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a dv\u011b bronzov\u00e9 medaile, jednou vyhr\u00e1l \u010ceskoslovensk\u00fd poh\u00e1r. Z\u00e1vodil tak\u00e9 na dr\u00e1ze a t\u0159ikr\u00e1t se stal mistrem republiky v bodova\u010dce. Obl\u00e9kal dresy A\u0160 Mlad\u00e1 Boleslav, Dukly Praha a Ben Car Praha. <\/p>\n\n\n\n

KREUZIGER Roman st. <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. \u010dervna 1965 <\/p>\n\n\n\n

Silni\u010dn\u00ed z\u00e1vodn\u00edk a cyklokrosa\u0159. V roce 1983 se stal juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta v cyklokrosu, roku 1987 z\u00edskal na MS v Mlad\u00e9 Boleslavi bronzovou medaili v z\u00e1vod\u011b amat\u00e9r\u016f. Pozd\u011bji se v\u011bnoval u\u017e jen silni\u010dn\u00ed cyklistice. V roce 1986 startoval poprv\u00e9 v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, roku 1991 vyhr\u00e1l etapov\u00fd z\u00e1vod Kolem Rakouska. V \u0161estadvaceti letech se z\u00e1vod\u011bn\u00edm skon\u010dil a za\u010dal podnikat. Jeho syn Roman je rovn\u011b\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd z\u00e1vodn\u00edk.<\/p>\n\n\n\n

CAMRDA Karel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. \u0159\u00edjna 1964<\/p>\n\n\n\n

Cyklokrosa\u0159 s neoby\u010dejn\u011b dlouhou kari\u00e9rou; z\u00e1vodil osmn\u00e1ct let. K jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bch\u016fm pat\u0159\u00ed titul mistra sv\u011bta mezi amat\u00e9ry z roku 1988. Z\u00e1vod ve \u0160v\u00fdcarsku se jel za krajn\u011b nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho po\u010das\u00ed a Camrda vyhr\u00e1l s v\u00fdrazn\u00fdm n\u00e1skokem p\u0159ed dom\u00e1c\u00edm Rogerem Honeggerem. \u201eDodnes si vybavuji, jak jsem se je\u0161t\u011b dlouho po z\u00e1vod\u011b p\u0159i rozhovoru pro televizi a na stupn\u00edch v\u00edt\u011bz\u016f t\u0159\u00e1sl chladem,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 dodnes. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji si, ji\u017e jako profesion\u00e1l, dojel na mistrovstv\u00ed sv\u011bta pro st\u0159\u00edbrnou medaili. Titul dom\u00e1c\u00edho mistra z\u00edskal v roce 1989, jednou byl druh\u00fd a jednou t\u0159et\u00ed. Cyklistice se v\u011bnovali i jeho mlad\u0161\u00ed brat\u0159i Pavel a Lud\u011bk.<\/p>\n\n\n\n

GLAJZA Ondrej <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. b\u0159ezna 1966 <\/p>\n\n\n\n

Jeden z nejlep\u0161\u00edch \u010deskoslovensk\u00fdch cyklokrosa\u0159\u016f z konce osmdes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Amat\u00e9rsk\u00fd mistr sv\u011bta z roku 1989. Narodil se v Popradu v cyklistick\u00e9 rodin\u011b; jeho otec tam vedl jeden z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch cyklokrosov\u00fdch odd\u00edl\u016f v republice, z\u00e1vodilo i n\u011bkolik Ondrejov\u00fdch bratr\u016f. Glajza byl zpo\u010d\u00e1tku oboj\u017eiveln\u00edk, v roce 1984 vyhr\u00e1l silni\u010dn\u00ed Z\u00e1vod m\u00edru junior\u016f a v nizozemsk\u00e9m Oss se stal juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta v cyklokrosu. Titul amat\u00e9rsk\u00e9ho mistra sv\u011bta z\u00edskal ve t\u0159iadvaceti letech v Pontchateau ve Francii, kde mimo jin\u00e9 v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m spurtu porazil Radom\u00edra \u0160im\u016fnka. Byl to obrovsk\u00fd z\u00e1vod. \u201eJelo n\u00e1s do posledn\u00edho kola asi dev\u011bt, ka\u017ed\u00fd z p\u011bti \u010cechoslov\u00e1k\u016f mohl vyhr\u00e1t,\u201c vzpom\u00ednal pozd\u011bji Glajza. Byl mistrem republiky v letech 1986 a 1988, roku 1989 emigroval, za\u010dal z\u00e1vodit na horsk\u00fdch kolech a v roce 1991 dokonce vedl Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r v cross country. Sportovn\u00ed kari\u00e9ru musel ukon\u010dit kv\u016fli t\u011b\u017ek\u00e9 artritid\u011b, vystudoval tren\u00e9rstv\u00ed na Fakult\u011b t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy a sportu v Bratislav\u011b a vedl slovenskou cyklokrosovou reprezentaci. <\/p>\n\n\n\n

MLYN\u00c1\u0158 Zden\u011bk <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 13. \u0159\u00edjna 1976 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu z roku 1996 v kategorii do 23 let. O rok d\u0159\u00edve se stal juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta. Nejl\u00e9pe se mu da\u0159ilo v sezon\u011b 2004\/05, kdy vyhr\u00e1l \u00favodn\u00ed z\u00e1vod Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru a v dal\u0161\u00edch t\u0159ech z\u00e1vodech skon\u010dil v prvn\u00ed des\u00edtce. V t\u00e9to sezon\u011b vyhr\u00e1l \u010cesk\u00fd poh\u00e1r a prvenstv\u00ed si zopakoval je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t: 2006\/07 a 2007\/08. <\/p>\n\n\n\n

DLASK Petr <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 20. \u0159\u00edjna 1976<\/p>\n\n\n\n

Cyklokrosa\u0159 a biker, vicemistr sv\u011bta v cyklokrosu z roku 2001 v kategorii elite, v roce 1998 t\u0159et\u00ed v kategorii do 23 let. P\u011btin\u00e1sobn\u00fd mistr \u010cesk\u00e9 republiky v cyklokrosu. Z\u00e1vodil od sv\u00fdch patn\u00e1cti let, v osmn\u00e1cti se stal poprv\u00e9 juniorsk\u00fdm mistrem \u010cesk\u00e9 republiky ve sjezdu na horsk\u00fdch kolech. V t\u00e9 dob\u011b jezdil za t\u00fdm Auto \u0160koda Mlad\u00e1 Boleslav, kde ho vedl tren\u00e9r Petr Klou\u010dek. Pat\u0159il k nejvy\u0161\u0161\u00edm z\u00e1vodn\u00edk\u016fm sv\u011btov\u00e9ho pelotonu (197 cm). \u00dasp\u011b\u0161n\u011b si vedl i v z\u00e1vodech Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tren\u00e9r \u010desk\u00e9 reprezentace.<\/p>\n\n\n\n

TRUNSCHKA Tom\u00e1\u0161 <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 24. b\u0159ezna 1980 <\/p>\n\n\n\n

St\u0159\u00edbrn\u00fd medailista z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu 2001 v T\u00e1bo\u0159e v kategorii do 23 let, o rok pozd\u011bji v Zolderu ve stejn\u00e9 kategorii t\u0159et\u00ed. Z\u00e1vodil i na horsk\u00fdch kolech, roku 1998 byl t\u0159et\u00ed na juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed Evropy. Pozd\u011bji se v\u011bnoval etapov\u00fdm z\u00e1vod\u016fm a maraton\u016fm na horsk\u00fdch kolech, v roce 2007 vyhr\u00e1l Maraton Man Europe. Startoval tak\u00e9 na slavn\u00e9 Crocodile Trophy v Austr\u00e1lii. <\/p>\n\n\n\n

HRIC Peter <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 17. \u010dervna 1965 <\/p>\n\n\n\n

Slovensk\u00fd cyklokrosa\u0159, startoval na t\u0159in\u00e1cti mistrovstv\u00edch sv\u011bta. Bronzov\u00fd v kategorii junior\u016f 1983, \u010dtvrt\u00fd mezi seniory 1989. Reprezentoval i samostatn\u00e9 Slovensko. V roce 1993 dos\u00e1hl v\u00fdborn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f na horsk\u00fdch kolech, v cross country byl t\u0159et\u00ed na mistrovstv\u00ed Evropy a p\u00e1t\u00fd na mistrovstv\u00ed sv\u011bta, ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru vybojoval celkov\u00e9 t\u0159et\u00ed m\u00edsto. Na OH 1996 v Atlant\u011b skon\u010dil t\u0159ic\u00e1t\u00fd. \u017dije v Lucembursku, pracuje jako design\u00e9r a v\u00fdvoj\u00e1\u0159 pro automobilov\u00fd pr\u016fmysl.<\/p>\n\n\n\n

K\u00c1\u0160EK David <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. z\u00e1\u0159\u00ed 1982 <\/p>\n\n\n\n

Mezi jeho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy pat\u0159\u00ed dv\u011b bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu \u2013 poprv\u00e9 byl t\u0159et\u00ed mezi juniory v roce 2000 v nizozemsk\u00e9m St. Michielsgestelu, hned o rok pozd\u011bji z\u00edskal op\u011bt senza\u010dn\u00ed bronz v T\u00e1bo\u0159e mezi mu\u017ei do 23 let. V roce 2000 vyhr\u00e1l \u010cesk\u00fd poh\u00e1r junior\u016f a mistrovstv\u00ed republiky v cyklokrosu. Jezd\u00edval i silnici a roku 1999 skon\u010dil na mistrovstv\u00ed republiky junior\u016f druh\u00fd. Pot\u00e9 se mu tolik neda\u0159ilo, tr\u00e1pilo ho zran\u011bn\u00ed. Poprv\u00e9 ukon\u010dil kari\u00e9ru po roce 2003. Po n\u011bkolikalet\u00e9 p\u0159est\u00e1vce se do z\u00e1vodn\u00edho koloto\u010de vr\u00e1til v sezon\u011b 2008\/09, definitivn\u011b skon\u010dil po\u010d\u00e1tkem roku 2013. <\/p>\n\n\n\n

ZL\u00c1MAL\u00cdK Martin <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. dubna 1982 <\/p>\n\n\n\n

Bronzov\u00fd medailista z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu kategorie do 23 let z roku 2004. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to v\u011bkov\u00e9 kategorii slavil nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy: roku 2003 se stal celkov\u00fdm v\u00edt\u011bzem Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru a vyhr\u00e1l mistrovstv\u00ed Evropy. Na kole jezd\u00ed od osmi let, p\u0159edt\u00edm ly\u017eoval, plaval a p\u011bstoval atletiku. V cyklokrosa\u0159e vyrostl v T\u00e1bo\u0159e pod veden\u00edm Stanislava Bambuly. Jeho velk\u00fdm kon\u00ed\u010dkem je airbrush, v\u00fdtvarn\u00e9 technika, p\u0159i n\u00ed\u017e se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed obrazy nebo obrazce pomoc\u00ed st\u0159\u00edkac\u00ed pistole. <\/p>\n\n\n\n

\u0160TYBAR Zden\u011bk <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. prosince 1985 <\/p>\n\n\n\n

Cyklokrosa\u0159 a silni\u010dn\u00ed cyklista. Trojn\u00e1sobn\u00fd mistr sv\u011bta a dvakr\u00e1t st\u0159\u00edbrn\u00fd v cyklokrosu v kategorii elite, dvojn\u00e1sobn\u00fd mistr sv\u011bta do 23 let. N\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fd mistr republiky v cyklokrosu. Od roku 2011 z\u00e1vod\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na silnici. Za\u010d\u00ednal na BMX a ji\u017e v osmi letech se stal mistrem sv\u011bta p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 v\u011bkov\u00e9 kategorie. T\u00e9to discipl\u00edn\u011b se v\u011bnoval do \u010dtrn\u00e1cti let a vyhr\u00e1l mj. Evropsk\u00fd poh\u00e1r, \u010cesk\u00fd poh\u00e1r a mistrovstv\u00ed republiky. V cyklokrosu se prosazoval ji\u017e jako junior, v letech 2002 a 2003 byl na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v\u017edy t\u0159et\u00ed. Roku 2005 u\u017e vyhr\u00e1l v Sankt Wendelu kategorii do 23 let a stejn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd byl i o rok pozd\u011bji. Mezi elitou obsadil druh\u00e9 m\u00edsto roku 2008 v Trevisu a 2009 v Hoogerheide, v roce 2010 p\u0159ed dom\u00e1c\u00edm publikem v T\u00e1bo\u0159e vyhr\u00e1l, stejn\u011b jako rok na to v Sankt Wendelu a pak je\u0161t\u011b nena\u0161el p\u0159emo\u017eitele v roce 2014. V sezon\u011b 2008\/09 obsadil celkov\u00e9 3. m\u00edsto ve Sv\u011btov\u00e9m poh\u00e1ru v cyklokrosu, v sezon\u011b 2009\/10 Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r vyhr\u00e1l. V letech 2005 \u2013 2012 byl \u0161estkr\u00e1t mistrem republiky. Zat\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edho v\u00edt\u011bzstv\u00ed v silni\u010dn\u00edm profesion\u00e1ln\u00edm pelotonu dos\u00e1hl v polovin\u011b srpna 2013. Zv\u00edt\u011bzil v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 etap\u011b Enecou Tour, podniku seri\u00e1lu WorldTour, a to jej vyneslo i na prvn\u00ed m\u00edsto celkov\u00e9ho po\u0159ad\u00ed. V roce 2013 vyhr\u00e1l jednu etapu na Vuelt\u011b, o rok pozd\u011bji se mu to povedlo i na Tour de France, Je i silni\u010dn\u00edm mistrem \u010cR z roku 2014. Kr\u00e1l cyklistiky 2014 a 2015.<\/p>\n\n\n\n

\u0160IM\u016eNEK Radom\u00edr st. <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. dubna 1962 \u2013 10. srpna 2010 <\/p>\n\n\n\n

Cyklokros sledoval zejm\u00e9na proto, \u017ee ho jezdil str\u00fdc Milo\u0161 Fi\u0161era, s\u00e1m v\u0161ak z\u00e1vodil na silnici i na dr\u00e1ze. Pro cyklokros se podle sv\u00fdch slov rozhodl proto, \u017ee je t\u0159eba zapojit p\u0159i n\u011bm v\u0161echny partie t\u011bla i hlavu. V roce 1980 se stal ve Wetzikonu juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta a zah\u00e1jil tak zlatou sklize\u0148 svou i cel\u00e9ho \u010deskoslovenk\u00e9ho cyklokrosu. O dva roky pozd\u011bji u\u017e byl druh\u00fd mezi seniory za str\u00fdcem Milo\u0161em Fi\u0161erou a potom dvakr\u00e1t obl\u00e9kl duhov\u00fd dres amat\u00e9rsk\u00e9ho mistra sv\u011bta v letech 1983 a 1984. V roce 1989 byl mezi amat\u00e9ry na MS druh\u00fd. Na rozd\u00edl od str\u00fdce Fi\u0161ery m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Doba se zm\u011bnila a \u0160im\u016fnek mohl p\u0159estoupit k profesion\u00e1l\u016fm na vrcholu sil. Stal se roku 1991 profesion\u00e1ln\u00edm mistrem sv\u011bta v nizozemsk\u00e9m Gietenu a byl zvolen Sportovcem roku. O rok pozd\u011bji zp\u016fsobil autohav\u00e1rii, p\u0159i n\u00ed\u017e zahynuli t\u0159i lid\u00e9. Byl odsouzen na osmn\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f do v\u011bzen\u00ed, ale po p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch dostal od prezidenta V\u00e1clava Havla milost. V jeho \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch kr\u00e1\u010del syn, rovn\u011b\u017e Radom\u00edr. Trojn\u00e1sobn\u00fd Kr\u00e1l cyklistiky z let 1983, 1984 a 1991.<\/p>\n\n\n\n

HN\u00cdK Karel<\/p>\n\n\n\n

Nar. 9. srpna 1991 <\/p>\n\n\n\n

Bronzov\u00fd z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v cyklokrosu kategorie do 23 let z roku 2011. Tr\u00e9noval ho otec, v letech 2004\u20132007 pro\u0161el Duklou Praha a rukama tren\u00e9ra Pavla Vr\u0161eck\u00e9ho. Pom\u011brn\u011b z\u00e1hy dal ale cyklokrosu vale a v\u011bnuje se sinici.<\/p>\n\n\n\n

NASH Kate\u0159ina <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. prosince 1977 <\/p>\n\n\n\n

Bikerka, cyklokrosa\u0159ka a ly\u017ea\u0159ka. Ly\u017ea\u0159sk\u00fd sv\u011bt ji zn\u00e1 pod jm\u00e9nem Hanu\u0161ov\u00e1. Startovala po\u011btkr\u00e1t na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch, na zimn\u00edch 1998 v Naganu a 2002 v Salt Lake City, na letn\u00edch 1996 v Atlant\u011b, 2012 v Lond\u00fdn\u011b a 2016 v Rio de Janeiru. Jedin\u00e1 \u010desk\u00e1 bikerka, kter\u00e1 se prosadila na stupn\u011b v\u00edt\u011bz\u016f v z\u00e1vodech Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, kdy\u017e st\u00e1la na zlatr\u00e9m, st\u0159\u00edbrn\u00e9m i bronzov\u00e9m stupni. Horsk\u00e9 kolo pro ni bylo p\u016fvodn\u011b tr\u00e9ninkov\u00fdm dopl\u0148kem k b\u011bhu na ly\u017e\u00edch. V roce 1995 vybojovala pro \u010ceskou republiku prvn\u00ed medaili z mistrovstv\u00ed sv\u011bta horsk\u00fdch kol – v juniorsk\u00e9m z\u00e1vod\u011b byla druh\u00e1. V roce 1996 se z\u00fa\u010dastnila premi\u00e9rov\u00e9ho z\u00e1vodu horsk\u00fdch kol na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Atlant\u011b a skon\u010dila devaten\u00e1ct\u00e1. V letech 2000 a 2001 se stala mistryn\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. V roce 2007 vybojovala bronz na mistrovstv\u00ed Evropy horsk\u00fdch kol. Od roku 2006 jezd\u00ed cyklokros a o dva roky pozd\u011bji byla t\u0159et\u00ed na ME. Roku 2010 skon\u010dila \u010dtvrt\u00e1 na cyklokrosov\u00e9m mistrovstv\u00ed sv\u011bta v T\u00e1bo\u0159e. O rok pozd\u011bji v n\u011bmeck\u00e9m Sankt Wendelu z\u00edskala svoji prvn\u00ed cyklokrosovou medaili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta, kdy\u017e dojela t\u0159et\u00ed, stejn\u00fd kov vybojovala v roce 2017 v Bieles.<\/p>\n\n\n\n

\u0164OUPAL\u00cdK Adam<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. kv\u011btna 1996 <\/p>\n\n\n\n

Na mistrovstv\u00ed \u010cR 2015 ve Slan\u00e9m vybojoval dom\u00e1c\u00ed titul a stal se v osmn\u00e1cti letech nejmlad\u0161\u00edm \u0161ampionem v cyklokrosu v kategorii elite. O rok pozd\u011bji z\u00edskal bronz. M\u00e1 i bronz ze z\u00e1vodu junior\u016f na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v americk\u00e9m Louisville z roku 2013, st\u0159\u00edbro z ME junior\u016f ze stejn\u00e9ho roku, celkov\u00e9 prvenstv\u00ed ze seri\u00e1lu Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru junior\u016f ze sezony 2013\/14 a p\u0159edev\u0161\u00edm st\u0159\u00edbro z MS jezdc\u016f kategorie U23 z Heusden-Zolderu z roku 2015, ale \u2026 V Belgii m\u011bl zlato t\u00e9m\u011b\u0159 v hrsti, ale vlastn\u00ed chybou se o kov nejcenn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ipravil. A to chybou, kter\u00e1 se jen tak nevid\u00ed. Myslel si, \u017ee c\u00edl z\u00e1vodu je po p\u00e1t\u00e9m kole, ale jelo se jich \u0161est. C\u00edlem p\u00e1t\u00e9ho okruhu proj\u00ed\u017ed\u011bl a radostn\u011b gestikuloval. \u201eNa z\u00e1vod jsem byl p\u0159ipraven dob\u0159e, bohu\u017eel jsem ud\u011blal chybu. Na nic se nevymlouv\u00e1m, byla to prost\u011b moje vina. S ter\u00e9nem se ale rozlou\u010dil rychle a nyn\u00ed se v\u011bnuje silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

NOSKOV\u00c1 Nikola<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 1. \u010dervence 1997<\/p>\n\n\n\n

S kolem je t\u00e9m\u011b\u0159 srostl\u00e1. Ji\u017e v ml\u00e1de\u017enick\u00fdch kategori\u00edch sb\u00edrala medaile na silnici, v cyklokrosu i na horsk\u00fdch kolech a pokra\u010duje v tom i mezi dosp\u011bl\u00fdmi. V necel\u00fdch dvaceti letech z\u00edskala v roce 2015 st\u0159\u00edbrnou medaili na MS v kategorii U23, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem je \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto z mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Ponferrad\u011b v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b juniorek.<\/p>\n\n\n\n

S\u00e1lovka<\/h2>\n\n\n\n

KRI\u0160T\u016eFEK Jan <\/h3>\n\n\n\n

2. ledna 1938 \u2013 22. ledna 2008 <\/p>\n\n\n\n

To jm\u00e9no nebylo v \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistice nezn\u00e1m\u00e9. Otec Anton\u00edn v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed reprezentoval v silni\u010dn\u00ed cyklistice, p\u0159ipravoval se i na olympijsk\u00e9 hry v Berl\u00edn\u011b. Tak\u00e9 Jan p\u016fvodn\u011b pom\u00fd\u0161lel na silnici, ale v z\u00e1vod\u011bn\u00ed mu zabr\u00e1nila zrakov\u00e1 vada. Proto za\u010dal roku 1949 v Dynamu Pankr\u00e1c tr\u00e9novat krasoj\u00edzdu. Byl \u0161ikovn\u00fd, ale siln\u00e9 br\u00fdle mu d\u011blaly probl\u00e9my, ov\u0161em nau\u010dil se je p\u0159ekon\u00e1vat. Roku 1957 se stal seniorsk\u00fdm mistrem republiky a o rok pozd\u011bji byl p\u00e1t\u00fd na mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Jako jeden z prvn\u00edch p\u0159inesl do krasoj\u00edzdy slad\u011bn\u00ed s hudbou a sp\u00ed\u0161e baletn\u00ed ne\u017e gymnastick\u00e9 pojet\u00ed j\u00edzdy. Snad proto, \u017ee kv\u016fli zrakov\u00e9 vad\u011b se nemohl pou\u0161t\u011bt do slo\u017eit\u00fdch akrobatick\u00fdch figur. P\u0159esto hr\u00e1l n\u011bkolik let \u00fasp\u011b\u0161n\u011b tak\u00e9 kolovou. Na MS v krasoj\u00edzd\u011b startoval \u0161estn\u00e1ctkr\u00e1t a z\u00edskal \u010dty\u0159i bronzov\u00e9 medaile. Tu p\u00e1tou si moc p\u0159\u00e1l, kdy\u017e se v roce 1974 lou\u010dil, ale nedo\u010dkal se j\u00ed. \u0160v\u00fdcarsk\u00fd rozhod\u010d\u00ed d\u011blal v\u0161echno proto, aby pomohl sv\u00fdm krajan\u016fm. A tak Kri\u0161t\u016ffek skon\u010dil a\u017e p\u00e1t\u00fd. Zklam\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159ebolelo a hned v dal\u0161\u00ed sezon\u011b se stal tren\u00e9rem reprezentace.  <\/p>\n\n\n\n

MATOU\u0160KOV\u00c1 Anna <\/h3>\n\n\n\n

27. \u010dervna 1939 \u2013 3. kv\u011btna 2003 <\/p>\n\n\n\n

Dos\u00e1hnout v p\u011btat\u0159iceti letech poprv\u00e9 na sportovn\u00ed vrchol chce po\u0159\u00e1dn\u00fd kus trp\u011blivosti a v\u016fle. Anna Matou\u0161kov\u00e1 tyhle vlastnosti m\u011bla. T\u00e1ta z n\u00ed cht\u011bl m\u00edt gymnastku, ale malou Ani\u010dku v\u017edy l\u00e1kalo kolo. Byla toti\u017e z N\u011bm\u010dic na Han\u00e9 a s\u00e1lov\u00e1 cyklistika tam byla od nepam\u011bti popul\u00e1rn\u00ed. A tak se otec vzdal gymnastick\u00fdch sn\u016f a za\u010dal s desetiletou dcerou tr\u00e9novat krasoj\u00edzdu. U\u017e po \u010dty\u0159ech sezon\u00e1ch byla t\u0159et\u00ed mezi dom\u00e1c\u00edmi dorostenkami a za necel\u00e1 t\u0159i desetilet\u00ed se u Matou\u0161k\u016f nashrom\u00e1\u017edilo v\u00edce ne\u017e pades\u00e1t medail\u00ed. Sb\u00edrku toti\u017e za\u010daly roz\u0161i\u0159ovat i dcery Romana a Jitka. V \u0161estn\u00e1cti byla Anna poprv\u00e9 mistryn\u00ed republiky mezi dosp\u011bl\u00fdmi, v jedenadvacti vyhr\u00e1la Memori\u00e1l Achille Joinarda, co\u017e bylo neofici\u00e1ln\u00ed mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Skute\u010dn\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu se poprv\u00e9 z\u00fa\u010dastnila roku 1970 v Ostrav\u011b a bylo z toho st\u0159\u00edbro. \u010cty\u0159i roky byla sv\u011btovou korunn\u00ed princeznou a u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee to tak z\u016fstane. Ale roku 1974 v Haarlemu kone\u010dn\u011b zaz\u00e1\u0159ila zlatem a potom se stala mistryn\u00ed sv\u011bta je\u0161t\u011b \u010dty\u0159ikr\u00e1t. Jej\u00ed bilance je opravdu jedine\u010dn\u00e1: p\u011bt titul\u016f mistryn\u011b sv\u011bta, 24 titul\u016f mistryn\u011b republiky. K tomu z obou sv\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed osm druh\u00fdch a dv\u011b t\u0159et\u00ed m\u00edsta. <\/p>\n\n\n\n

R\u016e\u017dI\u010cKOV\u00c1 Dana <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. kv\u011btna 1934<\/p>\n\n\n\n

SLADOVN\u00cdKOV\u00c1 Jana <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 12. listopadu 1943 <\/p>\n\n\n\n

Reprezentantky v krasoj\u00edzd\u011b dvojic, vybojovaly osm bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed Evropy. Z\u00e1vodily za TJ Pankr\u00e1c. Evropsk\u00fd \u0161ampion\u00e1t byl za jejich \u00e9ry nejvy\u0161\u0161\u00ed sout\u011b\u017e\u00ed v kategorii krasoj\u00edzdy \u017eensk\u00fdch dvojic. Dana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1 po skon\u010den\u00ed aktivn\u00ed kari\u00e9ry pokra\u010dovala jako tren\u00e9rka. <\/p>\n\n\n\n

HORV\u00c1THOV\u00c1 Lea <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 5. srpna 1953 <\/p>\n\n\n\n

Krasojezdkyn\u011b. Na z\u00e1vodn\u00edch palubovk\u00e1ch se setkala je\u0161t\u011b s Annou Matou\u0161kovou, z\u00edskala dv\u011b bronzov\u00e9 medaile z MS 1976 a 1980. <\/p>\n\n\n\n

H\u00c1JKOV\u00c1 Danu\u0161e <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 12. dubna 1966 <\/p>\n\n\n\n

Krasojezdkyn\u011b. Dr\u017eitelka dvou st\u0159\u00edbrn\u00fdch a t\u0159\u00ed bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Provdan\u00e1 Hrdli\u010dkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

POSP\u00cd\u0160ILOV\u00c1 Jana <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. listopadu 1965 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitelka bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b 1986 v Genku. Dcera Jind\u0159icha Posp\u00ed\u0161ila. <\/p>\n\n\n\n

SOU\u0160KOV\u00c1 Leona <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 1974 <\/p>\n\n\n\n

Krasojezdkyn\u011b. Dr\u017eitelka t\u0159\u00ed bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta. <\/p>\n\n\n\n

\u0160T\u011aP\u00c1NKOV\u00c1 Martina<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. prosince 1974 <\/p>\n\n\n\n

Trojn\u00e1sobn\u00e1 mistryn\u011b sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b z let 1998, 1999 a 2002. V letech 1996, 1997, 2000 a 2001 st\u0159\u00edbrn\u00e1, 1994 a 2003 bronzov\u00e1. Na MS poprv\u00e9 startovala roku 1991. Dvan\u00e1ctin\u00e1sobn\u00e1 mistryn\u011b republiky.<\/p>\n\n\n\n

POSP\u00cd\u0160ILOV\u00c1 Blanka <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 7. kv\u011btna 1971<\/p>\n\n\n\n

JEL\u00cdNKOV\u00c1 \u0160\u00e1rka <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 23. prosince 1974 <\/p>\n\n\n\n

Dvojice reprezentantek v krasoj\u00edzd\u011b pokra\u010dovala v rodinn\u00fdch tradic\u00edch. Blanka Posp\u00ed\u0161ilov\u00e1 je dcera fenomen\u00e1ln\u00edho hr\u00e1\u010de kolov\u00e9 Jind\u0159icha Posp\u00ed\u0161ila, otcem \u0160\u00e1rky Jel\u00ednkov\u00e9 je zase reprezentant v dr\u00e1hov\u00e9 cyklistice Milo\u0161 Jel\u00ednek. Posp\u00ed\u0161ilov\u00e1 s Jel\u00ednkovou obsadily v roce 1994 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta t\u0159et\u00ed m\u00edsto, o dva roky pozd\u011bji byly dokonce druh\u00e9. Potom ale tato jm\u00e9na z v\u00fdsledkov\u00fdch listin zmizela, objevila se v\u0161ak dvojice Neuschlov\u00e1 \u2013 Jane\u010dkov\u00e1, t\u0159et\u00ed v letech 1998 a 1999 a druh\u00e1 roku 2000. K\u0159estn\u00ed jm\u00e9na ov\u0161em prozrazuj\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o p\u016fvodn\u00ed p\u00e1r; d\u011bv\u010data se provdala. Shr\u0148me si, \u017ee Blanka s Janou z\u00edskaly celkem t\u0159i bronzov\u00e9 a dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile, co\u017e je p\u011bkn\u00e1 bilance. <\/p>\n\n\n\n

DIGO\u0147 Martin <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 11. b\u0159ezna 1980 <\/p>\n\n\n\n

BAL\u00c1SEK David <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. \u0159\u00edjna 1976<\/p>\n\n\n\n

Trojn\u00e1sobn\u00ed bronzov\u00ed medailist\u00e9 z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b dvojic z let 1995, 1998 a 2000. V roce 1998 je od st\u0159\u00edbra d\u011blily pouh\u00e9 dva body. P\u0159edt\u00edm byli v letech 1993 a 1994 dvakr\u00e1t st\u0159\u00edbrn\u00ed na juniorsk\u00e9m mistrovstv\u00ed Evropy, \u0161estkr\u00e1t za sebou se stali mistry republiky. David Bal\u00e1sek je sluchov\u011b posti\u017een\u00fd, ale s t\u00edmto hendikepem se vyrovnal a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b z\u00e1vodil se sly\u0161\u00edc\u00edmi sportovci. Martin Digo\u0148 je jeho bratranec.<\/p>\n\n\n\n

K\u0158IV\u00c1NEK Milan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 14. b\u0159ezna 1974 <\/p>\n\n\n\n

Trojn\u00e1sobn\u00fd dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b z let 2000, 2002 a 2005. V juniorsk\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch startoval jak v kategorii jednotlivc\u016f, tak dvojic. N\u011bkolik let tvo\u0159il sout\u011b\u017en\u00ed dvojici i s Arno\u0161tem Pokorn\u00fdm a jejich nejlep\u0161\u00edm um\u00edst\u011bn\u00edm bylo \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1994. V letech 2000 \u2013 2002 obsadil prvn\u00ed m\u00edsto v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku UCI v krasoj\u00edzd\u011b mu\u017e\u016f jednotlivc\u016f. <\/p>\n\n\n\n

BART\u016eN\u011aK Kamil <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 24. kv\u011btna 1979<\/p>\n\n\n\n

BART\u016eN\u011aK Petr<\/h3>\n\n\n\n

 Nar. 9. b\u0159ezna 1978<\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel\u00e9 p\u011bti bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b. Z\u00e1vodili bezm\u00e1la 25 let v kategori\u00edch jednotlivc\u016f i dvojic, poprv\u00e9 byli na mistrovstv\u00ed sv\u011bta u\u017e v roce 1999, kdy skon\u010dili \u0161est\u00ed. Dvakr\u00e1t vyhr\u00e1li Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r a prvenstv\u00ed z let 2000 a 2001 pova\u017euj\u00ed za sv\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch v\u016fbec. Oba se py\u0161n\u00ed tak\u00e9 ziskem sedmi titul\u016f mistr\u016f \u010cR v kategorii dvojic mu\u017e\u016f a n\u011bkolika tituly a medailemi v kategorii mu\u017e\u016f jednotlivc\u016f. Z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ru ukon\u010dil jako prvn\u00ed Petr, stal se rozhod\u010d\u00edm a spolu se sv\u00fdm otcem se v\u011bnoval i tren\u00e9rstv\u00ed. Oba v\u0161ak \u010das od \u010dasu vystupovali v exhibic\u00edch a sout\u011b\u017e\u00edch veter\u00e1n\u016f. <\/p>\n\n\n\n

POKORN\u00dd Arno\u0161t <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 16. ledna 1974 <\/p>\n\n\n\n

Mistr sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b, titul z\u00edskal jako jedin\u00fd mu\u017e v dosavadn\u00ed historii tohoto sportu pro \u010deskou cyklistiku. Dlouho startoval sou\u010dasn\u011b v kategori\u00edch dvojic i jednotlivc\u016f. V individu\u00e1ln\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch se nakonec prosadil v\u00fdrazn\u011bji. Na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 2002 vybojoval v jednotlivc\u00edch st\u0159\u00edbro, o rok pozd\u011bji bronz. V roce 2004 z\u00edskal na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v ma\u010farsk\u00e9 Tat\u011b zlatou medaili. Roku 2005 ukon\u010dil z\u00e1vodn\u00ed kari\u00e9ru kv\u016fli vlekl\u00fdm zdravotn\u00edm probl\u00e9m\u016fm. Pozd\u011bji se stal tren\u00e9rem a dokonce se vr\u00e1til k z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnosti. <\/p>\n\n\n\n

PET\u0158\u00cd\u010cKOV\u00c1 Andrea <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 3. \u0159\u00edjna 1986<\/p>\n\n\n\n

VALE\u0160OV\u00c1 Iva <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 16. dubna 1986 <\/p>\n\n\n\n

Majitelky \u010dty\u0159 bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v krasoj\u00edzd\u011b z let 2003, 2004, 2007 a 2011. V letech 2003 a 2004 byly sou\u010dasn\u011b druh\u00e9 na ME juniorek, st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile z evropsk\u00e9ho \u0161ampion\u00e1tu t\u00e9to v\u011bkov\u00e9 kategorie maj\u00ed celkem \u010dty\u0159i. Z\u00e1vodnice Sokola Her\u0161pice spolu startovaly od roku 1997, jsou mnohon\u00e1sobn\u00fdmi mistryn\u011bmi republiky. <\/p>\n\n\n\n

LEB\u00c1NKOV\u00c1 Nikola <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 5. kv\u011btna 1994 <\/p>\n\n\n\n

Krasojezdkyn\u011b, dr\u017eitelka bronzov\u00e9 medaile z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Kago\u0161im\u011b 2011. Jej\u00edm tren\u00e9rem je mistr sv\u011bta Arno\u0161t Pokorn\u00fd. Je zat\u00edm posledn\u00ed \u010deskou medailistkou v individu\u00e1ln\u00ed krasoj\u00edzd\u011b\u0161.<\/p>\n\n\n\n

NOV\u00c1K Jan <\/h3>\n\n\n\n

9. listopadu 1921 \u2013 29. srpna 1990<\/p>\n\n\n\n

NOV\u00c1K Jaroslav <\/h3>\n\n\n\n

3. \u010dervence 1924 \u2013 16. listopadu 2006 <\/p>\n\n\n\n

Bratrsk\u00e1 dvojice dr\u017eitel\u016f bronzov\u00fdch medail\u00ed z mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1946 v kolov\u00e9. Bylo to prvn\u00ed medailov\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed na\u0161\u00ed s\u00e1lov\u00e9 cyklistiky. Jaroslav Nov\u00e1k z\u00e1vodil a\u017e do roku 1956 a byl s Franti\u0161kem Sedl\u00e1\u010dkem t\u0159et\u00ed na MS 1953 v Curychu a 1954 v Kol\u00edn\u011b n. R., v roce 1955 v Mil\u00e1n\u011b skon\u010dili druz\u00ed. S Jaroslavem Bene\u0161em vybojoval Jaroslav Nov\u00e1k v roce 1956 v Kodani bronzovou medaili.<\/p>\n\n\n\n

DANE\u0160 Bohumil <\/h3>\n\n\n\n

21. z\u00e1\u0159\u00ed 1922 \u2013 12. prosince 1971<\/p>\n\n\n\n

SEDL\u00c1\u010cEK Franti\u0161ek <\/h3>\n\n\n\n

5. z\u00e1\u0159\u00ed 1923 \u2013 24. \u010dervence 1996 <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed \u010deskosloven\u0161t\u00ed mist\u0159i sv\u011bta v kolov\u00e9 z roku 1948 zalo\u017eili slavnou tradici tohoto sportu, kter\u00e1 vyvrcholila \u00e9rou bratr\u016f Jana a Jind\u0159icha Posp\u00ed\u0161ilov\u00fdch. Ale ani oni neza\u010d\u00ednali na zelen\u00e9 louce \u2013 stali se pokra\u010dovateli nad\u0161enc\u016f, kte\u0159\u00ed tomuto sportu propadli u\u017e d\u0159\u00edve. Dane\u0161 se Sedl\u00e1\u010dkem byli \u010dleny klubu I. K\u010cV Nusle \u2013 Pankr\u00e1c, kde se kolov\u00e1 a krasoj\u00edzda provozovaly u\u017e za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed po\u0159\u00e1dal klub, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1sluhou Ji\u0159\u00edho Housy, \u0159adu mezin\u00e1rodn\u00edch turnaj\u016f v kolov\u00e9. Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1948 vid\u011bla pra\u017esk\u00e1 Lucerna a pankr\u00e1ck\u00fd klub byl jeho spolupo\u0159adatelem. \u010ceskoslovensk\u00e1 kolov\u00e1 slavila prvn\u00ed \u00fasp\u011bch u\u017e na prvn\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00e9m MS 1946 v Curychu, kde skon\u010dili Jan a Jaroslav Nov\u00e1kovi t\u0159et\u00ed. Dane\u0161 se Sedl\u00e1\u010dkem byli o rok pozd\u011bji v Pa\u0159\u00ed\u017ei druz\u00ed a v roce 1948 v Praze dos\u00e1hli vrcholu sv\u00e9 kari\u00e9ry. T\u0159et\u00ed m\u00edsto p\u0159ivezli je\u0161t\u011b roku 1949 z Kodan\u011b, ke \u0161pi\u010dce na\u0161\u00ed kolov\u00e9 pat\u0159ili a\u017e do roku 1960. Ale na mistrovstv\u00ed sv\u011bta u\u017e spolu nejeli, Sedl\u00e1\u010dek ho v\u0161ak absolval je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t s Jaroslavem Nov\u00e1kem. V\u00fdsledkem byly dal\u0161\u00ed dv\u011b bronzov\u00e9 a jedna st\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile. Jaroslav Nov\u00e1k kon\u010dil roku 1956 na MS v Kodani t\u0159et\u00edm m\u00edstem s Jaroslavem Bene\u0161em. <\/p>\n\n\n\n

B\u00cdMA Zden\u011bk <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 18. srpna 1934<\/p>\n\n\n\n

\u0160PACHMAN Lubom\u00edr <\/h3>\n\n\n\n

12. \u00fanora 1937 \u2013 23. srpna 1991 <\/p>\n\n\n\n

Dr\u017eitel\u00e9 bronzov\u00e9 medaile z MS v kolov\u00e9 1959 ve Stuttgartu, skon\u010dili za z\u00e1padon\u011bmeckou dvojic\u00ed Karl a Oskar Buchholzovi a za v\u00fdchodn\u00edmi N\u011bmci Heinzem Schneiderem a Gerhardem Landmannem. Spole\u010dn\u011b vyhr\u00e1li v roce 1958 mistrovstv\u00ed republiky a o rok pozd\u011bji celoro\u010dn\u00ed prvn\u00ed ligu. V t\u00e9 dob\u011b z\u00e1vodili za TJ Stalingrad Praha, dne\u0161n\u00ed Bohemians. B\u00edma z\u00edskal dal\u0161\u00ed dva \u010deskoslovensk\u00e9 tituly, v roce 1967 byl t\u0159et\u00ed spolu s V\u00e1clavem Lincem (ro\u010d. 1941) na Evropsk\u00e9m poh\u00e1ru za Wenzlem a Bittendorfem z NSR a bratry Posp\u00ed\u0161ilov\u00fdmi. Jednou se dokonce ocitl v \u0161ir\u0161\u00edm v\u00fdb\u011bru reprezentace na Z\u00e1vod m\u00edru. <\/p>\n\n\n\n

POSP\u00cd\u0160IL Jan <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 25. dubna 1945<\/p>\n\n\n\n

POSP\u00cd\u0160IL Jind\u0159ich <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 23. b\u0159ezna 1942<\/p>\n\n\n\n

Leckdo m\u016f\u017ee nam\u00edtnout, \u017ee kolov\u00e1 nen\u00ed fotbal a bude m\u00edt pravdu. Tenhle sport nem\u011bl ve sv\u011bt\u011b nikdy \u0161irokou z\u00e1kladnu a hraje se pouze v n\u011bkolika zem\u00edch. Ale i tak je bilance bratr\u016f Posp\u00ed\u0161ilov\u00fdch zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e1. P\u011btadvacet spole\u010dn\u00fdch titul\u016f mistr\u016f republiky, dvacet titul\u016f mistr\u016f sv\u011bta, \u0161estn\u00e1ct prvenstv\u00ed v Evropsk\u00e9m poh\u00e1ru. Jednou Sportovci roku, osmkr\u00e1t Kr\u00e1lov\u00e9 cyklistiky. Jind\u0159ich byl dokonce mistrem republiky t\u0159icetkr\u00e1t, proto\u017ee p\u011bt p\u0159edchoz\u00edch titul\u016f z\u00edskal s Jaroslavem Svobodou. Soubor v\u00fdsledk\u016f, jak\u00fd nem\u00e1 obdoby. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e spolu poprv\u00e9 vystoupili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1964, kde z\u00edskali st\u0159\u00edbrnou medaili, star\u0161\u00ed Jind\u0159ich vyhr\u00e1l st\u0159\u00edbro a bronz se sv\u00fdm p\u016fvodn\u00edm partnerem Jaroslavem Svobodou. O rok pozd\u011bji se u\u017e Posp\u00ed\u0161ilov\u00e9 stali poprv\u00e9 sv\u011btov\u00fdmi \u0161ampiony. Se svou hr\u00e1\u010dskou kari\u00e9rou se rozlou\u010dili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 1988 ziskem dvac\u00e1t\u00e9 zlat\u00e9 medaile. Tehdy bylo Janovi t\u0159ia\u010dty\u0159icet a Jind\u0159ichovi \u010dty\u0159icet \u0161est let. Vedle dvaceti zlat\u00fdch z\u00edskali je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile a jednu bronzovou. Nebylo tak mistrovstv\u00ed sv\u011bta, z n\u011bho\u017e by odjeli bez vz\u00e1cn\u00e9ho kovu. Kdy\u017e p\u0159estali hr\u00e1t, stali se tren\u00e9ry: Jan ode\u0161el do zahrani\u010d\u00ed, zat\u00edmco Jind\u0159ich coby reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r dovedl hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok ke zlatu na mistrovstv\u00ed sv\u011bta dvojici Berger-Kratochv\u00edl. Pot\u00e9 se ale se svazem rozh\u00e1dal a rovn\u011b\u017e ode\u0161el tr\u00e9novat do ciziny.<\/p>\n\n\n\n

SVOBODA Jaroslav<\/h3>\n\n\n\n

 Nar. 26. b\u0159ezna 1932<\/p>\n\n\n\n

Hr\u00e1\u010d kolov\u00e9, p\u016fvodn\u00ed partner Jind\u0159icha Posp\u00ed\u0161ila. Z\u00edskali spolu bronzov\u00e9 medaile na MS 1961 v St. Gallenu a st\u0159\u00edbro o rok pozd\u011bji ve V\u00eddni.<\/p>\n\n\n\n

BERGER Miroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 22. ledna 1961<\/p>\n\n\n\n

KRATOCHV\u00cdL Miroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 30. dubna 1965 <\/p>\n\n\n\n

N\u00e1stupci bratr\u016f Posp\u00ed\u0161ilov\u00fdch. Mist\u0159i sv\u011bta z roku 1989, kdy tak\u00e9 z\u00edskali titul Kr\u00e1l cyklistiky. V letech 1990, 1994, 1995 a 1998 skon\u010dili na mistrovstv\u00ed sv\u011bta na druh\u00e9m a v roce 1992 na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b. Miroslav Berger po rozpadu t\u00e9to dvojice pokra\u010doval s Ji\u0159\u00edm Hrdli\u010dkou, s n\u00edm\u017e vyhr\u00e1l MS 2003, o dva roky pozd\u011bji skon\u010dili druz\u00ed. Berger startoval celkem na jeden\u00e1cti mistrovstv\u00edch sv\u011bta. Kratochv\u00edl p\u016fsobil jako tren\u00e9r a rozhod\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

GROCH Old\u0159ich<\/h3>\n\n\n\n

 Nar. 2. dubna 1970 <\/p>\n\n\n\n

St\u0159\u00edbrn\u00fd z mistrovstv\u00ed sv\u011bta v kolov\u00e9. Medaili z\u00edskal spolu s Pavlem \u0160m\u00eddem v roce 1997 ve Winterthuru<\/p>\n\n\n\n

SKOT\u00c1K Petr<\/h3>\n\n\n\n

 Nar. 24. prosince 1974<\/p>\n\n\n\n

\u0160M\u00cdD Pavel <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. srpna 1970 <\/p>\n\n\n\n

Mist\u0159i sv\u011bta v kolov\u00e9 z roku 2004. \u0160m\u00edd ji\u017e v roce 1997 z\u00edskal druh\u00e9 m\u00edsto s Old\u0159ichem Grochem. Dvojice \u0160m\u00edd-Skot\u00e1k byla je\u0161t\u011b t\u0159ikr\u00e1t t\u0159et\u00ed v letech 1999, 2001 a 2002. Po MS 2004 v Ma\u010farsku se roze\u0161la, proto\u017ee Skot\u00e1k se rozhodl z pracovn\u00edch d\u016fvod\u016f hr\u00e1t u\u017e jenom na dom\u00e1c\u00ed \u00farovni. \u0160m\u00edd vytvo\u0159il dvojici s B\u00f6hmem, s n\u00edm\u017e u\u017e v minulosti hr\u00e1val <\/p>\n\n\n\n

B\u00d6HM Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 9. \u010dervna 1974 <\/p>\n\n\n\n

S Ji\u0159\u00edm Hrdli\u010dkou druh\u00fd na MS v kolov\u00e9 2006 v Sask\u00e9 Kamenici. Jeden z organiz\u00e1tor\u016f Velk\u00e9 ceny Vyso\u010diny v kolov\u00e9. Hr\u00e1val ve dvojici t\u00e9\u017e s Pavlem \u0160m\u00eddem. <\/p>\n\n\n\n

HASO\u0147 Radim <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. \u00fanora 1979<\/p>\n\n\n\n

HRDLI\u010cKA Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 26. listopadu 1963 <\/p>\n\n\n\n

Mist\u0159i sv\u011bta v kolov\u00e9 z roku 2008. Dvojice se dala dohromady pot\u00e9, co Haso\u0148 hr\u00e1l asi \u0161estn\u00e1ct let s Pavlem Loskotem, Hrdli\u010dkov\u00fdmi partnery byli Robin Loskot, Ji\u0159\u00ed B\u00f6hm a Miroslav Berger, s n\u00edm\u017e se stal mistrem sv\u011bta u\u017e v roce 2003 a byl druh\u00fd o dva roky pozd\u011bji. St\u0159\u00edbrnou medaili z MS 2006 m\u00e1 Hrdli\u010dka tak\u00e9 s Ji\u0159\u00edm B\u00f6hmem.<\/p>\n\n\n\n

LOSKOT Pavel<\/h3>\n\n\n\n

Nar. 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1979<\/p>\n\n\n\n

Spolu s Ji\u0159\u00edm Hrdli\u010dkou st. vybojoval na ME 2019 zat\u00edm posledn\u00ed \u010deskou medaili na MS, kdy\u017e skon\u010dili t\u0159et\u00ed. P\u0159edt\u00edm hr\u00e1l dlouho Radimem Hason\u011bm.<\/p>\n\n\n\n

Olympi\u0161t\u00ed medailist\u00e9<\/h3>\n\n\n\n

FOU\u010cEK Ladislav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 10. prosince 1930 \u2013 27. kv\u011btna 1975<\/p>\n\n\n\n

MACHEK V\u00e1clav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. prosince 1925 – 1. listopadu 2017<\/p>\n\n\n\n

Dvojice Ladislav Fou\u010dek a V\u00e1clav Machek z\u00edskala pro \u010ceskoslovensko v Melbourne v roce 1956 prvn\u00ed dv\u011b olympijsk\u00e9 medaile, ob\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9. Fou\u010dek byl druh\u00fd v pevn\u00e9m kilometru, spole\u010dn\u011b s Machkem obsadili stejnou p\u0159\u00ed\u010dku v tandemu. Fou\u010dek byl na\u0161im nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm dr\u00e1ha\u0159em pades\u00e1t\u00fdch let. Startoval u\u017e na OH 1952 v Helsink\u00e1ch, kde obsadil dvan\u00e1ct\u00e9 m\u00edsto. Jeho hlavn\u00ed discipl\u00ednou byl sprint, v letech 1954\u20131957 z\u00edskal v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b t\u0159i tituly mistra republiky. \u00dasp\u011b\u0161nou s\u00e9rii mu pokazil roku 1955 spolujezdec z tandemu V\u00e1clav Machek, jinak v\u017edy druh\u00fd. V pevn\u00e9m kilometru byl Fou\u010dek mistrem republiky v letech 1954, 1956 a 1960. V Melbourne prohr\u00e1l v pevn\u00e9m kilometru s Italem Leandrem Fagginem, amat\u00e9rsk\u00fdm a pozd\u011bji i n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fdm profesion\u00e1ln\u00edm mistrem sv\u011bta ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f. Fou\u010dek v Melbourne z\u00e1vodil i ve sprintu, ale byl vy\u0159azen ji\u017e v rozj\u00ed\u017e\u010fce. Zem\u0159el ve 44 letech. Tak\u00e9 V\u00e1clav Machek pat\u0159il k na\u0161im nejlep\u0161\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00fdm dr\u00e1ha\u0159\u016fm. V letech 1945\u20131950 pravideln\u011b bojoval s V\u00e1clavem Cihl\u00e1\u0159em v republikov\u00e9m fin\u00e1le sprintu, \u010dty\u0159ikr\u00e1t vyhr\u00e1l Machek, dvakr\u00e1t Cihl\u00e1\u0159. Na olympijsk\u00e9 hry byl nominov\u00e1n po v\u00edce ne\u017e desetilet\u00e9m p\u016fsoben\u00ed na \u0161pi\u010dce \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky. V semifin\u00e1le vedl tandem s Fou\u010dkem za z\u00e1dy k v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Brity Brothertonem a Thompsonem o pouhou \u0161\u00ed\u0159ku galusky. Ve fin\u00e1le prohr\u00e1li s australskou dvojic\u00ed Ian Browne \u2013 Anthony Marchant, kterou porazili v rozj\u00ed\u017e\u010fk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

 DALER Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. b\u0159ezna 1940 <\/p>\n\n\n\n

Na letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1964 v Tokiu z\u00edskal zlatou medaili ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, co\u017e byla olympijsk\u00e1 premi\u00e9ra t\u00e9to discipl\u00edny a z\u00e1rove\u0148 prvn\u00ed historicky zlat\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky. Na dal\u0161\u00edch letn\u00edch olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v roce 1968 v Mexiku skon\u010dil v kvalifikaci z\u00e1vodu st\u00edhac\u00edho jednotlivc\u016f, byl p\u00e1t\u00fd v sout\u011b\u017ei dru\u017estev. S cyklistikou za\u010dal v \u0161estn\u00e1cti letech, kdy se neleg\u00e1ln\u011b p\u0159ipojil k pelotonu z\u00e1vodu Brno\u2013Mikulov\u2013Brno. V l\u00e9t\u011b 1956 se stal \u010dlenem Sl\u00e1vie \u017dabov\u0159esky a v T\u0159eb\u00ed\u010di hned vyhr\u00e1l sv\u016fj prvn\u00ed z\u00e1vod. P\u0159estoupil do Favoritu Brno, kde z\u00edskal svou prvn\u00ed medaili z mistrovstv\u00ed republiky, st\u0159\u00edbro ve sprintu. Mimochodem, ve st\u00edha\u010dce, kter\u00e1 ho pozd\u011bji proslavila, byl a\u017e sedm\u00fd. Vojnu absolvoval v Dukle Pardubice, kde si po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch ne\u00fasp\u011b\u0161\u00edch vybojoval m\u00edsto v reprezentaci. V roce 1962, to u\u017e byl zp\u011bt ve Favoritu, zajel ve \u0160t\u011bt\u00edn\u011b nejlep\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd \u010das ve st\u00edha\u010dce a t\u00edm se kvalifikoval na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1963, kde se probojoval mezi osm nejlep\u0161\u00edch. V roce 1964 p\u0159ivezl bronz z MS v Pa\u0159\u00ed\u017ei a t\u00edm se stal velkou nad\u011bj\u00ed pro olympijsk\u00e9 hry v Tokiu. Tam ve fin\u00e1le porazil Itala Ursiho. Tokijsk\u00e9 hry odstartovaly s\u00e9rii Dalerov\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f. V roce 1965 byl \u010dlenem dru\u017estva, kter\u00e9 z\u00edskalo na MS v San Sebastianu bronz, roku 1966 byl na MS v N\u011bmecku v individu\u00e1ln\u00ed st\u00edha\u010dce druh\u00fd a o rok pozd\u011bji v Amsterdamu t\u0159et\u00ed. Na sklonku kari\u00e9ry v letech 1969\u20131970 jezdil silni\u010dn\u00ed z\u00e1vody profesion\u00e1l\u016f a \u0161estidenn\u00ed na dr\u00e1ze. \u201eU\u017e po roce jsem dostal p\u0159\u00edkaz z tehdy normalizovan\u00e9ho \u010ceskoslovenska, \u017ee se mus\u00edm vr\u00e1tit,\u201d posteskl si po letech Daler. Nakonec byl r\u00e1d, \u017ee mohl d\u011blat tren\u00e9ra v Dukle Brno. Ji\u0159\u00ed Daler byl osmkr\u00e1t mistrem republiky ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f i dru\u017estev, vytvo\u0159il \u010dtrn\u00e1ct \u010deskoslovensk\u00fdch rekord\u016f a dva sv\u011btov\u00e9 \u2013 p\u0159i p\u0159edolympijsk\u00fdch z\u00e1vodech v Mexiku na 4 a 5 km. Kr\u00e1l cyklitiky 1966 a 1967.<\/p>\n\n\n\n

TK\u00c1\u010c Anton <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 3. b\u0159ezna 1951 <\/p>\n\n\n\n

O pozici nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho \u010deskoslovensk\u00e9ho dr\u00e1ha\u0159e u\u017e Antona Tk\u00e1\u010de nikdy nikdo nep\u0159iprav\u00ed. \u010ceskoslovensko se rozpadlo, a tak jeho bilanci olympijsk\u00e9ho v\u00edt\u011bze ve sprintu, dr\u017eitele t\u0159\u00ed titul\u016f mistra sv\u011bta, sedmi titul\u016f mistra republiky ve sprintu a pevn\u00e9m kilometru a dal\u0161\u00edch dobr\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed z vrcholn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed u\u017e nikdy nikdo nep\u0159ep\u00ed\u0161e. Tk\u00e1\u010dovy po\u010d\u00e1tky p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed poh\u00e1dku. N\u00e1borov\u00e9 z\u00e1vody vyhr\u00e1l jako kluk na vyp\u016fj\u010den\u00e9m hol\u010di\u010d\u00edm kole, v roce 1966 se p\u0159ihl\u00e1sil do Slovanu Bratislava a po n\u011bkolika t\u00fddnech p\u0159\u00edpravy se stal dorosteneck\u00fdm mistrem Slovenska. Zanedlouho v\u0161ak utrp\u011bl p\u0159i p\u00e1du zlomeninu lebe\u010dn\u00ed kosti, dlouho se pohyboval mezi \u017eivotem a smrt\u00ed a o n\u00e1vratu k cyklistice dokto\u0159i necht\u011bli sly\u0161et. Ale stal se z\u00e1zrak a v roce 1968 Anton z\u00edskal tituly dorosteneck\u00e9ho mistra republiky ve sprintu a pevn\u00e9m kilometru. Dilema mezi t\u011bmito dv\u011bma discipl\u00ednami mu dlouho ztrp\u010dovalo \u017eivot. Tren\u00e9\u0159i ho tla\u010dili sp\u00ed\u0161 do pevn\u00e9ho kilometru, jeho l\u00e1kal sprint. V roce 1970 slavil prvn\u00ed \u00fasp\u011bch, d\u011blil se o t\u0159et\u00ed m\u00edsto na 1 km se sov\u011btsk\u00fdm reprezentantem Kravcovem na MS v Leicesteru. P\u0159i\u0161lo ale obdob\u00ed ne\u00fasp\u011bch\u016f a na Antona nezbylo ani m\u00edsto v reprezentaci. A\u017e na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1974 v Montrealu vyhr\u00e1l sprint a stal se prvn\u00edm \u010deskoslovensk\u00fdm mistrem sv\u011bta v cyklistice v individu\u00e1ln\u00ed discipl\u00edn\u011b. O dva roky pozd\u011bji pak op\u011bt v Montrealu porazil ve fin\u00e1le sprintu fam\u00f3zn\u00edho Francouze Daniela Morelona a z\u00edskal tak\u00e9 olympijsk\u00e9 zlato. Na nejvy\u0161\u0161\u00edm stupni v\u00edt\u011bz\u016f stanul Tk\u00e1\u010d i p\u0159i MS 1976 v It\u00e1lii a 1978 v Mnichov\u011b. Kari\u00e9ru ukon\u010dil \u010dtvrt\u00fdm m\u00edstem na OH 1980 v Moskv\u011b, k medaili mu chyb\u011bl jen kousek. Kr\u00e1l cyklistiky v letech 1974, 1976 a 1978.<\/p>\n\n\n\n

\u010cERN\u00dd Theodor <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 18. ledna 1957 <\/p>\n\n\n\n

T\u00fdmov\u00e9 z\u00e1vody \u2013 a\u0165 u\u017e silni\u010dn\u00ed \u010dasovka, nebo dr\u00e1hov\u00e1 st\u00edha\u010dka \u2013 b\u00fdvaly par\u00e1dn\u00ed discipl\u00ednou \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky. N\u011bkte\u0159\u00ed jejich protagonist\u00e9 se prosazovali i v individu\u00e1ln\u00edch z\u00e1vodech, jin\u00ed byli typick\u00fdmi d\u011bln\u00edky, schopn\u00fdmi odevzdat v\u0161echno pro kolektiv. Theodor \u010cern\u00fd, \u010dlen party z Dukly Praha, kter\u00e1 pod veden\u00edm Pavla Vr\u0161eck\u00e9ho kralovala na p\u0159elomu sedmdes\u00e1t\u00fdch a osmdes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed dom\u00e1c\u00edm i zahrani\u010dn\u00edm dr\u00e1h\u00e1m, startoval u\u017e na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1978 a 1979. Poka\u017ed\u00e9 to skon\u010dilo bramborovou medail\u00ed. Prvn\u00ed vrchol \u010cern\u00e9ho kari\u00e9ry p\u0159i\u0161el na OH 1980 v Moskv\u011b. Spolu s Martinem Pencem, Ji\u0159\u00edm Pokorn\u00fdm a Igorem Sl\u00e1mou vybojoval na dr\u00e1ze v Krylatsk\u00e9m bronzovou medaili ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b mu\u017estev na 4000 metr\u016f. O t\u0159i roky pozd\u011bji z\u00edskali na\u0161i st\u00edha\u010di rovn\u011b\u017e t\u0159et\u00ed m\u00edsto na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Curychu, ale z moskevsk\u00e9 bronzov\u00e9 party u toho nikdo nebyl. A potom p\u0159i\u0161el \u0161ampion\u00e1t v Colorado Sprins 1986. Na pohled nen\u00e1padn\u00e1 betonov\u00e1 dr\u00e1ha v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1832 m ve st\u0159edisku americk\u00fdch olympionik\u016f se stala sv\u011bdkem triumfu \u010deskoslovensk\u00fdch dr\u00e1ha\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed vybojovali zlat\u00e9 medaile. V t\u00fdmu byl i dev\u011btadvacetilet\u00fd Theodor \u010cern\u00fd. Spolu s n\u00edm se o v\u00edt\u011bzstv\u00ed zaslou\u017eili Pavel Soukup, Svatopluk Buchta a Ale\u0161 Tr\u010dka. Kr\u00e1l cyklistiky 1986.<\/p>\n\n\n\n

PENC Martin <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 21. kv\u011btna 1957 <\/p>\n\n\n\n

Mistr sv\u011bta v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b a dr\u017eitel bronzov\u00e9 medaile ve st\u00edha\u010dce z olympijsk\u00fdch her 1980 v Moskv\u011b pat\u0159il k nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm postav\u00e1m \u010deskoslovensk\u00e9 cyklistiky 80. let 20. stolet\u00ed. U\u017e koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let se prosadil do dru\u017estva st\u00edha\u010d\u016f Dukly Praha veden\u00e9ho tren\u00e9rem Pavlem Vr\u0161eck\u00fdm. Pra\u017esk\u00e1 Dukla nem\u011bla v t\u00e9 dob\u011b ve st\u00edha\u010dce doma konkurenci a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 byla i p\u0159i mezin\u00e1rodn\u00edch startech. Kdy\u017e jeli reprezentanti testovat olympijsk\u00fd velodrom v Krylatsk\u00e9m v Moskv\u011b, nechal tren\u00e9r Vr\u0161eck\u00fd Pence doma a se slovy \u201eje tak dobr\u00fd, jako nikdy p\u0159edt\u00edm\u201c mu umo\u017enil individu\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravu. To p\u0159\u00edsn\u00fd tren\u00e9r p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto ned\u011blal. V Moskv\u011b Penc startoval ve st\u00edha\u010dce jednotlivc\u016f i dru\u017estev. V t\u00fdmech na\u0161i vybojovali bronz, Penc si nevedl \u0161patn\u011b ani v sout\u011b\u017ei jednotlivc\u016f; skon\u010dil osm\u00fd po por\u00e1\u017ece ve \u010dtvrtfin\u00e1le. Byl \u010dlenem t\u00fdmu, kter\u00fd z\u00edskal bronz na MS 1981 v Brn\u011b, v n\u011bm\u017e olympioniky \u010cern\u00e9ho a Sl\u00e1mu vyst\u0159\u00eddali Franti\u0161ek Rabo\u0148 a Ale\u0161 Tr\u010dka. S dru\u017estvem st\u00edha\u010d\u016f se Penc probojoval i do semifin\u00e1le mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1982 v anglick\u00e9m Leicesteru, ale potom se v\u011bnoval hlavn\u011b bodova\u010dce. Startoval v n\u00ed u\u017e v Brn\u011b 1981, kde skon\u010dil des\u00e1t\u00fd. Druh\u00e9ho vrcholu sv\u00e9 kari\u00e9ry dos\u00e1hl na MS 1985 v It\u00e1lii, kde se stal v Bassano dl Grappa v bodova\u010dce mistrem sv\u011bta, roku 1989 byl v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b t\u0159et\u00ed mezi profesion\u00e1ly. Kr\u00e1l cyklistiky 1985.<\/p>\n\n\n\n

POKORN\u00dd Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 14. \u0159\u00edjna 1956 <\/p>\n\n\n\n

Spolu s Martinem Pencem, Theodorem \u010cern\u00fdm a Igorem Sl\u00e1mou bronzov\u00fd medailista ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev na 4000 m na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v Moskv\u011b 1980. Z\u00fa\u010dastnil se i p\u0159edchoz\u00ed olympi\u00e1dy v Montrealu. S cyklistikou za\u010d\u00ednal ve Favoritu Brno a od po\u010d\u00e1tku se zam\u011b\u0159il p\u0159edev\u0161\u00edm na st\u00edha\u010dku. Teprve pozd\u011bji za\u010dal jezdit tak\u00e9 bodovac\u00ed z\u00e1vod. Ve st\u00edha\u010dce byl \u010dtvrt\u00fd na mistrovstv\u00ed Evropy junior\u016f 1974, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok vybojoval prvn\u00ed titul mistra \u010ceskoslovenska. To mu vyneslo nominaci na OH 1976 v Montrealu, kde v\u0161ak st\u00edhac\u00ed dru\u017estvo Zden\u011bk Dohnal, Michal Klasa, Petr Kocek, Pokorn\u00fd ve \u010dtvrtfin\u00e1le prohr\u00e1lo se z\u00e1padn\u00edmi N\u011bmci, pozd\u011bj\u0161\u00edmi olympijsk\u00fdmi v\u00edt\u011bzi. Kdy\u017e koncem 70. let vybudoval tren\u00e9r Pavel Vr\u0161eck\u00fd v Dukle siln\u00fd t\u00fdm, kter\u00fd kraloval dom\u00e1c\u00edm dr\u00e1h\u00e1m a dok\u00e1zal se prosadit i v mezin\u00e1rodn\u00ed konkurenci, pat\u0159il Pokorn\u00fd do jeho z\u00e1kladn\u00edho k\u00e1dru. Na mistrovstv\u00edch sv\u011bta 1978 a 1979 byli \u010de\u0161t\u00ed st\u00edha\u010di dvakr\u00e1t \u010dtvrt\u00ed. Roku 1981 dru\u017estvo, v n\u011bm\u017e \u010cern\u00e9ho a Sl\u00e1mu nahradili Rabo\u0148 a Tr\u010dka, obh\u00e1jilo t\u0159et\u00ed m\u00edsto na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Brn\u011b. V roce 1983 Pokorn\u00fd svou z\u00e1vodnickou kari\u00e9ru, b\u011bhem n\u00ed\u017e se stal celkem t\u0159in\u00e1ctkr\u00e1t mistrem \u010ceskoslovenska ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b a v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b dvojic, ukon\u010dil.<\/p>\n\n\n\n

SL\u00c1MA Igor <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. kv\u011btna 1959 <\/p>\n\n\n\n

Na \u010deskoslovensk\u00e9m cyklistick\u00e9m nebi zaz\u00e1\u0159il jako kometa. A to doslova, jak rychle vynikl, tak se pom\u011brn\u011b brzy ze z\u00e1vodnick\u00e9 \u0161pi\u010dky vytratil. P\u0159ekvapil hned p\u0159i sv\u00e9m prvn\u00edm startu na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1979 v Amsterdamu, kde v bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm spurtem dobyl titul mistra sv\u011bta. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezon\u011b se v Dukle Praha prosadil do dru\u017estva st\u00edha\u010d\u016f, kter\u00e9 tren\u00e9r Pavel Vr\u0161eck\u00fd p\u0159ipravoval pro olympijsk\u00e9 hry 1980 v Moskv\u011b. Na velodromu v Krylatsk\u00e9m \u010deskoslovensk\u00e1 \u010dtve\u0159ice Theodor \u010cern\u00fd, Martin Penc, Ji\u0159\u00ed Pokorn\u00fd a Igor Sl\u00e1ma z\u00edskala bronzov\u00e9 medaile. V bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b se Sl\u00e1movi na sv\u011btov\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu sice nepoda\u0159ilo obh\u00e1jit mistrovsk\u00fd titul, ale i \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto bylo velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem. N\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fd mistr \u010ceskoslovenska v r\u016fzn\u00fdch dr\u00e1hov\u00fdch discipl\u00edn\u00e1ch \u2013 st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev, bodovac\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f a spolu s Ji\u0159\u00edm Pokorn\u00fdm i dvojic \u2013 startoval je\u0161t\u011b na mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1981 v Praze, ale bez v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f. <\/p>\n\n\n\n

\u0160KODA Ji\u0159\u00ed <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 27. b\u0159ezna 1956 <\/p>\n\n\n\n

Na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch 1980 v Moskv\u011b vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Michalem Klasou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b obsadil 13. m\u00edsto, co\u017e byl nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledkek na\u0161ich barev. Za\u010d\u00ednal v roce 1970 ve Favoritu Brno, v polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let p\u0159e\u0161el do Dukly Brno k tren\u00e9ru Franti\u0161ku Jursovi. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na jeho v\u00fdrazn\u00e9m v\u00fdkonnostn\u00edm r\u016fstu m\u011bl ale reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r Pavel Dole\u017eel. Ten ho tak\u00e9 v roce 1978 za\u0159adil do silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho dru\u017estva, kter\u00e9 dlouhodob\u011b p\u0159ipravoval pro \u010dasovku na 100 km do Moskvy. V prvn\u00ed polovin\u011b 80. let \u0160kodova sportovn\u00ed forma gradovala, v\u00fdsledky z mnoha sv\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed vzbuzovaly nad\u011bje pro OH 1984 v Los Angeles, kter\u00fdch jsme se ale nez\u00fa\u010dastnili. \u0160koda byl na MS 1978 p\u00e1t\u00fd v dru\u017estvech a dvan\u00e1ct\u00fd v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f, v roce 1981 byl v Praze s \u010dasovk\u00e1\u0159sk\u00fdm t\u00fdmem t\u0159et\u00ed na MS, 1982 dev\u00e1t\u00fd mezi jednotlivci, 1983 op\u011bt p\u00e1t\u00fd v z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. V letech 1977 \u2013 1978 a 1981 \u2013 1986 startoval v Z\u00e1vod\u011b m\u00edru, v po\u0159ad\u00ed jednotlivc\u016f byl p\u0159i sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e \u010dtvrt\u00fd, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok 1978 a pot\u00e9 i 1985 p\u00e1t\u00fd. V jin\u00e9m slavn\u00e9m etapov\u00e9m z\u00e1vod\u011b Tour de l’Avenir byl roku 1980 \u010dtvrt\u00fd a v roce 1984 obsadil dokonce 2. m\u00edsto. V t\u00e9m\u017ee roce z\u00edskal Trofej Adidas, kter\u00e1 byla ud\u011blov\u00e1na nejlep\u0161\u00edmu amat\u00e9rsk\u00e9mu cyklistovi sv\u011bta. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodn\u00ed \u010dinnosti nastoupil tren\u00e9rskou dr\u00e1hu. Nejprve ve Favoritu Brno, pak vedl reprezenta\u010dn\u00ed t\u00fdm \u010ceskoslovenska na OH 1992 v Barcelon\u011b, pozd\u011bji p\u016fsobil ve Slu\u0161ovic\u00edch, byl mana\u017eerem Favoritu Brno a pot\u00e9 se stal tren\u00e9rem t\u00fdmu JOKO-VELAMOS. Kr\u00e1l cyklistiky 1980.<\/p>\n\n\n\n

KOSTADINOV Alipi <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 16. dubna 1955 <\/p>\n\n\n\n

Spolu s Michalem Klasou, Ji\u0159\u00edm \u0160kodou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm vybojoval bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev na OH v Moskv\u011b 1980. V z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f u\u017e nestartoval, tren\u00e9r Dole\u017eel dal p\u0159ednost Ladislavu Ferebauerovi. Z\u00e1vodil za RH Plze\u0148 a byl jedin\u00fdm cyklistou mimo Duklu Brno, kter\u00fd byl na p\u0159elomu 70. a 80. let trval\u00fdm \u010dlenem reprezentace pro silni\u010dn\u00ed z\u00e1vod dru\u017estev. <\/p>\n\n\n\n

KONE\u010cN\u00dd Vlastibor <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 2. ledna 1957 <\/p>\n\n\n\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch za\u017eil v roce 1980, kdy na OH v Moskv\u011b z\u00edskal spolu s Alipi Kostadinovem, Ji\u0159\u00edm \u0160kodou a Michalem Klasou bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. O p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji obsadil v z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f 17. m\u00edsto jako druh\u00fd nejlep\u0161\u00ed z \u010deskoslovensk\u00fdch reprezentant\u016f. Z\u00e1vodil za Duklu Brno, kde tr\u00e9noval pod veden\u00edm Franti\u0161ka Jursy, ale ji\u017e koncem 70. let doplnil trojici Klasa, Kostadinov a \u0160koda, kterou reprezenta\u010dn\u00ed tren\u00e9r Pavel Dole\u017eel dlouhodob\u011b p\u0159ipravoval pro silni\u010dn\u00ed \u010dasovku dru\u017estev. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1vodnick\u00e9 kari\u00e9ry Kone\u010dn\u00fd od cyklistiky neutekl. M\u00e1 ve Fr\u00fddlantu nad Ostravic\u00ed firmu, kter\u00e1 nab\u00edz\u00ed kola a pot\u0159eby nejen pro cyklistiku, ale i dal\u0161\u00ed sporty. Cyklistick\u00fd klub, kter\u00fd nese jeho jm\u00e9no, je zam\u011b\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdchovu mlad\u00fdch talent\u016f.<\/p>\n\n\n\n

KLASA Michal <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 19. prosince 1952 <\/p>\n\n\n\n

Z\u00fa\u010dastnil se olympijsk\u00fdch her na silnici i na dr\u00e1ze. Na OH 1980 vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Ji\u0159\u00edm \u0160kodou a Vlastiborem Kone\u010dn\u00fdm bronzovou medaili v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev. P\u0159edchoz\u00edch olympijsk\u00fdch her v Montrealu v roce 1976 se z\u00fa\u010dastnil jako dr\u00e1ha\u0159 a obsadil sedm\u00e9 m\u00edsto ve st\u00edha\u010dce dru\u017estev, v jednotlivc\u00edch byl ve stejn\u00e9 discipl\u00edn\u011b osm\u00fd. Ale i z dr\u00e1hov\u00e9 cyklistiky m\u00e1 bronzovou medaili; vybojoval ji na MS 1974 ve st\u00edhac\u00edm z\u00e1vod\u011b dru\u017estev spolu Jarom\u00edrem Dole\u017ealem, Petrem Kockem, Milanem Puzrlou a Zde\u0148kem Dohnalem. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta z\u00e1vodil za Duklu Brno, kde byl jeho tren\u00e9rem \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd olympionik Ji\u0159\u00ed Daler. Z dr\u00e1ha\u0159e se p\u0159e\u0161kolil na silni\u010d\u00e1\u0159e po OH v Montrealu, hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce obsadil na MS v silni\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f 24. m\u00edsto, od n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sezony nastoupil do silni\u010d\u00e1\u0159sk\u00e9ho t\u00fdmu a za\u010dal se dlouhodob\u011b p\u0159ipravovat pod veden\u00edm Pavla Dole\u017eela na \u010dasovku dru\u017estev. Tenhle z\u00e1vod m\u011bl na OH v Moskv\u011b hlavn\u00ed favority v t\u00fdmech NDR a SSSR. Jel se na Minsk\u00e9m bulv\u00e1ru a na\u0161i byli v c\u00edli o sedm desetin sekundy pomalej\u0161\u00ed ne\u017e druz\u00ed v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmci. Klasa startoval o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji i v individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b, ale skon\u010dil v hromadn\u00e9m p\u00e1du se zlomen\u00fdm prstem a musel vzd\u00e1t. T\u0159et\u00ed m\u00edsto z Moskvy zopakoval \u010deskoslovensk\u00fd t\u00fdm s Michalem Klasou i o rok pozd\u011bji na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Praze, jen Vlastibora Kone\u010dn\u00e9ho nahradil Milan Jur\u010do. <\/p>\n\n\n\n

 KULHAV\u00dd Jaroslav <\/h3>\n\n\n\n

Nar. 8. ledna 1985 <\/p>\n\n\n\n

Jako jedin\u00fd \u010cech m\u00e1 zlato a st\u0159\u00edbro z olympijsk\u00fdch her, co\u017e jej bezpochyby \u0159ad\u00ed do nejvy\u0161\u0161\u00edch pater nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch jezdc\u016f \u010desk\u00e9 cyklistiky v\u016fbec. Na nejvy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 se dok\u00e1zal prosadit rod\u00e1k z \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed na olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch v cross country horsk\u00fdch kol v Lond\u00fdn\u011b 2012, o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v Rio de Janeiro vybojoval st\u0159\u00edbro. Poprv\u00e9 na sebe upozornil v roce 2003, kdy se stal juniorsk\u00fdm mistrem sv\u011bta. Z\u00e1vod na OH 2004 v At\u00e9n\u00e1ch nedokon\u010dil pro defekt, ale roku 2007 vybojoval st\u0159\u00edbro na ME a bronz na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v kategorii do 23 let. O rok pozd\u011bji vstoupil do kategorie elite a na OH 2008 v Pekingu skon\u010dil osmn\u00e1ct\u00fd. V \u010dervenci 2010 z\u00edskal v Haif\u011b titul mistra Evropy, vyhr\u00e1l t\u0159i ze \u0161esti z\u00e1vod\u016f Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru, na MS v Kanad\u011b byl \u010dlenem bronzov\u00e9 \u0161tafety a st\u0159\u00edbrn\u00fd v individu\u00e1ln\u00edm z\u00e1vod\u011b. O rok pozd\u011bji vyhr\u00e1l Sv\u011btov\u00fd poh\u00e1r i mistrovstv\u00ed sv\u011bta, v olympijsk\u00e9 sezon\u011b se mu v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 neda\u0159ilo. O to v\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem byl jeho lond\u00fdnsk\u00fd triumf. Dal\u0161\u00ed medaili z MS st\u0159\u00edbrnou vybojoval p\u0159ed dom\u00e1c\u00edmi fanou\u0161ky v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b na Morav\u011b v roce 2016, stejn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd byl i o rok pozd\u011bji v australsk\u00e9m Cairnsu. V roce 2014 z\u00edskal sv\u011btov\u00fd titul v maratonu. Do v\u00fd\u010dtu jeho \u00fasp\u011bch\u016f jist\u011b pat\u0159\u00ed i dv\u011b prvenstv\u00ed v etapov\u00e9m z\u00e1vodu Cape Epic v Jihoafrick\u00e9 republice v letech 2013 a 2015. Kr\u00e1l cyklistiky 2010, 2011, 2012, 2016. V anket\u011b o nejlep\u0161\u00edho sportovce \u010cesk\u00e9 republiky skon\u010dil dvakr\u00e1t druh\u00fd, kdy\u017e v roce 2011 dali novin\u00e1\u0159i p\u0159ednost Pet\u0159e Kvitov\u00e9 a o dva roky pozd\u011bji Barbo\u0159a \u0160pot\u00e1kov\u00e9.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rychl\u00e1 navigace: Silnice | Dr\u00e1ha | MTB | Cyklokros | S\u00e1lovka | Olympij\u0161t\u00ed medailist\u00e9 Silnice MAINU\u0160 Ji\u0159\u00ed  Nar. 8. ledna 1945  St\u00e1t se jako cizinec \u0161\u00e9ftren\u00e9rem americk\u00fdch cyklist\u016f nen\u00ed nic snadn\u00e9ho. Ji\u0159\u00edmu Mainu\u0161ovi se to v\u0161ak poda\u0159ilo. V USA \u017eil od roku 1983, l\u00e9ta p\u016fsobil v r\u016fzn\u00fdch funkc\u00edch v Colorado Springs, chr\u00e1mu americk\u00e9ho sportu a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"template":"","format":"standard","categories":[125],"tags":[],"barva":[],"class_list":["post-201","svaz","type-svaz","status-publish","format-standard","hentry","category-dle-disciplin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/svaz\/201","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/svaz"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/svaz"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=201"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=201"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=201"},{"taxonomy":"barva","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.czechcyclingfederation.com\/en\/wp-json\/wp\/v2\/barva?post=201"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}